Autor Baníkovský týden (173.)
Jo, pane, když chcete jet na Hradec, tak musíte jet do Boleslavi. To dá přeci rozum. Je to sice dál, ale horší cestou. Mají tam sice jen tři tribuny, ale v Hradci teď nemají ani jednu. Přesto se prostory vymezené pro fanoušky hostí pěkně plní a z azylu hostitelů odvážíme bod. Což je o bod víc, než kolik si odvezla Plzeň.
Miroslav Koubek asi mezi současnými prvoligovými trenéry nejlépe naplňuje charakteristiku starého lišáka. V létě, kdy ligového nováčka přebral, se rozhodl vsadit na tři zbraně – mimořádnou kondici, týmovou obětavou hru a netradiční schéma. Vlastně na to samé, čím kdysi lize učaroval s Baníkem. Kromě pilování vlastních zbraní je však důležité umět také otupit ostří zbraní soupeřových. V případě Baníku pokrýt Almásiho, odstřihnout Kuzmu a včas zastavovat kontry po ztrátě míče.
Možná nejdále za svým klubem cestujícím fanouškem se tentokrát stal moderátor Baník blog podcastu Honza Petrus, který strávil přes třináct hodin ve vlaku a místo aby v Praze přesedl na spoj domů, rozhodl se přidat odbočku do Boleslavi. Úctyhodný výkon. Podobně jako výkony mnohých jiných, jejichž tváře potkám vlastně vždy, když sám vyjedu. V sektoru se nachází minimálně čtyři lidé autorsky spojení s tímto blogem (Honza, Trevor, Endrjuu17 a já), což je možná takový náš minirekord.
Mnoho fotbalových momentů naše oči v prvním poločase neviděly a nebylo to dané sluníčkem svítícím nám do oči, když Baník útočil. Honza to glosoval slovy, že naši asi ještě vyklusávají Spartu, což jsem označil za blbé, protože s takovou se budou v druhé půli šetřit na Plzeň. Všiml jsem si tak hlavně poctivé defenzivní práce Davida Buchty a neuvěřitelného klidu a přehledu, se kterým spoustu věcí vyřeší Jirka Fleišman. Usoudil jsem, že o nic moc nepřijdu, když skočím ke stánku pro pivo, čímž jsem nechtěně přihrál zákazníka boleslavskému supermarketu, kde pak nákupem vyběhával alkohol z krve Endrjuu, který byl vozem. Příště se zeptám předem :-). Nakonec ta druhé půle byla přeci jen lepší, i když nás více probral až inkasovaný gól. Nejhezčím okamžikem zápasu byla Kuzmova krásná branka. Dostal míč a šel proti třem bránícím hráčům. Viděl, že je sám, nemá s kým si to dát, a tak si to připravil na pravačku a zpoza vápna krásně zavěsil do víka Fendrichovy branky. Kuzmova vyčerpanost na konci utkání dokládala, kolik energie do zápasu dal. Na Baníku bylo patrné, že by rád bral více bodů než jen jeden, k vyloženým příležitostem se ale už nedostal. Remíza je asi spravedlivým výsledkem.
Při děkovačce vypadají fanoušci spokojeněji než hráči a musím říct, že mě trochu mrzí, že se mladičký fanoušek prosící nápisem o Almásiho dres své trofeje nedočká. Almási po zatleskání fanouškům odcházel s hlavou dolů pryč a působil nespokojeně s vlastním výkonem. Nebo s další zbytečnou kartou?
S chlapci jsme rozebrali nesmyslnost mnoha útočných faulů, které bránícímu týmu strašně zjednoduší situaci a že by ligoví fotbalisti asi měli tyto situace lépe vyhodnotit a umět je zvládat. Ztratit míč a mít možnost okamžitého presinku, nebo nechat soupeře vhazovat blízko k jeho brance, je pro bránící tým dost nekomfortní situace ve srovnání s možností nerušeně rozehrávat po faulu.
Jestli je bod málo, nebo hodně, to asi uvidíme až na konci soutěže. Možná to bude bod zlatý, možná si budeme říkat, že zrovna tady šlo ty chybějící body uhrát.
