Autor Baníkovský týden (142.)
Po nepovedeném utkání na Slovácku čekal Baník po reprezentační přestávce reparát na hřišti jiného pohárového aspiranta – Liberce.
Nemám moc rád fráze o nastavování zrcadel, ale Baník se vlastně nachází ve fázi, kdy jsou taková měření cenná. Napoví, zda prozatím marná snaha dosáhnout pohárových pozic je daná kvalitou mužstva, nebo je třeba příčiny opakovaně nesplněných cílů hledat jinde. Po neúspěšné cestě s příliš jednoduchou hrou i s hrou příliš náročnou zkouší současný trenér Smetana jakýsi kompromis. Ten spočívá ve zrychlení a zjednodušení útočné fáze, oboje s cílem častěji se dostat do zakončení. A to se týmu daří.
Nesouhlasím s jinou frází, která se nyní často objevuje – že Baník již nemá o co hrát. O svou budoucnost totiž hrají jak někteří hráči (ať už si chtějí výkony říci o přestup nebo hrají o budoucnost v Baníku), tak hraje o svou budoucnost trenér Smetana. V Liberci dokázal narozdíl od utkání na Slavii a Spartě sympatický výkon na půdě favorizovaného soupeře přetavit v bodový zisk. Byť jeden bod se zdá dle průběhu utkání málo.
V dresu Slovanu vyběhli do utkání dva hráči, na které si v době dávnější či nedávné dělal Baník zálusk – Pešek a Mara. V našem dresu se u Nisy jako doma mohl cítit Jirka Fleišman. U něho byl v týdnu před utkáním vyřešen rébus, zda bude v klubu ze Slezské pokračovat. Stejně jako Laštůvka a Fillo bude.
Liberec byl naší aktivitou od prvních minut zaskočený a obraz hry srovnával za cenu zvýšení důrazu. Brzy se tak vytvořili soubojové dvojičky Svozil-Rabušic, Fleišman-Mosquera a Ndefe-Koscelnik. V defenzivě byl Baník téměř bezchybný, v útočné fázi se mu dařilo dohrávat akce k přihrávkám do nebezpečných pozic, jenže v zakončení buď selhal nebo přihrávka mířila do správných prostor, ve kterých se ale spoluhráč nenalézal. Závěr poločasu přinesl neskutečně kuriozní děj, který si nezadal se skečem Monthy Python’s Flying Circus. Baník místo regulérní branky zahrával pokutový kop, který skončil brankou neregulérní. Když po pár minutách mohl složit penaltový reparát, zasáhlo správně video a penaltu rozhodčí odvolal.
I v druhé půli se Baník snažil a k vítězství měl blíž, střeleckých příležitostí si již však vytvořil méně (v prvním poločase 10 zakončení, ve druhém jen 3). No a jestliže někteří si výkony o budoucnost v Baníku říkají, u některých střídajících otazníky, zda jsou ještě týmu platní, spíše narůstají…
Nicméně výkonu nelze moc co kromě nuly vstřelených branek vytknout. Hráči makali, nebáli se míče, kondičně za soupeřem nezaostali a byli ochotni snést bolest, což opakovaně platí hlavně pro Jánoše. Výkon Baníku sportovně ocenil i trenér domácích Pavel Hoftych: ,,Věděli jsme, že to po reprezentační pauze bývá složité. Věřili jsme, že zápas zvládneme a budeme vypadat líp, Baník byl bohužel důraznější a výborně připravený. Měl na to čas, zužitkoval ho. V první půli nás soupeř přehrál, hru jsme vyrovnali po přestávce. Bylo by nespravedlivé, kdybychom vyhráli, Baník byl lepší.” Slušnou pomlázku si od tyče v oblasti sedací odnesl Juroška, pro něhož musela být dlouhá cesta do Ostravy utrpením…
Tři kmenový hráči v minulých dnech plnili reprezentační povinnosti. Patrizio Stronati v reprezentačním áčku místo trávníku okusil pouze reprezentační partu a tréninky, ale i taková zkušenost může hráče mentálně, zkušenostmi i cenovkou posunout dál. ,,Lvíčata” Šašinka s Granečným se podílela na nepřesvědčivých výkonech U21 na evropském šampionátu. Deník Sport jejich výkony ohodnotil následovně:
,,Šašinka 4: Byl nejlepším střelcem jedenadvacítky za dva roky, ale na EURO se stal symbolem české ofenzivní krize. S Itálií a Slovinskem hrál od začátku, ovšem po dvou šedivých představeních proti Španělsku už jen střídal. Hodně připomínal sám sebe v Baníku: trápil se a do zakončení se dostával minimálně.
Granečný 4: Po nominaci hodně diskutované jméno. Poprvé naskočil proti Itálii, kde oživil českou hru směrem dopředu. Proti Slovincům už mu to nevyšlo. Špatně obsadil hráče při úvodní trefě. Navíc byla znát jeho nerozehranost. V jeden moment, kdy mu míč odskočil, si faulem říkal o vyloučení.”
Stejné médium (Deník Sport) uvedl i zajímavou statistiku – počet odchovanců ligových klubů, kteří hrají první ligu. Sparta v tomto ohledu překonává Baník trojnásobně, Sigma dvounásobně a více odchovanců hrajících ligu má i třeba i Brno, Opava, Slovácko nebo Plzeň. Změní na tom něco bájné (nebo skutečné?) silné dorůstající ročníky naši akademie, nebo existuje nějaký opakující se problém, proč naše talenty dospělé ligové úrovně nedorůstají? Jako vždy a vše, ukáže čas…
V sobotu na čas poslední derby. A tak musí být naše!
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
