Baníkovský týden (167.)

Baník výrazným výsledkem 4:1 přeskákal vršovické klokany, kteří zatím sbírají mnohem méně bodů, než by dle kvality hry měli. Tak jednoduchý zápas, jak napovídá výsledek, to však nebyl. Ještě před ligovým duelem si Baník v prodloužení zajistil postup v poháru a Tomáš Zajíc v rozhovoru trochu poodhalil, jak je to s hráči, kteří se ocitnou za hranou sestavy či dokonce nominace…

Ale hezky postupně. Radost v Praze zaměstnaných příznivců slezského klubu z losu MOL Cupu vystřídalo zklamání ze startu utkání ještě před čtvrtou hodinou. Přesto sektor aktivních fanoušků včetně vlajky nechyběl. Třetiligový soupeř začal natěšeně, což se v takových utkáních stává, méně už to, že se za stavu 0:2 nepoložil a v posledních minutách utkání Baník gólově dotáhl. A nejen to, vyřazení v tu chvíli viselo ve vzduchu. V prodloužení už si Baník třemi brankami postup pohlídal, domácí i tak mají na co vzpomínat a my… my abychom snad radši zapomněli. Pokud je pohár příležitostí pro náhradníky říci si v ostrém zápase o šanci v lize, pak jsem mnoho ligových výkonů neviděl. Jednou z výjimek byl Adam Jánoš, který má momentálně zvláštní pozici, kdy se někdy vůbec nedostává do nominací k ligovým utkáním.

Podobnou zkušeností si v úvodu sezony prošel Tomáš Zajíc. Tomu se v úvodu hostování v Polsku daří. V rozhovoru pro Moravskoslezský deník své odstavení v Baníku popsal takto: ,,Nevím, nechápu to. Říkal jsem to i trenérovi, že nerozumím, proč nehraju, že to není fér. Tak jsem šel pryč. Trenér mě nechtěl pustit, ale nakonec se to vyřešilo a mohl jsem jít. … Byl jsem se zeptat trenéra, proč nehraju, když jsem dal víc gólů než Klíma v přípravě i v sezoně. V každé sezoně. Ptal jsem se ho, řekl mi, že se rozhodli pro Klímu s tím, že on bude aspoň na lavičce. Tak jsem se ho ptal, proč nejsem aspoň na střídačce. Chápu, že přišel Almási za dvanáct milionů, že hraje, ale proč nemám možnost zasáhnout vůbec do hry? Přitom jsem ve skoro stejném věku jako Klíma, dal jsem dvakrát třikrát víc gólů. Řekl jsem mu, že to není fér. Odpověděl, že se rozhodli pro Klímu. To je všechno. Tak jsem reagoval, že chci pryč. (…) Myslím, že kolem třetího kola jsem trenérovi řekl, že nebudu tady sedět na tribuně. Že chci dávat góly, ale jak to mám z tribuny udělat. Nechtěl mě pustit, sliboval, že budeme hrát na dva útočníky, přitom na ně jsme nikdy nehráli. Možná jeden dva zápasy. Nakonec mě pustil. (…) Nevím. Asi se přimluvil pan Grussmann (sportovní ředitel), který se mnou souhlasil, že bych měl hrát. Ale jistě to nevím.“

Zajíc v rozhovoru také tvrdil, že žádnou sezonu neměl Klíma tak dobrou jako on. No, čísla mi minimálně v těch posledních dvou přišla podobná dost:

* Klíma odehrál v sezóně 27 zápasů ve F:NL a další dvě přidal v baráží o F:L.

V podobné situaci je kromě Jánoše i Pokorný. Oba mají věk i kvalitu, aby lavičku neleštili. Oba se vzhledem k nedokonalostem naší defenzivní hry mohou cítit poněkud nespravedlivě odstavení. Když pak asistují (Jánoš) nebo dají gól (Pokorný), je jim vyčítáno, že se málo radují, divně tváří apod. Popravdě, spíš bych byl překvapený, kdyby se tvářili spokojeně. Srovnání s nedávnou Svozilovou pozicí mi nepřijde fér hned ze dvou důvodů. Svozil totiž přicházel jako hráč na hraně sestavy, o svou pozici se měl prát, neměl za sebou desítky utkání v našem dresu. Možná se divně netvářil při našich gólech, ale málem rovnou ze soustředění odjel do Jablonce. Tím nechci nikomu nasazovat psí hlavu, jen popisuji, že každý nespokojený hráč chce, zcela logicky, svou situaci řešit.

V sobotu přišlo na řadu ligové klání. Opticky se mi zdála divácká návštěva slušná, možná i vyšší než oznámená, leč iluze si nedělám a je jasné, že někteří, kteří na vstupenky zdarma přišli, by za peníze nepřišli. Návštěvy na domácích zápasech jsou pro mě trochu zklamáním. A to se v lize řadíme na čtvrté nejlepší místo za třetí Spartu, druhou Plzeň a nedostižně první Slavii.

Sestavu trenér Smetana zase trochu zamíchal, kdy místo Kaloče nasadil podruhé do základu Budínského a vepředu doplnil Almásiho druhým útočníkem Klímou. Zahřmělo však na druhé straně hřiště – na pravé straně naší defenzivy zůstal tak zapomenutý Chramosta, že se ani on nesnažil pádem o penaltu a poslal hosty do vedení. Honza Laštůvka v tu chvíli věděl, že poosmé z devíti kol odejde bez čistého konta. Inkasované branky jsou pro éru Ondřeje Smetany docela příznačné.

Za 23 ligových utkání, které Smetana v Baníku odtrénoval, mužstvo udrželo nulu jen v pěti případech. Konkrétně při loňských domácích výhrách 5:0 a 3:0 proti sestoupivší Příbrami, respektive Opavě, dále při dubnové výhře 2:0 v Olomouci a bezbrankovém utkání v Liberci a jednu nulu Baník přidal také letos při upocené výhře 1:0 proti Boleslavi.

Za stavu 0:1 nás Lašty několikrát podržel, chybku si dovolil až když Baník po brankách Budínského a Kuzmanoviče vedl. A buďme rádi, že hostující Bederka mířil z úhlu před prázdnou brankou do tyče. Do šestašedesáté minuty, kdy zápas zlomil brankou na 3:1 střídající Pokorný, to z naší strany žádná velká jízda nebyla. Potřetí v řadě si branku připsal Almási, spolu s asistencí na Kuzmův gól (pokud mu bude započtena) má tak po devátém kole pěknou bilanci 4+2. Rozhodčí Franěk utkání odřídil tak, že jsme se nářků od soupeře nedočkali. Zaplaťpánbůh. I když i tentokrát by šlo o některých momentech diskutovat a sami jsme mohli ukazovat prstem na muže v černém. Možná jsou některé situace posuzovány dle pravidel, ne však v souladu s logikou.

V příštím kole se naši chlapci setkají s Lubošem Kozlem, který dobře začal své angažmá v Liberci (remíza ,,v“ Pardubicích, výhra nad Boleslaví, výhra v Jablonci). O motivaci na obou stranách bude postaráno a bylo by příjemné nevyrazit z Podještědí na dlouhou cestu do Ostravy s prázdným bodovým měšcem. Už jen proto, že navazující konfrontace se Slováckem bude těžkou a důležitou zkouškou a pro oba týmy svým způsobem vzhledem k vývoji ligy možná i zápasem podzimu.

BP!

HoMor

Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.