Baníkovský týden

Baníkovský týden (294.)

4 března, 2024873 zobrazení0

Tři body ze Zlína navzdory střelecké impotenci a ohlédnutí za tím, jak se vede trenérům, kteří byli svého času pro Baník ti nejvhodnější.

Výjezd do Zlína, to je taková old school klasika. Sektor mimo opičí klece byl krásně napěchovaný a hlavně opět po celé utkání povzbuzoval modro… tedy vlastně černozelené chlapce. Věrnost je věrnost.

Baník držel míč, přechodům do útoku však často chyběla rychlost. To umožňovalo domácím vracet se v osmi, devíti lidech do hluboké obrany. Nízké postavení soupeřovy obrany eliminuje ve chvílích, kdy máme na hrotu Tanka, naše přednosti, jak už ukázal zápas s Bohemkou. Přesto šel Baník do šaten jako spokojenější mužstvo. Dobře hrající Juroška polocentrem, polostřelou uspěl proti famózně chytajícímu Dostálovi a VAR tentokrát gólovou radost nezastavil. A upřímně, kdyby ano, akceptoval bych to. Tankovo postavení bylo hraniční.

V poločase jsem konstatoval, že soudě dle Boulova knírku přesídlil Escobarův barber do Ostravy, zatímco dle domácího Slončíka (už jsme ho podepsali, nebo čekáme, až bude pozdě?) ve Zlíně žije kadeřník Pierra Richarda.

Ve druhé půli se obraz hry moc nezměnil. Baník odmítl čtyři velké příležitosti zápas rozhodnout, konkrétně dvakrát Tanko a jednou Šín s Adediranem a tak jen díky po deseti zápasech udrženému čistému kontu Baník slavil tři body. A trenéři mohou místo oslav hned uvažovat, kdo bude pálit šance příště, Vykartovali se totiž jak Tanko, tak Adediran.

Jak si vedou trenéři po konci v Baníku?

Vybírat hráče, kteří se v klubu zlepší, týmu pomohou k úspěchům a s finančním profitem odejdou, je kýžená forma počínání na přestupovém trhu. Jedním z klíčových rozhodnutí pro to, aby se tento model mohl dít, je i sázka na správné trenéry. Od chvíle, kdy se začátkem roku 2016 stal vlastníkem Baníku Václav Brabec, se v klubu vystřídalo osm trenérů. Toho prvního, Vlastimila Petrželu, vybral ještě předchozí vlastník, následujících sedm již vybralo vedení klubu dosazené současným majitelem.

Za úspěšné lze považovat působení dvou z nich. Vlastimil Petržela důstojně dohrál sestupový ročník a v tom následujícím, označovaném za nejtěžší druholigový ročník v historii, vrátil Baníku prvoligovou příslušnost. Druhým, koho si dovolím označit za úspěšného, je Bohumil Páník. Dovedl klub k zázračné záchraně a byl nejblíže k dovedení klubu do Evropy. Jak účastí ve finále poháru, tak pátým místem, které by, nebýt nesmyslného utkání o Evropu s Mladou Boleslaví jakožto vítězem prostřední skupiny, stačilo.

Jenže kolik z trenérů Baníku po konci v našem klubu psalo nebo píše úspěšné příběhy? Žádná sláva to není. V závorce u jména uvádím bodový průměr na utkání při působení v Baníku, stejně tak je uvedený bodový průměr u jednotlivých angažmá.

Radim Kučera (0,95)
Jako hlavní trenér po Baníku vedl Jihlavu (1,65) a Teplice (1,05). V Jihlavě se mu vedlo dobře, v Teplicích nikoliv. Nyní ho čeká nelehká záchranářská mise v Prostějově.

Bohumil Páník (1,57)
Po Baníku se vrátil do zaslíbeného Zlína (1,05), poté působil v Karviné (0,60), Dubnici (1,00) a nyní v divizním Bzenci.

Luboš Kozel (1,33)
Vzal angažmá v Liberci (1,39), kde brzy překoná 90 utkání na lavičce. Zdá se však pravděpodobné, že v létě bude nahrazen.

Ondřej Smetana (1,62)
Druholigová Jihlava (1,00), třetiligový Hlučín (1,69) a nyní září ve slovenském Ružomberoku (1,91), který víkendovým vítězstvím dostal do horní poloviny tabulky hrající o titul.

Tomáš Galásek (1,00)
Po Baníku v roli hlavního v dospělém fotbale nefiguroval. Byl ve štábu reprezentačního trenéra Šilhavého, skončil spolu s ním.

Pavel Vrba (1,17)
Brzy po Baníku vzal angažmá ve Zlíně (1,09), kde vydržel 35 utkání. Nyní bez angažmá.

Nevím, co z výčtu vychází vám, můj závěr je, že z celého výčtu jsou jen dva trenéři, kteří po konci v Baníku udrželi úroveň nebo naznačují potenciál pro zajímavá angažmá. A to Luboš Kozel a Ondřej Smetana.

Naopak docela zajímavě se vyvíjí kariéra hned tří bývalých asistentů. David Oulehla po pomalém rozjezdu odvádí pozornosti hodnou práci v Jihlavě, Jan Baránek coby pravá ruka Martina Svědíka ve Slovácku také a Danny Searle při záchranářské misi v Anglii svůj tým skvěle nastartoval. Vlastně mi přijde, že by ti jmenovaní z posledních dvou odstavců měli Baníku co dát. Můj dream team by byl Svědík-Baranek-Searle. To by neznělo vůbec špatně.

BP!