Autor Baníkovský týden (293.)
Opět ta stejná písnička. Bez nasazení a bez trefování branky nevyhraješ. A podívejme se také na to, jak si naši hráči vedou proti TOP 3 celkům. Kdo v konfrontaci s nejvyšší kvalitou obstál?
S hadí krví nevyhraješ
Na zápas s Bohemkou šlo nahlížet různě. Buď optikou, že soupeřem nám bude jeden z pěti týmů, který tuto sezonu zasáhl do evropských pohárů, nebo jako na protivníka zdecimovaného množstvím zranění, s tabulkovým postavením těsně nad hranicí skupiny o záchranu a třemi hráči, z nichž o dva Baník dávno nestál a s jedním, který byl u sestupu. Ve své podstatě však na úhlu pohledu nezáleželo. Baník má jít do takových utkání s odhodláním vyhrát. Jenže jako by v některých pasážích hráčům kolovala v žilách místo vášně a odhodlání studená hadí krev. A jiní zase zkrátka na víc než na průměr nemají.
Ono když se od úvodního do závěrečného hvizdu nejede na 100 % a když z osmnácti střel trefíš branku soupeře jen třikrát, tak se ti to prostě vymstí. Baník sice vstřelil tři góly (dva správně odvolané pro offside), ale nedokázal, slovy trenérské legendy Stramaccioniho „kill the game.“ Varování v podobě penalty Bohemians nebo dvou zakončení zázračně zlikvidovaných Letáčkem nestačila. A tak přišel trest. Po rohu.
Proč nebodujeme proti top týmům?
Pokud bychom se podívali do minulých sezon, pár bodových zisků bychom našli. V současné sezoně nikoliv. Proti TOP 3 jsme z pěti pokusů nezískali ani bod a do konce základní části chybí již jen zápas na Spartě. Schválně si připomeňme výsledky a xG statistiky z těchto utkání:
Plzeň – Baník 3:1 (2,65:2:03)
Slavia – Baník 1:0 (1,95:0,12)
Baník – Sparta 0:1 (2,15:1,09)
Baník – Slavia 2:3 (1,62:1,85)
Baník – Plzeň 0:1 (1,28:1,41)
Utkání se Spartou měl Baník dle xG vyhrát, doma se Slavií a s Plzní pak mohl brát bod. Čím to, že nedokážeme statistické předpoklady naplnit? Možná je to tím, jak kvalita soupeře, týmová i individuální, působí na výkon našich hráčů. Jakou úspěšnost akcí proti top soupeřům vykazují hráči základní sestavy? Máme v sestavě hráče, který v těžkých zápasech vyroste a naopak takového, který pravidelně padá pod průměr statistik?
Za jménem každého hráče najdeme procentuální úspěšnost provedení akcí v letošním ligovém ročníku, v řádcích pod ním pak to, o kolik lepší, či horší než průměrnou úspěšnost měl v daném utkání.
O čem to vypovídá?
Máme hráče, kteří v těžkých zápasech rostou. Jsou jimi Pojezný, Rigo, vyjma jednoho zápasu také Buchta a Kubala. Pak zde máme hráče, kteří i v těžkých utkáních udrží úspěšnost akcí plus mínus na svém standardu – Ndefe, Boula a Ewerton. A pak máme hráče, kteří s vyšší kvalitou soupeře úspěšnost v akcích zpravidla ztrácí – Kpozo, Tanko a Lischka.
Samozřejmě platí, že jsou to jen statistiky a je třeba je korigovat fotbalovým okem, ale také platí, že statistiky proti nejtěžším soupeřům v zemi zajímají skauty z kvalitnějších soutěží nejvíc. Možná proto nepřekvapí, jaká čtveřice v této statistice obstála.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
