Autor Baníkovský týden (190.)
Nevlídné počasí, pochmurná atmosféra nedalekého válečného konfliktu a proti nám soupeř s Lukášem Štetinou, kterého si asi všichni vybavíme hlavně na legendární fotografii z vítězství 3:2 nad Spartou.
Po minulé premiéře Koncevoje si nyní připsal premiéru v základní sestavě Janošek. A oba tito hráči patřili v úvodu k těm nejvíce aktivním, několikrát si hezky vyměnili míč v kombinaci mezi sebou nebo s ostatními spoluhráči. Ano, v kombinaci. Baník předvedl několik hezkých souher do zatažené obrany hostů. Vstup do utkání se týmu povedl a první patnáctiminutovka patřila k nejlepším vstupům do zápasů v sezoně. Zejména kolem desáté minuty byl Baník na hřišti naprosto dominantní, vypracoval si sérii rohů a když o míč přišel, rychle ho zase získal.
Vytrhnout z poraženecké role se hosty pokusil Matoušek. Ne snad, že by dal vzpomenout na doby, kdy byl považován za supertalent s cenovkou čtyř desítek milionů fotbalovým způsobem. Místo toho na sebe upozornil hrubým skluzem na Pokorného a prohlédl si zblízka žlutý kartonek. Hra se párkrát přerušila, ale Baník to z tempa nevyvedlo. Fleišman dostal prostor na centr pravou nohou, a přestože je to pro něj noha slabší, přesně našel za obranu nabíhajícího Almásihom, který patičkou poslal míč o tyč do sítě. Tribuny se zdály být spokojeny.
Baník v aktivitě ještě pár minut pokračoval, kolem třicáté minuty se ale hosté herně zvedli. Naše útoky však byly stále nebezpečné a křídla Koncevoj s Faltou šířila v řadách protivníků solidní paniku. Pořád to ale bylo jen o gól a nebýt Laštůvkových dvou dobrých zákroků chvíli před půlkou (zejména toho proti střele Matouška), veškerá radost z hezké hry mohla být pryč.
Velmi se mi v prvním poločase líbila naše hra bez míče. Snaha o presink, vystupování proti přihrávkám.
Trenér Smetana nepatří k těm, kteří by rádi střídali o poločasové pauze a přes ne úplně povedené závěrečné minuty první půle to potvrdil i v utkání s Libercem. Pokud měla přestávka naše hráče probudit, nepovedlo se a Laštůvka musel hned zkraje druhého dějství opět dvakrát zasahovat. Žlutou pak viděl do té doby málo viditelný Kuzmanovič. Probudit tým zkusil kotel svým povzbuzováním. V tu chvíli by se hodil tahák od paní učitelky, která za jednu sezonu udělala statistiku vstřelených a obdržených branek při jednotlivých chorálech.
V 58. minutě vybojoval další z řady míčů Fleišman, ale když s ním vyrazil vpřed, jen marně se rozhlížel po sprintujících spoluhráčích. Neznačilo to pro zbývající vývoj zápasu nic dobrého. Ondřej Smetana nakonec nechal dříve odkrýt střídací karty trenéra Kozla a pak, řekl bych správně, nahradil Kaloče Boulou a Koncevoje Buchtou. Zejména Boulova schopnost získávat míče už na polovině soupeře se měla hodit.
Čas druhého poločasu plynul, hra Baníku za moc nestála a když v 77. minutě Pokorný skluzoval ve vlastním vápně, myslel jsem, že je s námi zle. Nemyslel si to ale rozhodčí a ten je na hřišti pánem. A popravdě řečeno, opakovaný záběr jsem neviděl. Je možné dostat ještě větší varování? Ne. Ale je možné dostat gól. Levá strana nechala odcentrovat Frýdka (pane Janošku, otáčet se k soupeři zády, to je školácká chyba!) a z přetaženého centru prostřelil Laštůvku při ukázkovém zavření zadní tyče Mikula.
Do závěru se na hřiště po čase dostal Dan Tetour. Sice jsme se pokoušeli tlačit k soupeřově brance, ale bylo to křečovité. Když Almási v těžké pozici po Buchtově přihrávce přestřelil, spěl zápas k remízovému konci. A také k němu za rozporuplných pocitů dospěl. Zatímco první půlhodinu utkání Baník předvedl výborný výkon, ve druhém poločase byl Baník celkem, který si vyhrát nezasloužil. Trenér Luboš Kozel tak z Vítkovic odjížděl po remíze 1:1 – stejném výsledku, s jakým se s Baníkem rozloučil jako jeho trenér.
Inu, snad nám radost z výhry bude dopřána příště. To prokletí rozdílných poločasů jako by nad týmem přetrvávalo i do jara. Nebýt výborného Laštůvky, mohl být závěrečný výsledek podobný tomu s Teplicemi. To je veliké varování.
Náladu jsem si spravil v neděli u zápasu poloáček Baníku a Sigmy. Místy to byl hezký fotbal, kluci běhali, míč je poslouchal a vítězstvím jsme se druhé Sigmě přiblížili na dva body. Ta MSFL bude ještě napínavá!
Datové okénko
Stáhnul jsem si datový týmový report zahrnující zápasy proti Bohemce, Olomouci, Teplicím, Boleslavi a Wisle Krakov, zda tam nevyšťourám něco zajímavého.
Nejúspěšnější byl tým v rozestavení 4-2-3-1, ve kterém odehrál 53 % času. Většina úspěšných centrů přichází z levé strany (Fleišman 16, Falta 14,) zprava jich nejvíce chodí od Ndefeho (10), ale ten má pouze 20% úspěšnost v nalezení spoluhráčů. Nepřekvapí, že nejvíce centrů si najde Almási, celkem jich bylo v těchto pěti zápasech jedenáct. Obejít protihráče se nejvíce pokouší Falta a po něm Kaloč. Cenné jsou samostatné akce Ndefeho, které často končí zakončením jeho spoluhráčů.
Více než na podzim se Baník pokouší zakončovat zdálky. Jenže z jedenadvaceti pokusů ani jeden neskončil brankou. Zakončení hlavou míří na branku v 77 %, zakončení nohou ve 49 %. Nečastěji se do zakončení dostávají Almási, Kuzmanovič, Klíma a Koncevoj. Klíčovým přihrávkám vévodí Fleišman a Falta, v přepočtu na počet minut na hřišti pak Janošek.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
