Autor Rodí se silný Baník
Rodí se silný Baník
To co píšu v nadpisu je ten největší dojem, který jsem si z prvního letošního kola odvezl. Výjezd ale není jen o návštěvě fotbalu. Spojeno je s ním spoustu jiných zážitků a poznání, a tak plynule navážu na včerejší příspěvek, který skončil ještě někde před Ostravou.
Přijíždím na hlavák a vydávám se odložit si věci do nedalekého hotelu, kde strávím noc po zápase. Jemná slečna či mladá paní na recepci na můj slušný pozdrav drsně vyštěkne: ,,Co bys rád?” Člověka napadne lecos, ale spokojím se s klíčem od rezervovaného pokoje. Nacházím luxus na deseti metrech čtverečních, kdy například dveře do koupelny nejdou zavřít, kolem postele se nedá projít k oknu, bílé ručníky nejsou tak zcela bílé… No ale nepřijel jsem na welness. Přesto si říkám – možná jsem neměl bejt baba a vydržet někde do dvou do odjezdu nejčasnějšího vlaku.
Převlékám se a vyrážím tramvají směr stadion. Nejprve nechtěně sehrávám scénku ,,debil s papírovým lístkem poprvé v Ostravě v tramvaji,” protože hledám na čipovém zařízení, kde si lístek cvaknu. Hmmm, tak vepředu u řidiče. Jsou prostě věci, ve kterých Ostrava předehnala Prahu. V hlavě mi jedou písničky od Nohavici o černé Ostravě a kolem Přívozu přecházím v notování ,,jedem do Afriky, jedeme do Zimbabwe.” Nic moc oblast. Vlastně je asi ten hotel lepší nápad, než tu někde čekat do dvou v noci. Oknem pozoruji architekturu, zaujal mě třeba Hotelový dům Jindřich. A kostely, více hezkých kostelů. A množství heren, které už jsou prý ale spíš nonstopy. Pán přede mnou vede po telefonu důležitý hovor. Volá do ,,své” hospody, že už jede a ať mu Dáša jedno roztočí. S jedním přestupem dorážím ke stadionu. Je horko a říkám si, že stánek před branou by fakt neškodil, zvlášť, když na stadion se ještě nepouští. Nakukuji do mobilního fanshopu, ale nic mě nezaujme. Kromě staršího pána, který vystojí frontu a na dotaz sličné obsluhy: ,,Co si koupíte?” odpovídá: ,,Nic. Jen jsem vám chtěl říct, že jste k pomilování.” Od slečny ve žlutém dostávám žluté sluneční brýle. No prima. Kdoví, kolik rybiček v oceánu kvůli tomu plastu zemře :-). Jinému obdarovanému, který bude pamatovat dobu rozkvětu hornictví, slečna vysvětluje, co je to hastag. Ne, na koresponďák se to fakt napsat nedá. Tedy dá, ale z hlediska záměru marketingu Fortuna:ligy, nástupce 1igy to využitelné moc není. To je jak dát si na dres Clavin a pak stát v bráně jak ….. tvrdé Y …. a nechat si dát gól ze třiceti metrů. Ne, na nic nenarážím. Konečně otevírají brány, kontrola je velmi v pohodě, ale problém dostat se na stadion mají permanentkáři. Tvoří se fronta a jeden z fanoušků pronáší další geniální větu, kterou ten den slyším: ,,Byt to ve Wembley, tak tady pomřo lidi.” A má pravdu.
