Autor Baníkovský týden (216.)
Středeční domácí prohra s Brnem následovaná oprávněným dusnem pod kotlem, poté dusno v kancelářích a nedělní bod importovaný od Východočechů, kteří si navzdory odchodům klíčových hráčů, těžkému losu, červeným i absenci domácího prostředí vodí ligu i experty tipující Hradec na boj o sestup.
Fotbalový fanoušek je tu především od toho, aby svůj tým podporoval, radoval se z úspěchů, rozčiloval se u proher, radil trenérovi a pak do dalšího víkendu o dění v klubu diskutoval s přáteli. Pozor, u posledního jmenovaného se vám také může stát, že z nedostatku fanoušků stejného klubu v okolí skončíte u psaní blogů. 🙂 Tentokrát jsem se rozhodl z tohoto kruhu vystoupit a místo přisypávání soli do otevřených ran popisem zápasů se zamyslet nad tím, co by měl Baník nyní udělat, aby se vydal na cestu, která se netočí v bludném kruhu.
1) Vyhodnotit, zda pokračovat s Vrbou
Trenér se vyjádřil jasně – nebude ustupovat od svého způsobu hry. Ten zatím ale se současným kádrem výsledky nepřináší a pochybuji, že by s ním trenér naplnil předsezonní cíle. Fotbaloví novináři o aktuálních schopnostech trenéra Vrby mluví občas s pochybnostmi, mezi příznivci se však trenér těší obrovské podpoře. V anketě, kterou jsem dal na Twitter, se z 407 hlasujících vyslovilo pro setrvání kouče Vrby 95 %, z toho 82 % dokonce bez bodového ultimáta. Pouhých 5 % hlasujících pak vnímá případnou změnu trenéra jako krok ke zlepšení celkové situace v klubu.
2) Vyhodnotit stávající kádr
Zejména pokud se klub rozhodne dát Pavlu Vrbovi čas na proměnu Baníku, je třeba začít ihned jednat ohledně složení kádru, který bude mít pro svůj způsob hry k dispozici. Přestupové období končí 8. září a do té doby je nutné vyhodnotit u každého (!!) jednotlivého hráče, zda má předpoklady pro začlenění se do systému trenéra Vrby a perspektivu delší než na jednu sezonu. A pokud tomu tak není, okamžitě mu umožnit hledání si nového angažmá. Odstavit je po tomto datu by bylo jednak krajně nevhodné, zejména vůči těm, kteří Baníku léta odváděli dobré služby a také drahé, pokud by měli jen zahřívat lavičku nebo hrát v béčku.
3) Investovat do kádru
Baník měl být mnohem aktivnější a odvážnější na přestupovém trhu. Klub prováhal prakticky celé období od květnového příchodu Pavla Vrby. Posily, které v dosavadním průběhu léta udělal, trenérovy požadavky na typologii a kvalitu opravdu nesplňují. Snad vyjma Šehiče. Pokud Baník nechtěl přeplácet konkurenci uprostřed léta, bude nucen to nakonec udělat nyní, a to za situace, kdy je trh již dost přebraný.
Baník by neměl brát hráče, kteří jsou pro konkurenty nadbyteční, což by byl třeba případ Aleše Čermáka či Cadua. Co totiž spojovalo nedávné povedené přestupy? Baník byl pro hráče krokem vpřed, zároveň pro ně ale nebyl cílovou stanicí, vrcholem nebo závěrem kariéry. Příklady? Pojezný, Almási, Sor, svým způsobem i Stronati, který před pár lety, podobně jako dříve Václav Svěrkoš, přišel pomoci jak Baníku, tak sobě. Myslím si, že lepší variantou než zmínění Čermák s Caduem, kteří by tak šli do ,,horšího“, by byli teď již exhradecký Vlkanova s Kubalou. Že by byli dražší? To asi ano. Ale chce-li růst klub, musí chtít růst i jeho zaměstnanci. Na hřišti i v kancelářích.
V Plzni bych se ještě před pár dny zaměřil na jiné jméno. Filip Čihák. U trojice Vlkanova, Kubala, Čihák bych věřil, že v momentě jejich příchodu by nepotřebovali delší aklimatizaci a do Vrbova stylu by zapadli bez větších problémů. Že by na to padl celý případný bonus za Sora a možná i víc? Ano, to je pravda. To všechno je už ale bezpředmětné, dva již svá nová angažmá našli jinde. Baník zaspal, trh je přebraný.
4) Redefinovat své cíle
Poháry pro Baník? Přiznejme si, že skrz ligu je to pryč. První šestka? Jaký ale má pro klub za nynější situace význam? Nutno konstatovat, že žádný. Jednou z cest, kterou by se Baník mohl letos vydat, je to, co hezky popsal @Endrjuu17 v podcastu. Využijme úspěchu jiných klubů a z nich plynoucí zvyšující se šance na poháry z ligy. Budujme Baník strategicky. Ne pro letošní sezonu, ale pro ty další.
Nebo se nebojme říct – poháry nejsou cíl, ale sen. Chceme být ekonomicky i sportovně stabilní ligový klub založený na odchovancích, mladých a hladových hráčích, jejich rozvoji a prodeji. Bylo by to naprosto v pořádku. Pamatuji-li si dobře, majitel Václav Brabec před časem říkal, že chce hrát poháry třikrát v následujících pěti letech. To zjevně nevychází, a přesto se lidé ve vedení prakticky nemění.
