Autor Baníkovský týden (191.)
Baník sa na Slovácku nesúdil a dovezl bod. Problémy na krajích naší zálohy ale přetrvávají. Dvě velké osobnosti – Honza Laštůvka a Jiří Fleišman prodloužili smlouvy.
Neškodní krajní záložníci
Velké téma zimního přestupového období. Oproti podzimu došlo k velkým změnám – k odchodu trojice Azevedo-Potočný-Sor, k příchodu Koncevého, Falty a Ekpaie a k povýšení Jaroně. Jestliže bylo cílem zimních změn zvýšit kvalitu na těchto postech, prvních šest jarních kol o tom úplně nepřesvědčilo. Ani jeden z krajních záložníků totiž nezískal trvalé místo v sestavě. Falta ukázal pár slibných chvilek, stejně jako na druhé straně Koncevoj či Ekpai, jenže bilance této trojice je nula branek, jedna asistence. Hodně se diskutuje také forma Davida Buchty. A na něho, respektive na jeho jarní starty, jsem se před zápasem se Slováckem podíval detailněji.
Odchovanec klubu nevyniká svou rychlostí (přesto tak jako třeba proti Spartě umí být nebezpečný i z náběhů do prostoru) nebo soubojovostí (na čemž ale intenzivně pracuje a lepší se – v současné sezoně má úspěšnost v soubojích 42 %, v loňské to bylo 38 %). Jeho hlavními přednostmi jsou první dotek a zakončení. A už je mu přitom jedno, jestli pravou, nebo levou nohou. Jenže buď hrou Baníku, nebo větší pozorností soupeřů se do zakončení dostává velmi málo. V jarní části současné sezóny se ke střele dostal jednou jedinkrát na hřišti Bohemians. Paradoxně je ale v řadě parametrů (přihrávky, driblinky, získané míče) při jarních startech nad svým průměrem.
Podíváme-li se i na zbylé krajní záložníky, zjistíme nepříjemnou věc. Kromě Koncevoje se žádný z krajních záložníků nedostává do zakončení častěji než jednou za zápas. Přitom odchozí Potočný zakončoval dvakrát častěji a Sor ještě o něco více. Tady nám možná při zimních změnách něco uteklo.
Pokud bychom v naší a ve slovenské lize hledali krajního hráče, který se do zakončení dostává a mohl by být pro Baník dostupný (což Ewerton asi není), narazíme na jména Dramé (Zlín), Kubala (Hradec) či Vlkanova (Hradec). Na Slovensku pak Švec (Liptovský Mikuláš) nebo Malle (Pohronie). Budu docela zvědavý, jestli se některý z nich objeví na přestupovém radaru našeho klubu.
Podpisy veteránů
V týdnu došlo k prodloužení dvou hráčských smluv – kapitán Jan Laštůvka i jeho zástupce Jiří Fleišman prodloužili o rok. Výkony i pozicí v kabině si o to jednoznačně řekli. Přesto se domnívám, že by bylo záhodno se na posty obou hráčů v letním nebo následujícím zimním přestupovém období zaměřit. Prodloužení smluv vnímám jako dodání si klidu. Není nutné být pod tlakem (jako mi přijde, že se klub ocitl při podpisu Chlumeckého) a nechat protistranu šponovat cenu jejich nástupců do nesmyslných částek. Také je ale třeba si říci, že udržet si zdraví i formu bude pro tyto mazáky prostě těžší a těžší…
Šlágr v Hradišti
A nyní již k přímé konfrontaci o čtvrté místo. Domácí byli, jako obvykle, na důležitý zápas skvěle nachystaní fyzicky i takticky. V prvním poločase se hrála hodně silová bitva a domácí byli nebezpečnější než Baník, který nebezpečný nebyl téměř vůbec. Vypadalo to jako vyčerpávající válka, což pro Baník nemuselo být úplně špatné, pokud by se mu dařilo držet nulu na kontě obdržených branek.
To se nakonec podařilo i díky Laštůvkovi, který zvládl reagovat na zdí tečovaný míč směřující do protipohybu. Baníku poté prospělo vystřídání a příchod Almásiho s Janoškem. Mimochodem, ke střídání došlo přesně v době, kdy Sparta ve svém utkání na Slovácku dostala třetí ze čtyř branek. V tomto ohledu tedy Baník zvládal zápas lépe než letenský velkoklub s malými výsledky.
Pokud si ale někdo začátkem jara myslel, že Slovácku došel dech, byl vzájemným utkáním vyveden z omylu. Když měl Ondřej Smetana v osmdesáté minutě všech pět střídání za sebou, domácí stále hráli ve své zahajovací sestavě a nevypadalo, že by na své protivníky s půlkou obměněné sestavy nestačili. Soupeř Baník k ničemu vážnému nepustil, kdy nejnebezpečnějším zakončením byla Almásiho hlavička šest minut před koncem utkání.
Náročná bitva skončila remízou, podle průběhu utkání zaslouženou. Výsledek to není nijak radostný, ale ani nijak tragický. Dává jednu jistotu – pokud chceme skončit před Slováckem, musíme do konce ligy uhrát alespoň o bod více. Jinak jedna věc je náš pocit z dění na hřišti, jiná pohled na výsledky. Jarní bilance 3-2-1 a dva plusové body do tabulky pravdy dávají bodový průměr 1,83 bodů na zápas. Což vlastně odpovídá bodovému průměru z jara, který čini 1,89).
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
