Autor Baníkovský týden (318.)
Cesta pohárovou Evropou skončila. Baník nezklamal, svým fanouškům dopřál jak fotbalovou exotiku, tak velmi atraktivní destinaci. Teď je třeba přepnout na ligu, ať další evropské zážitky přidáváme za rok, ne za roky.
Život je hořký, bohudík
Reklamní slogan Radegastu jako by seděl nejen na čtvrteční večer, kdy asi každý fanoušek Baníku bez diágnózy chorobného škarohlídství pocítil silnou hrdost na tým, kterému fandí. Na ty hořké tečky jsme tak nějak zvyklí, ale hodně z vás mi psalo, jak podvědomě cítí, že od příchodu Václava Brabce do klubu je tohle vrchol a zároveň zlom, kdy se nejen očekáváními staneme na hřišti klubem, který si tvrdě půjde za svým. A věřím, že zážitky z dvojzápasu s Kodaní nakopnou i hráče k tomu, aby chtěli tyto momenty mít každou sezonu.
V tom horkém čtvrtečním večeru mne kromě atmosféry svátečního dne nadchla obrovská vnitřní síla týmu, který nastoupil. Z každého hráče bylo cítit odhodlání. Urputností jsme se brzy dostali soupeřům do hlavy a sedmdesát minut si hosté z Kodaně museli říkat, jestli pan Brabec nevykoupil třeba Manchester United. Protože to, co kluci v bílých dresech předvedli, bylo fakt něco mimořádného. A když do toho takhle jdeš, najednou i těžké míče lepí a riskantní vystoupení proti míči vycházejí.
Do toho velmi dobrý výkon i chování rozhodčího, který jako by byl partnerem hráčům v jejich klání, nikoli někým, kdo jim jej přijel kazit.
Některých situací si přesto člověk všiml s drobným úsměvem. Kpozo házející auty se sádrou, po vystřídání hra s pravou stranou Juroška-Ewerton a podobně. Těžký večer to musel být pro Jirku Klímu. Když nedal penaltu Frydrych, vzpomněl jsem, nevím proč, na Reného Bolfa a jeho vlastňák při jeho posledním startu. Zkrátka ty hořké tečky k nám tak nějak opravdu patří. A stejně se z toho neposerem a budeme za tím klubem stát dál.
Pavel Hapal ví, co je to nedat důležitou penaltu, jak sám po zápase připomínal. No jo, jenže zatímco nedat penaltu za Spartu se mi zdá naprosto v pořádku, nedat ji za Baník je věčná škoda. 🙂 Určitě je to chvíle, kterou Klíma, Ewe, ani Frydrych neponesou lehce. A tak bych jim rád řekl, že se nezlobím. Že jim děkuji za to, že to s takovým soupeřem dotáhli do penalt. Protože co teď řeknou všichni ti, kteří předvídali ostudu? Baník ukázal, že do Evropy patří!
Tweet týdne
Z nechtěného chváleným. Z béčka, kam ho poslal Vrba, dostal šanci od Hapala ve Velvarech, aby po dvou letech odehrál oba zápasy s Kodaní. A skvěle.
Za gólem – Baník Ostrava
Na Youtube se objevil díl z produkce Za gólem, který se věnuje Baníku. Možná pomůže pochopit, proč zejména my věkem střední až pokročilí sníme o návratu na Bazaly. A také tam uslyšíte dobře mluvit několik známých tváří ze stadionů. Jedině dobře, když jsou takové věci uchovány pro současné i budoucí generace fanoušků.
Slovácko sa nesúdí
Baník odehrál utkání na Slovácku ve vysokém tempu, míč měl dvě třetiny času na svých kopačkách, v soubojích se jiskřilo, jenže jak se stává neveselou tradicí, nevedlo to k tomu hlavnímu, co určuje výsledek. Totiž ke gólům v soupeřově síti. Fakticky se dá říct, že na velmi nebezpečná zakončení domácí vyhráli. Když k tomu sudí neposuzují dění tak moudře a spravedlivě, jako pánové v seriálu na který odkazuji, vracíme se domů s prázdnou. Ne kvůli nim, nebrečme. Radši energii věnujme hledání příčin, proč se tak děje. Vždyť těch šest bodů máme za dvě nejhubenější výhry a ve čtyřech zápasech jsme dali jen tři branky.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
