Autor Baníkovský týden (112.)
Podivná doba přináší podivné věci, a tak dnes v podvečer budeme mít možnost po epizodách Roberta Hrubého a Patrizia Stronatiho vidět v dresu reprezentace hned čtveřici Baníkovců. Adam Jánoš by podle předpovědí mohl do zápasu se Skotskem vyběhnout v základní sestavě a v průběhu zápasu se dá očekávat i nasazení Holzera či Potočného, kteří patří dlouhodobě k oblíbencům trenéra Holoubka. Moc mě baví představa, jak dvojice Holzer – Potočný z levé strany trhá (narozdíl od karvinské) na kusy skotskou defenzivu, ale obávám se, že zůstane jen u té představy :-). Na zápas ,,repre“ se ale po dlouhé době těším.
Pro Karvinský deník se rozpovídal Alois Hadamczik a kromě hokeje došla tradičně řeč i na Baník:
,,Musím říci, že moje životní chyba byla, že jsem pustil Baník Ostrava. Neprodal jsem ho, ale daroval. Nechali jsme jim na kontě sedmdesát milionů a dali jim to za šedesát. Dostali hlavní stadion, Šoupalku, všechny hráče. Výsledek byl bohužel takový, že vše, co šlo, rozprodali a rozkradli. To mě nejvíce mrzí, protože Baník je tak velký fenomén, který jsem tehdy ani tak neviděl, protože jsem měl na očích hokejové klapky. Dostal jsem možnost dělat národní tým s tím, že se musím vzdát fotbalu. S odstupem času musím přiznat, že jsem se unáhlil. Když jsem byl na Baníku, nedostával jsem od města ani jednu korunu. Sponzoři byli jako Vjačka, který dodával okna, Zelený pažit dělal trávu a barvy, laky nátěry. Baník byl na sestup. Celé jsme to budovali, začal jsem vnímat, co bylo v Baníku strašně zdravé, a to byli trenéři mládeže. Jestli to byl Vrba, Malura, Štverka, Jarda Jánoš…Tito kluci skvěle dokázali mládež připravit. Chtělo to, aby tam byl někdo, kdo měl koule a řekl, že je třeba mladé posunout do áčka.Byli jsme ambiciózní, brácha měl tituly a mě strašil sestup. Přivedli jsme hráče ze Slovenska – Németha, Suska. Tehdejší manažer a sekretář Olda Novák mi říkal: ,, Máme vůbec kádr na to, abychom se zachránili?“ Tím mi otevřel oči. Budovali jsme to, dávali dohromady. Pomáhal nám Rygel, Zajaroš, Vojáček, Radimec. Když mám říci, co se mi v životě všechno povedlo, tak to bylo na Baníku. Co se mi ale nepovedlo, je fakt, že jsem dal tak geniální klub s historií jako Baník pryč. Dnes by Plzeň nebyla Plzní, ale byl by to Baník. Zůstali by hráči, trenér Vrba, který je pro mě stále absolutní špičkou společně s Trpišovským. Samozřejmě je dobře, že Baník našel takového člověka, jakým je pan Brabec. Musíte mít člověka, který má cit a oči na hráče.“
Aloise Hadamczika sice z Baníku odvál čas, nově u A týmu se však po epizodě v mládeži hlásí Jan Baránek, a to v pozici asistenta trenéra Kozla. Kromě rozvoje individuálních schopností hráčů se má stát intenzivní spojkou sportovního úseku do kabiny. A ze strany sportovního manažera to není jediný krok – Baník je aktivní na přestupové scéně. Veřejně se propírá jméno šestadvacetiletého Adama Vlkanovy z Hradce, není však jedinou vyhlédnutou možností na zkvalitnění ofenzivy. Konkurenci na pravé straně a středu zálohy by mohli přinést mladí talentovaní hráči ze Slovenska. Angažování takových hráčů by po sportovní stránce nejspíše nepřineslo okamžitý prospěch, mohlo by se však stát výhodnou investicí do budoucnosti. Baník totiž co nejdříve nějaký ten ekonomický úspěch potřebuje.
Majitel Václav Brabec sice nemá problém chybějící finance do rozpočtu klubu doplňovat, pro klub to sice je velké štěstí, ale není to zdravé. Fotbalový klub je dnes (trochu se mi chce napsat bohužel) vlastně obyčejná firma. A firma si na svou existenci má vydělat. Baník tak potřebuje buď najít silného marketingového partnera, umět prodat každý druhý rok hráče za dva miliony Eur nebo získat příjem z ,,pohárů.“ A protože na objevení sponzora, který by náhle prozřel a chtěl do klubu dávat miliony to úplně nevypadá, dává logiku angažování Aloise Grussmanna. Ve složitých podmínkách v Opavě dokázal mít správný čuch na hráče, kteří se klubu sportovně i ekonomicky vyplatili. Dokázal si udržet nesmírně vysoké renomé ve fotbalovém prostředí, navzdory faktu, že často protistraně neměl moc co nabídnout. V podmínkách Baníku by jeho schopnosti mohli rozkvést naplno a posunout klub z hlediska sportovních (a ekonomických) výkonů zase o stupínek výš. První velikou zkouškou bude závěr přestupového období. Pokud někdo do Baníku přijde, bude to pro okamžitý efekt nebo pro budoucí možný zisk? Pokud někdo půjde hostovat, bude na hostování hrát? Přijmou hráči jeho fotbalovou filosofii? ,,Pokud nebudeš jezdit po zadku a nebude lítat tráva, nemáš v klubu co dělat,“ je věta, kterou od něj už několik uvadajících hráčů v jeho manažerské kariéře slyšelo. Obecně je zastáncem intenzivní komunikace vedení klubu s kabinou a za optimální považuje měnit v kádru maximálně 2-3 hráče za přestupové období.
Tak doufejme, že už v Jablonci bude ,,lítat tráva“ a poprvé v sezoně si budeme moci zaskandovat: ,,To je Baník!“ Protože už bychom si to také zasloužili :-).
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
