Baníkovský týden

Baníkovský týden (247.)

10 dubna, 20231151 zobrazení0

Zlomit štěstěnu na svou stranu je jedna z nejtěžších disciplín a platí to jak v životě, tak ve fotbale. Když v březnu loňského roku Baník bez střely na branku remizoval na Slovácku, přiblížil se konec trenéra Smetany. Sobotní výhra naopak přiživila šance na setrvání Pavla Hapala.

K utkání hranému před rokem a dvěma týdny ještě jednu poznámku. V základní sestavě Baníku zbyly z té tehdejší dva hráči, a to Kaloč a Klíma, na lavičce se pak za rok protočila čtveřice trenérů (Smetana, Galásek, Vrba, Hapal). To poněkud zapadá do slov Honzy Baranka pro Deník Sport, tehdy asistujícího v Baníku, nyní ve Slovácku, o tom, jak v Baníku již neviděl koncepční cestu a uhnutí z nastaveného směru. V tomto mu nejde, než dát za pravdu a bylo by velmi špatné, kdyby si borci v Baníku, a tím myslím především borce v kancelářích, začali pouštět ze soundtracku filmu Kouř píseň „Je to fajn fajnový.“ Protože ne, není. Ale zaplaťpánbůh za ty tři bodové dary do tabulky.

Baníku asi trochu nahrál do karet náročný program domácích. Ti nejprve po ne zcela povedeném ligovém podzimu, který i kvůli evropské pouti zakončili na osmém místě, vystoupali na kýžený čtvrtý flek, nicméně v poslední době zase začali ztrácet. Nejprve domácí pohárové vypadnutí s Bohemians, o tři týdny později prohra v lize na hřišti stejného soupeře a závěrem remíza v dohrávce v Jablonci. Také je ale třeba říci, že v lize je Baník prvním týmem, který na jaře na Slovácku vyhrál a druhým, který na jeho hřišti vstřelil gól.

Mám-li napsat, co o naší výhře rozhodlo, musím jmenovat především tyto věci:

Odhodlání

Tým si za body šel. Konečně byla vidět ochota pro výsledek dřít, podstupovat bolest, jít na hranu vlastních možností. Pokud často píšu o Tijaniho nedostatcích, musím ho umět i pochválit. Jeho neustálá chuť hrát a ochota běhat může týmu pomáhat. A zdá se mi, že právě venkovní zápasy mu celkově sedí víc.

Standardky

Z rohů Baník opravdu hrozil, bránění trojice Tijani-Bitri-Klíma dělalo domácím veliké problémy. Každý z nich by si gól zasloužil, ale nakonec si ten vítězný a svůj první v Baníku připsala naše jediná zimní posila. Eneo Bitri, se Slováckem vytri.

Nula vzadu

Baník v pozicích na hřišti trochu couvnul, což eliminovalo Bitriho rychlostní nedostatky, Letáček až na jedno nedorozumění se Šehičem nenápadně a spolehlivě sbíral míče. Druhý start, druhá nula.

Přežité šance

Mluvím zejména o prvním poločase, kdy především levá strana chvílemi pod náporem Slovácka doslova tekla. Ve druhém pak bylo zásadní přetrpět kritickou pasáž mezi 45. a 60. minutou. Změnit obraz hry pak pomohl příchod Cadua.

Přesnější muška a štestí

V současné sezoně totiž Baník několikrát z podobných utkání odcházel bez bodů.

Jsem rád, že mohu pochválit také výkon Davida Buchty. Hrál s chutí a několika akcím dal přesnost, která v minulých kolech předfinální fázi chyběla.

Hráči zápas poctivě odpracovali. Možná bych dresy po zápase nepral a vyvěsil je v kabině. Aby hráči nepouštěli z mysli, že jen tvrdou prací dojde tým k úspěchu.

BP!