Autor Baníkovský týden (268.)
Od utkání v Liberci, nebo nejpozději od utkání se Slováckem je trenér Hapal v situaci, kdy si nemůže dovolit neuspět v utkání s rovnocenným nebo slabším týmem. Supi již krouží na nebi, tušíc brzkou mršinu. Zatím marně.
Splněná povinnost v poháru
Pohárové vystoupení v Hlučíně nelze hodnotit jinak než jako povinně zvládnutý postup. Do velkých experimentů se trenér nemohl pouštět i z výše popsaných důvodů. A proto, že se houževnatí domácí dokázali až do 84. minuty držet na distanc jedné branky, nebyl prostor vypustit do hry na zkušenou Grygara s Fadairem, který se na hřišti alespoň mihnul.
Kromě povinného postupu (kdo se bude na zápas v Hlučíně ptát, až budou borci v bílomodrém zvedat pohár nad hlavu?) mne potěšila vlajka Prajzáci. V podstatě celý zápas jsem přemýšlel, jak dlouho jsem ji neviděl, jak je vlastně asi stará a zda je to ta stejná, jakou si v paměti vybavuji. Každopádně osudy Prajzáků považuji za jedny z nejpohnutějších v naší zemi a každému doporučuji alespoň základně nastudovat.
S Boleslaví si Hapal namazal hatery jak česnek na topinku
Ke spokojenosti publika zařadil trenér Hapal do úvodní sestavy Riga s Tankem. Z donucení pak upravil i rozestavení, kdy se vrátil ke čtyřčlenné obrané formaci, což lépe vyhovuje typologii hráčů, kteří mu mezi obránci zbyli. A oba krajní beci odvedli spoustu práce. Stejnou pochvalu zaslouží i Boula, který kromě černé práce v defenzivě umí týmu pomoci i dopředu. Čtvrtá nula pro Letáčka, který je čím dál lepší při rozehrávce ať už nohou, nebo dlouhým výhozem, je také na pochvalu. Dobře působila i atmosféra na stadionu, která se obešla bez pískotu na vlastní hráče. Taková atmosféra možná pomohla i tomu, že hráči měli chuť hrát dopředu až do konce, ne zalézt a bránit dvoubrankové vedení.
Je ale třeba si nenasazovat růžové brýle. Rohy v podání Baníku příliš nebezpečí nepřinášely, po aktivním vstupu Baník po půl hodině dosti uvadal, štěstí u nás stálo, když Kostkova střela s přispěním Pojezného teče skončila za stavu 1:0 na tyči a zdraví našich stoperů se stává u makléřů pojišťoven nepojistitelným rizikem. Abych končil v kladných emocích, stejně jako končil zápas, podívejme se na jednoho z hrdinů současné sezony, Tanka, podrobněji.
Jak to, že se Tanko tak rychle adaptoval?
Kde se vlastně vzal Tanko a jak to, že nepotřebuje čas na adaptaci, jako tomu bylo v případech Tijaniho se Sorem? Předně je třeba říct, že Tanko je již ve věku, který se dá považovat za vrchol kariéry, zatímco Sor do Baníku dorazil ve dvaceti, Tijani v osmnácti. Po Klímovi je dokonce druhým nejstarším útočníkem v kádru. Zároveň pro Tijaniho se Sorem byl Baník první štací v Evropě. Tanko od osmnácti šest let působil v Portugalsku, než se dostal do druholigového Varnsdorfu.
Přijít z jedné z nejchudších zemí světa do Evropy je změna, kterou si málokdo z nás umí představit a s málokým nezamává. Tanko tak před cestou do Baníku měl tento náraz dávno za sebou a očividně ho zvládl. Možná mu i facka v podobě konce v Portugalsku pomohla, protože buďme upřímní, Porto je o něco málo lepší místo pro život než Varnsdorf. Však si také Tanko chvíli v novém působišti zvykal, nastupoval pouze do částí zápasů a do základní sestavy se propracoval až na konci podzimu. To už ale skauti prvoligových týmů zpozorněli. Autor pěti podzimních branek však po pouhém půlroce podepsal v severočeském klubu novou smlouvu. Po dalším půlroce a hlavně deseti přidaných brankách bylo jasné, že jej Varnsdorf neudrží. Ve frontě se řadili zájemci z nejvyšší soutěže (Teplice, Jablonec, Baník, Olomouc, Liberec, Budějovice).
Jen slova chvály měl pro svého svěřence trenér Holeňák: „Tanko za ten rok ve Varnsdorfu udělal neskutečný progres, zlepšil se ve všech směrech. Za jeho pracovitost a přístup k fotbalu si zaslouží posunout se výš,” říkal pro klubový web. Za částku, jejíž výše se odhaduje na pět milionů korun, se Tanko přesunul do Baníku a ve Varnsdorfu se loučil slovy: „Ve Varnsdorfu jsem se cítil skvěle, všichni mě přijali od prvního dne. Kluci v kabině mi hodně pomohli. Musím poděkovat trenérskému týmu za to, jak se mnou pracovali a dali mi příležitost. A samozřejmě panu Gabrielovi, že se mnou podepsal smlouvu. I díky nim jsem tam, kde jsem. Byla to skvělá sezóna.“
V Baníku zatím chytil šanci za pačesy, a tak už po pár zápasech padají úvahy, zda může být třetím z Nigerijců, na kterém klub vydělá balík. Jeho věk tomu úplně nenahrává, některé chybné návyky už půjdou odstranit jen těžko, ale útočníci schopní dávat góly se hodí všem týmům ve všech soutěžích. A právě zakončení je kromě rychlosti Tankovou silnou stránkou. Je v něm mnohem lepší, než byl Sor. Podle hodnoty xG na 90 minut má potenciál nastřílet kolem patnácti branek za sezonu. Mimo jiné proto, že se chytře pohybuje v prostorách, ze kterých je největší šance branky střílet.
Tak ať mu forma i zdraví vydrží!
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