Kupuji pivo, stadion se plní, nacházím známé a těším se. Nová sezona může začít. Nebudu psát o fotbale, možná v dalším článku, takže jenom stručně. První půle nic moc, druhá lepší. Góóóól. Jsem přesvědčený, že ho dal Bary. Po tom prvním okamžiku euforie se otáčím, abych viděl lidi v kotli nade mnou a v tu chvíli mi dochází, proč to ten chlap nezabalil a hraje dál. Tohle se nikdy nemůže omrzet. Zbytek zápasu hráči dohrávají výborně, publikum je v tranzu a slavíme výhru. Děkovačka neprobíhá, důvodem je Holzer. Ne transparent. Příčina – následek. Věřím, že touto epizodou je téma uzavřené a na Slovácku se vše vrátí do kolejí, že Baník nejsou jen hráči na hřišti, ale všichni, kdo vyznávají modrobílý dres. Transparent kotle mi přišel úplně v klidu, reakce publika vlastně mírnější, než jsem čekal a tak jak kotel vždy stojí za hráči, měli by i hráči… Ne, nejsem oprávněn dávat rozumy. Odlišný názor jiných fanoušků, ,,vítačů,” abych se držel módní terminologie, pro mě není důvodem, proč bych se je snažil přesvědči o opaku. Na názor má každý právo a až čas většinou ukáže, který byl ten správný. Vést o to spory teď je zbytečné.
Nerad bych zapomněl ještě na dvě věci. O přestávce jsem se přes plot osobně poznal s dalším člověkem, kterého jsem znal jen z diskuzí o Baníku. S Lichnou. Na jeho adresu v těch diskuzích občas nezazněly úplně hezké věci a myslím, že kdyby autoři těch příspěvků toho chlapa poznali osobně, alespoň na těch pár minut přes plot jako já, svá slova by lépe vážili. Pro mě je to další Baníkovec, kterého kdykoliv rád uvidím a rád si jej vyslechnu. A tou druhou věcí, kterou musím zmínit, je naprosto skvělý výkon toho speakra s megafonem v černém tričku. Chlape klobouk dolů!
Po zápase mě bere Hody do plzeňské restaurace a chvíli povídáme. Díky Hody. Odváží mě do hotelu. I za to velký dík. Žádám si na baru klíče od pokoje, dostávám však ty od WC. ,,Děkuji, bylo by to jistě velice zajímavé strávit tam noc, ale přeci jen poprosím o ty od pokoje,” říkám pobaveně a dostávám ty správné. Na pokoji ale nevydržím. Jsem všeho ještě příliš plný a tak scházím do baru na pivo a kafe. Kromě mě tam je jen slečna obsluhovatelka (nemá na starost jen restauraci nebo jen recepci, takže není servírka ani recepční) a dvě další děvčata. Já tam sedím, obsluhovatelka mě obsluhuje, já spořádaně usrkávám z objednaných nápojů, platím, a s vidinou budíčku v půl páté radši uléhám. Jenže nespím. Hotel mi moc nesedl, a pokoj pro jednoho nesdílím sám. Kromě mě je tam pan Velký Pavouk (což je mi úplně jedno, pavouci prý nosí štěstí a dnes to proti týmu Velkého Čápa vyšlo i díky němu), a také pan Zasraný Komár. Souboj s ním trvá do 4:04, kdy ho dostanu. Fajn, tak aspoň půlhodina klidu. 4:05 zjišťuju, že pan Zasraný Komár má bratra. Nemá to cenu. Vstávám. Dole na baru nacházím stejné složení (1+2) jako před pěti hodinami. Slušná výdrž. Od obsluhovatelky obdržím snídaňový balíček. Děkuji, to nemuselo být. Po příchodu na nádraží, kde jsem zbytečně brzy, zkoumám jeho obsah. Rohlíky, máslo, paštika, nutela, rajče, hmmm a v tom alobalu bude asi něco sladkého. Pletu se. Místo buchty je tam porce uzenin, ze které by šla minimálně měsíc živit čivava. Ale jo, rohlíkem se salámem nic nezkazím. Nastupuji do vlaku a než mě začnou zmáhat mikrospánky, vidím jak nad Polaneckou nivou začíná slunce nový den. A jak vystupuje nad obzor a sílí, uvědomuji si, že to je přeci obraz současného Baníku. Nastává nová kapitola. Přichází silný Baník. Včera to byl silný Baník a příště bude zas. A příště zas. Bude to dobrá doba. Věřím tomu.
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
