Baníkovský týden (274.)
Téma zájmu o útočníka Baníku Abdulaha Tanka otevírá otázku, kdo ho nahradí? Bude nutné hledat jiný útočný expres, nebo by Baník mohl hledat ve vlastních řadách?
Podíváme-li se na to, co dělá Tanka výjimečného, jsou to hlavně tři atributy – rychlost, četnost zakončení a přesnost střelby. Zmíněná četnost střelby je jednou z věcí, která viditelně odlišuje zahraniční útočníky od tuzemských. Dalo by se na to dívat i jako na sobeckost, ale marná sláva, když nevystřelíš, gól nedáš. Ligové statistice v přepočtu na odehrané minuty mimochodem vévodí Tijani. Tanko je v ní osmý s průměrem 2,73 střel na 90 minut pobytu na hřišti.
Mezi rychlostní typy útočníků bezpochyby patří i Daniel Smékal. Na konci července odešel hostovat do slovenské Skalice, ve které by si měl zvykat na náročnější úroveň než nabízelo béčko Baníku, sbírat minuty a hlavně dokázat, že góly umí dávat i na té nejvyšší úrovni, o čemž nepanuje mezi všemi v klubu přesvědčení. Ve třetí lize to pro něj problém nebyl, což dokazuje bilance 33 branek ve 47 startech. Údaje o rychlosti si kluby zpravidla hlídají, u Daniela Smékala, ale jeho maximální rychlost známe. Sám totiž do médií prozradil, že v tréninku mu GPS vesta zaznamenala maximální údaj stejný, jako Haalandovi – 36 km/h.
V čem Smékal zaostává, je počet střeleckých pokusů, kdy má tuto hodnotu ve srovnání s Tankem poloviční. Naopak v přesnosti střelby vyniká – polovina jeho střel míří na branku, což je skvělá hodnota. V úvodu sezony byl Smékal na Slovensku chválen za to, jak na hřišti vypadá, v posledních týdnech už může být chválen i za produktivitu. Ve dvou ligových utkáních po sobě skóroval, předtím se blýskl hattrickem ve Slovenském poháru. Na hřišti tráví pravidelně poločas až šedesát minut a zatím to vypadá na podařené hostování, které by jej skutečně mohlo posunout v dovednostech a zkušenostech dál. Na okamžitou náhradu za Tanka to zatím nevypadá, ale v jedenadvaceti letech má ještě nějaký čas růst.
Dalšího hráče, kterého má Baník pod svými křídly a na kterého jsem byl z více míst upozorněn, najdete v divizních Vítkovicích. Tým, který kdysi soupeřil s Baníkem v nejvyšší soutěži zažil pád do čtvrté nejvyšší soutěže a povídá se, že nebýt majitele Baníku pana Václava Brabce a jeho logického zájmu, aby klubů a soutěží přímo v Ostravě bylo co nejvíce, možná by již z fotbalové mapy zmizel nadobro. A právě zde z Baníku hostuje osmnáctiletý Papa Demba Ndior. Ještě zajímavější než jeho pět branek během deseti kol je vysoká postava kombinovaná s velmi dobrou rychlostí. Je to tedy více typ Durosinmi než Tanko, ale takoví útočníci jsou pro svou komplexnost vždy cenění. Nedivil bych se, pokud by se v případě dobré aklimatizace na život v Ostravě posunul již v zimě o soutěž výš, třeba do baníkovského béčka. I on je zajímavým příslibem, ale ani on pravděpodobně není okamžitou náhradou za Tanka.
Pokud by Baník hledal náhradu za Tanka mezi hráči, které má, hledal bych ji ve Filipu Kubalovi. Vede mě k tomu několik důvodů. Filip Kubala je hráč, který se dostává do zakončení ještě častěji než Tanko (2,78/90 minut). Vytváří si podobně vysoké xG (rozdíl 0,08 na 90 minut), takže je předpoklad, že góly dávat bude. Kdykoliv nastoupil na hrotu, bylo vidět, že míč si ve vápně soupeře najít umí. A byť asi nebude on sám dávat tolik gólů jako Tanko, nemyslím, že by nutně musel dávat méně gólů i Baník. Místo na podhrotu by totiž uvolnil pro produktivního Matěje Šína. Baník by s touto dvojicí na hřišti určitě vypadal trochu jinak, nemusel by však nutně vypadat hůř. Nakonec, pro každý tým je zdravé, když nesklouzne ke stále stejné hře, ke které se navíc čím dál víc upíná v domnění, že když to fungovalo dřív, bude to fungovat pořád.
Varianta dobře prodat Tanka, najít náhradu ve stávajícím kádru a dostat do základní sestavy Šína se mi jeví jako lákavá. Jaké rozluštění tajenka zvaná Tankománie skutečně přinese, si ale musíme počkat nejméně do zimy.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.