Baníkovský týden (189.)
Sobotní utkání zastihlo asi většinu z nás ve zvláštním rozpoložení. Zatímco ve středu člověk ještě žil bezstarostně, od čtvrtka mu od fotbalu, práce a dalších obvyklých věcí utíkaly myšlenky na východ.
V základní sestavě se po skvělém výkonu z minulého kola udržel Pokorný, poprvé se do základu prosadil po nemoci zotavený Koncevoj a na lavičku usedla jedna ze dvou last minute posil Janošek. Na Koncevého, kterému los přisoudil pro první poločas oraniště pod hlavní tribunou vršovického ďolíčku, jsem byl velmi zvědavý.
Baník byl do ofenzivy v úvodu nebezpečnější, Bohemka hrála tradičně běhavý, urputný fotbal se skvělým Puškáčem vepředu. Zajímavou situaci přinesla čtrnáctá minuta, kdy míč po Kuzmanovičově centru jasně skončil na ruce domácího hráče, ale na penaltu to podle rozhodčího na hřišti, ani jeho kolegů u monitoru nebylo. Vida, mě tedy přišla jasná…
O chvíli později byl Ndefe terčem ostrého zákroku, po kterém hlasitě zakřičel, čímž si vysloužil nevoli publika až do konce utkání. Zároveň jako by se s tímto okamžikem ze hřiště vytratila fotbalovost a k vidění byly hlavně nepřesnosti, fauly a souboje.
Do krátkého tlaku se Baník dostal po půlhodině hry, série vyhraných soubojů vyvrcholila Koncevého centrem, který sice rozpačitě, ale nakonec přeci jen Bohemka odvrátila. Koncevoj se mohl stát ústřední postavou duelu po čtyřiceti minutách hry, kdy po Faltově skvěle uhraném míči z první pelášil se spoluhráči v přečíslení tři na jednoho. Správnou chvíli pro přihrávku však promeškal a zakončil do dobře vybíhajícího Valeše. Škoda.
Dění prvního poločasu v podstatě uzavřela potyčka našich hráčů s lavičkou klokanů. Spíše než Oktagon to ale připomínalo výprodej svatebních šatů v Oregonu…
Do druhé půle nastoupila mužstva beze změn, na Baníku ale bylo přeci jen vidět, že stejně jako v prvním poločase chce začít aktivně. Když Boulův pěkný volej země-vzduch zastavil jeden z domácích tělem a zadělal si asi na pěkné jelito, svlékl se na lavičce Laco Almási. Koncevoj a Klíma šli dolů, Buchta s Lacem na plac.
Bohemka ale ukázala, že nesmíme ztrácet pozornost vzadu, Květovo zakončení však před Laštůvkou zablokoval Lischka. Laštůvka tak místo šance utíkal hasit vášně našeho kotle. Po rohu pak Puškáč hlavičkoval mimo.
Obraz hry první střídání nezměnila, a tak se k premiérovému startu za Baník dostal Dominik Janošek. Jen co vyběhl na hřiště, dožadovali se penalty za Ndefeho ruku domácí. Pokud nebyla ta v první půli, tato se pískat nemohla rovněž. Bohemka ale před sedmdesátou minutou dostávala míč často do našeho vápna a byla nebezpečná.
Byl to Janošek, kdo zavelel na druhé straně k otevření skóre zápasu. Získal míč, dal jej dobře hrajícímu Faltovi, ten našel centrem Almásiho, který ze záklonu poslal dobrou a přesnou hlavičku, kterou sice Valeš vytáhl na břevno, ale všudybyl Kuzamnovič zblízka napálil míč do sítě. 0:1, hromada radosti a pivní sprcha od domácího kotle. Když čtu, kolik hráčů se do akce zapojilo, tak nevidět to, představím si kombinaci jak od Barcelony v nejlepších časech.
O chvíli později dostal Hronek přísnou druhou žlutou a Bohemka dohrávala v deseti. V kombinaci s remízovým stavem souběžně hrajícího duelu mezi Slováckem a Boleslaví to s Baníkem vypadalo dobře. A mohlo to vypadat ještě líp, kdyby Buchta proměnil sólový nájezd na brankáře domácích. Školu ze zakončení poskytl za okamžik krajním záložníkům Laco Almási. Nevymýšlel, vypálil a rozhodnul zápas.
Nevím, jak se jmenoval rozhodčí, ale na jméno mu nemohli přijít hlavně domácí. Tedy výrazy směrem k němu létaly všelijaké, ale na jméno bych netipoval ani jeden z nich. No jo, i to je fotbal, léta jsme to znali. Vy máte vztek, my máme body. Laštůvka druhý zápas po sobě udržel čisté konto, což je skvělé. Jediná škoda, že Slovácko nakonec gólem z pětadevadesáté minuty Boleslav přetlačilo. Ale co, pokud máme skončit před nimi, musíme si to uhrát hlavně sami. A pokračovat v bodových ziscích nám pozice v tabulce velí i s příštím soupeřem z Liberce vedeným naším extrenérem Kozlem.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.