Jak nás Boleslav nevlídně přijala, tak se i loučila. ,,Není to zbytečné?“ ptal se jeden z poklidně odcházejících fanoušků jednoho z desítek psovodů s podrážděným vlčákem na vodítku. ,,Di do prdele,“ odpověděl mu služebník zákona. Pokusil jsem se dát poslednímu dojmu ještě jednu šanci a o kousek dál hlídkující dvě policistky slušně oslovit a popřát jim hezký večer. Leč odpovědí mi bylo ticho a pohled upřený daleko skrze mne.
Příroda často dokáže napravit, co dokáží spáchat lidé, a tak se člověk na rozloučenou s městem automobilů dočkal alespoň krásných kreseb na obloze vytvořených posledními slunečními paprsky, mraky a objevujícími se hvězdami. Při pohledu na ně si člověk říkal, že vesmír podle zjištění vědců možná nakonec svou hranici má, na rozdíl od toho, co jsou mnozí schopni obětovat pro to, aby mohli být se svým klubem.
Ze stručnosti popisu samotného zápasu je patrné, že není moc o čem psát. Zajímal mne tedy pohled hradeckého trenéra Koubka, jak bude zápas hodnotit on: ,,Bylo to dramatické utkání, které mohlo diváky bavit, Baník je silný soupeř a my jsme věřili, že při plnění taktických pokynů jsme schopni mu čelit. To jsme se přesvědčili už v poháru. Do utkání jsme šli s velkým odhodláním, řešili jsme problémy, kdy nám vypadli tři ze čtyř středových hráčů. Pokud jsem měl obavy, tak jak zvládneme tento prostor, ale musím hráče velice, velice pochválit, jak to zvládli. Chválím náš defenzivní výkon, Baník měl optickou převahu, ale do vyložených šancí jsme ho nepouštěli. Měli jsme nadějné přechodové fázi, řadu z nich jsme měli vyřešit lépe, tam vidím deficit našeho výkonu. Baník hraje na vysoké riziko, s hodně hráči nahoře a po zisku míče máte určitý prostor. Druhé mínus bylo, že jsme dostali branku ze situace, o které jsme věděli, že Baník dává míče za obranu a připravovali jsme se na to. Bod přijímám, ze závěrečného tlaku jsme mohli i prohrát. Bod přijímám, hráli jsme se silným soupeřem a bod je pro nás cenný.“
Radost příznivcům Baníku neudělalo ani béčko. To si připsalo třetí prohru v posledních čtyřech zápasech a Kroměříž s béčkem Sigmy se Baníku trhly. Škoda. Na druhou stranu se asi dá říct, že to některým jedincům otevírá cestu zkusit se v zimě přesunout na hostování či přestup do vyšší soutěže. A také se nabízí zkusit posunout pár dorostenců do béčka. Když mluvím o odchodech, myslím tím hlavně Chvěju a Jánoše. V áčku pro ně prostor není, kdy pro Ondru nenašel smysluplnou pozici už několikátý trenér prvního týmu a u Jánoše je sice jeho nevytížení v áčku novinkou, nicméně se zdá, že do budoucna by to bylo vlastně trvalým stavem.
Zmiňuji-li přestupy, pak jste zřejmě zaznamenali úvahu o angažování brankáře Martina Chudého, dvaatřicetiletého chalana prověřeného českou, slovenskou i polskou prvoligovou soutěží. Myšlenka vedení spočívala v tom, že při Laštůvkově a možné Budinského absenci by se na post jedničky posunul Murin, přičemž by měl na lavičce zkušeného parťáka. Byť se mělo jednat o krátkodobé angažmá o délce několika týdnů, tím, že se dal Viktor Budinský dohromady a zápas v Boleslavi odchytal, tato varianta zřejmě zase rychle usnula.
Podobně se vlastně už vůbec nikdo z klubového prostředí netají přestupovou prioritou pro doplnění kádru pro jarní část ligy o levého obránce a středního záložníka. Nemyslím si však, že by se Baník spokojil s pouhými dvěma posilami. Ale možná je na spekulace ještě brzy, když je před námi ještě šest podzimních kol.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
