Autor Baníkovský týden (215.)
„Šel kolem Míra a říkal, že jestli dnes prohrajem, tak všechny vyhází, včetně pokladních,“ pravila pohledná paní za kasou a podala mi lístek. A tak jsem si na ni po utkání vzpomněl, když jsem hledal pozitiva.
Ale ne, nebylo to pozitivum jediné. Kromě jeho nepřesností ve druhém poločase se mi líbil výkon Pojezného, dále potěšili Jaroň s Buchtou a solidně to na stoperu odehrál Takács, který se navíc jako jeden z mála nabízel spoluhráčům třeba při vhazování. Na rozdíl od mnohých spoluhráčů, kteří stáli a vypadali spíš jako diváci než hráči. Bojí se snad kartáče, když něco pokazí? Krásný trestňák zahrál Kuzma, do velké šance se dostal Klíma, obrana nekupila chyby jako v minulých zápasech (však také ztracených míčů bylo o dvacet méně než v prvním kole s Olomoucí) a v závěru si Baník vytvořil tlak a nespokojil se s vyrovnáním. Jenže na výhru to stále bylo málo. Naživo jsem byl přesvědčený, že se píská faul na brankáře, jenže ze záznamu to prostě dle pravidel faul byl. Nebo přesněji – Lašty dal rozhodčímu možnost penaltu nařídit.
Potěšilo taky, že Chachaři opět zaplnili (nejen) svůj sektor a podali kvalitní výkon při povzbuzování svého týmu. Zejména jsem ocenil fanouška, který navzdory sádře vyšplhal na síť nad plotem a fanaticky povzbuzoval. Velké emoce ukazovala tradičně také lavička Baníku. Jen ta hrana mezi tím, kdy prožívá zápas a kdy je to chování za hranou, je někdy tenká. Kdo si poslechl trenéra Hoftycha ve Fortuna baru, slyšel, jak nelichotivě je chování realizáku Baníku hodnoceno. Pro ty co neslyšeli – po Slavii jako nejhorší.
S bodem se odjíždělo lépe, než kdyby se vyrovnání nezdařilo. A jak pravil David sedící vedle mne – udrželi jsme Jablonec v tabulce pod sebou.
V týdnu bylo dusno nejen ve vzduchu, ale i v kancelářích. Baník se rozloučil se čtveřicí hráčů včetně toho posledního, který prošel s klubem i peklem druhé ligy – Kubou Pokorným. 124 zápasů a 9 branek za Baník je mimochodem velmi blízký údaj třeba Michalu Frydrychovi (128/9). U dalších taková stopa v klubu nezůstane – Budínský 28 utkání, Juroška 26, Chlumecký 7. I těmto klukům patří dík. Třeba už jen za to, že do Baníku chtěli. Ne každý hráč totiž po dresu klubu ze Slezska touží.
Před Baníkem jsou zápasy, kdy by měl člověk chuť počítat, kolik bodů přinesou a kam Baník v tabulce poskočí. Prvních pět kol však ukázalo, že nejen zajíci, ale i body by se radši měly počítat až po honu. Tak úspěšný lov!
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