Což nás opět dostává k rozhodnutím o složení mužstva, kdy by tvorba týmu pro budoucnost znamenala hlubší čistku a o složení vedení klubu, kdy Baník jako firma dlouhodobě neplní své cíle a odcházejí z ní talentovaní odchovanci.
5) Provést audit procesů, kompetencí, odpovědností a přínosu
Jasně vymezené kompetence a k nim odpovědnost. Kdo zodpovídá za ekonomiku, kdo za za přestupy, kdo za sportovní výsledky áčka, kdo za mládež, kdo za vztahy s partnery klubu, s městem, s krajem, s FAČRem a tak dále. V některých oblastech to v klubu funguje, v jiných očividně ne. Není například možné vinit sportovního ředitele z přestupů, když do nich mluví s nadsázkou polovina klubu a externisté, které si nevybral. Věří klub datům? Proč tedy přivedl hráče, kteří z datové analýzy vyšli jako nevhodní? Věří klub trenérovi? Tak proč neinvestoval do hráčů, na kterých chtěl stavět? Vytváří to pak situace, kdy za nepovedené kroky není nikdo pořádně zodpovědný.
Stejně tak se domnívám, že by v klubu měli pracovat především lidé, kteří tou prací žijí. U některých tomu tak je, u jiných počet jejich vedlejšáků naznačuje, že priority mají jinde. U zaměstnanců, těch v manažerských pozicích obzvlášť, musí platit to, co u hráčů. Musí mít potřebné schopnosti, hlad a ideálně i zkušenosti. Že je těžké takové najít, zaplatit, nebo si je vychovat? Jistě. Ale taky přeci chceme být špičkovou organizací. Nebo ne?
Jaké důvěře fanoušků se těší dva nejvíce viditelní kluboví manažeři? 65 % z 269 hlasujících se v anketě vyslovilo pro pokračování Aloise Grussmanna (42 % se stanoveným ultimátem), necelých 35 % pro jeho odchod. U ředitele klubu Michala Běláka 308 hlasujících rozdělilo své hlasy takto: 2,6 % pro jeho pokračování, 27,6 % pro to, aby řídil pouze klubovou ekonomiku, 69,8 % pro jeho odchod. Kdyby o personálním složení managementu rozhodovali fanoušci, nedalo by se zrovna říct, že se jedná o nějak silný mandát.
Opakovaně ale budu ďáblovým advokátem. Je nezbytné, aby klub vedl člověk se 100% důvěrou majitele a aby byl takový člověk ochotný řešit i nepopulární a nepříjemné věci. Najít takovou osobu je velmi obtížné a ty nepovedené věci je vždy vidět více než ty povedené. Nepochybuji o kladném přínosu Michala Běláka pro Baník. Možná by ale i jemu samotnému prospělo, kdyby měl přesně stanovené hranice svých kompetencí. Není totiž v lidských silách pojmout všechny dovednosti od ekonomiky po vybírání hráčů.
6) Změna přístupu ke komunikaci
Baník je dnes docela velkou firmou, a to nejen svým rozpočtem. A také specifickou, počínaje tradicí, přes to, kolik lidí firmu tvoří (od ředitele do posledního hráče přípravky a jeho rodičů), jaký zájem budí ve veřejném prostoru a konče produktem, který nabízí. Komunikace je v takto vztahově složitém prostředí základ. A nejen poslední týdny ukazují, že ta jednoznačně nepatří mezi baníkovské silné stránky. Teď nepíšu o výstupech na klubovém webu a sociálních sítích. Mám na mysli jednak komunikaci uvnitř organizace, tak komunikaci směrem k veřejnosti prostřednictvím toho nejpodstatnějšího – médií.
Když si člověk porovná informace, které se k němu dostanou od lidí, kteří jsou třeba přímými aktéry některých událostí, nevyhne se po čase přesvědčení, že k majiteli se některé zprávy ani nedostanou, nebo se k němu dostanou jen v neúplné verzi, možná i zkreslené. Silné tvrzení. Vím. Ale jsou k němu důvody. Vyjádření některých bývalých hráčů totiž nelze brát jen jako slova vycházející z jejich zatrpklosti.
Směrem k veřejnosti pak z nějakého důvodu klub dospěl do snahy mít veškeré informační toky naprosto pod kontrolou. Kritiku si všichni berou osobně, ne jako podnět na zlepšení či jako prostý popis stávajícího stavu, k čemuž v mnohém stačí i pohled do ligové tabulky. Z občas kriticky píšících si pak klub vytváří své nepřátele a přestává vnímat, že uši a oči daného člověka představují i uši a oči fotbalové veřejnosti. O co hůř, když se pak klubem popírané informace někdy potvrzují.
Samostatnou kapitolou je pak to, když se někteří odpovědi, třeba na zaslaný e-mail, vůbec nedočkají. Každého člověka totiž můžete na svou stranu získat, nebo jej naopak ztratit. To první je těžší, to druhé až překvapivě snadné, ale obojí záleží z velké části na vašem přístupu.
Mimořádné setkání vedení s majitelem Václavem Brabcem, které by mělo v blízkých dnech proběhnout, je snad pouhým prvním krokem k nápravě, k uklidnění, k vyříkání si některých věcí a hlavně k potřebným změnám.
Pokud mám napsat jednu poznámku na závěr, tak asi tuto: Baníku v top pozicích chybí lidé s empatií. Určitá míra arogance je při řízení důležitá, ale empatie nesmí chybět, či dokonce být brána za slabost.
BP!
PS: Pokud máte někdo tu kouzelnou hůlku, kterou lze v mžiku všechno změnit, teď je čas ji použít!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
