Baníkovský týden (104.)
V letošní sezoně Baník nastřílel 47 branek, o osm více než v předchozí (39) a o jedenáct více, než v nováčkovské 2017/2018 (36 branek). Jako jediný tým z finálové skupiny střílel více branek v průběhu prvního poločasu, než ve druhém.
Ze standardních situací letos Baník skóroval 15x. To je o branku méně než vloni, o tři více, než předloni.
V letošní sezoně si Baník připsal nejvíce střel na branku od svého návratu do ligy – 157. O 56 více než v nováčkovské, o 11 více než vloni (navzdory tomu, že vloni hrál Baník o utkání víc).
Pokud bychom čísla z nováčkovské sezony 2017/18 navýšili o 1/6 (nehrála se nadstavba), vypadala by čísla takto: počet branek 42, počet branek ze standardních situací 14, počet střel na branku soupeře 117. Vzhledem k tomu, jak byl Baník v nadstavbách produktivní, však nejsou gólové statistiky nadstavbou příliš ovlivněny…
Poslední sezona byla pro Baník výjimečná počtem zahrávaných pokutových kopů – celkem jich bylo 7 (4 proměněné). V minulé sezoně Baník kopal jednu penaltu (neproměněna), v předminulé 4(3 úspěšně zahrané).
Pokud bychom chtěli ze statistik odečítat, zda došlo ke změně herního stylu, patrný je jarní nárůst počtu přihrávek i jejich přesnosti pod koučem Kozlem. Odpovídá to trpělivější výstavbě hry odzadu (vyšší počet přihrávek mezi obránci, vyšší úspěšnost než u nákopů).
Obdržených branek bylo v letošním roce 43, vloni 44, předloni bez nadstavby 43 (pokud navýšíme o šestinu, bylo by jich 50).
Možná nejzajímavější je pohled na pětici nejproduktivnějších hráčů posledních tří sezon:
2017/18:
Baroš 9 (9 branek + 0 asistencí)
Azevedo 9 (3+6)
Hrubý 6 (5+1)
Mičola 5 (2+3)
Poznar 4 (3+1)
2018/2019:
Diop 11 (8+3)
Holzer 9 (2+7)
Hrubý 9 (2+7)
Baroš (6+2)
Fillo (4+7)
2019/20
Kuzmanovič 10 (9+1)
Fleišman 9 (2+7)
Fillo (2+5)
Stronati (4+2)
Diop 6 (6+0) a Smola (4+2)
Zatímco v předchozích dvou letech statistiky táhli útočníci a záložníci, letos nejvíce bodů nastřádala obrana Baníku. V příští sezoně také už dost pravděpodobně neuvidíme v dresu Baníku žádného z hráčů, kteří v té předminulé patřili k tahounům. Azeveda pravděpodobně čeká osud Hrubého, a pokud se Karviná udrží v lize a Baník brazilského záložníka v neprodá, dokáži si velmi dobře představit, že by v její sestavě nahradil do Plzně mířícího BaLou.
Poměrně tvrdé kritiky od některých fanoušků se dočkali Ondra Šašinka a Roman Potočný. Jenže optikou bodů na zápas patřili k tomu nejlepšímu v kádru. Šašinka statistice vévodil (0,4 bodu na zápas, 1 branka, 4 asistence), Potočný 0,3 (1+3) byl spolu s Diopem, Kuzmanovičem, Fleišmanem a Azevedem hned za ním. U obou samozřejmě počítám pouze jarní zápasy v dresu Baníku.
Do Baníku přichází Tomáš Zajíc, který si v sedmadvaceti startech za Slovácko připsal 11 bodů (7+4) a byl tak dvacátým nejproduktivnějším hráčem ligy. Přestože se jedná o typologicky jiného hráče, než byl Diop, v produktivitě by měl být náhradou za branky Diopa. I odchodem jeho čtrnácti branek za poslední rok a půl v dresu Baníku je třeba nahlížet na jaro trenéra Kozla.
Přestupové období bude zřejmě živější na straně odchodů, než příchodů. Baník má pod smlouvou hráčů až příliš a náklady na mzdy bude třeba spíše koncentrovat do kvality. U některých hráčů hostujících v jiných klubech je třeba připustit, že prvoligové kvality pro klub ambicí Baníku nedorostou a pokud by se nespokojili s hrou za B tým, pak je jejich držení pod smlouvou nadbytečné. Kromě již oznámených Jurošky a Zajíce by Baník zřejmě rád přivedl trojici dalších hráčů. Brankáře, středního a krajního záložníka, v případě odchodu Stronatiho či Jánoše pak i náhradu na jejich pozice. Z probleskujících informací vypadá, že lovit by Baník mohl v polské, anglické či maďarské lize, Praze nebo u sousedů z Hané.
Vedení klubu se rozhodně v létě nudit nebude…
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.