Baníkovský týden (275.)

Nejen příznivci Teplic a Baníku sledovali, jak si povede zabiják Tanko. Kolem něj se v posledních dnech točil zájem médií a byl i jedním z fanoušky nejobletovanějších hráčů při nedávné autogramiádě. A byť tentokrát neskóroval, k vítězství významně přispěl.

Tanko, Tanko, všude Tanko

Možná vám přijde, že poslední dny a týdny je až přeTankováno. Máte pravdu, a proto se budu tomuto tématu věnovat ještě jednou. 🙂 Hodně z vás potěšily výroky Luďka Mikloška ve velmi povedeném rozhovoru pro Sport.cz, konkrétně byla velmi často sdílená tato část:

Jiří Tomaškovič: „To, že se hráčům začíná dařit přináší ale i starosti. Například se objevují spekulace a možná to nejsou spekulace, že Slavie chce útočníka Tanka. Jste připraveni ho v zimě prodat?“

Luděk Mikloško: „Ne. Já si myslím, že pokud Baník chce pomýšlet o to, aby se zlepšoval a aby mohl hrát na vrchních příčkách, tak prostě nemůžeme brát hráče s tím, že ho za půl roku pustí pryč. Tohle by nebyla cesta k tomu, aby se dosáhlo nějakého úspěchu. Takže já si spíše myslím, že by to chtělo podržet ten kádr udržet a naopak ho ještě postupně jedním dvěma hráči doplnit. Je jasné, že o ty nejlepší hráče bývá zájem a oni chtějí do lepších týmů. Tohle fotbal přináší. Musí to být ale vybalancované. I hráči musí chápat, že když tady něco odvedou, tak jim pak bránit nebudeme.“

Téma zájmu nejen ze strany Slavie bylo rozebíráno i v páteční příloze Deníku Sport. Tanko čelil otázce ohledně zájmu vícero klubů a proč se nakonec rozhodl pro Baník:

„Máte pravdu, že jsem měl asi pět nabídek. (…) Vyšlo mi z toho, že Baník bude nejlepší volbou, protože má na to, aby byl v Česku pravidelně v top čtyřce.“

Tankova odpověď je zajímavá i proto, že obdobné otázce on i jeho agent čelili již dříve v opravdu výborném článku Davida Hekeleho, který si můžete přečíst v Děčínském deníku:

„Po zvážení jsem Baník vyhodnotil jako nejlepší volbu. V klubu cizinci fungují, a když se ukážou, odcházejí za lepším. A líbili se mi fanoušci. Chodí jich hodně a fandí skvěle.“

Tanko se spolu se svým agentem vyjadřuje v článku k tématu své další kariéry ještě jednou: „Fotbal je byznys, zájmem všech je vydělávat peníze. Těch je hodně v Arábii, tam bych se rád jednou podíval, abych hodně vydělal.“

„Dej dvacet gólů, pak tě tam dostanu,“ reaguje Jiří Mika. „Jsem si jistý, že potenciál má ještě na minimálně jeden zajímavý přestup v Evropě. Pak půjde třeba do té Arábie,“ přemýšlí Mika. 

A těmito citacemi a přáním, aby se o Tankovi mluvilo zejména díky jeho gólům v dresu Baníku, bych asi nechal téma na chvíli spát.

Cenné body z Teplic

Na jaře se Baníku podařilo vyloupit teplická Stínadla po venkovní výhře 0:5. Právě po tomto utkání ale na naše hochy přišla veliká krize. Současné Teplice jsou díky příchodu trenéra Frťaly úplně jiným týmem. Perfektně organizovaná hra dovoluje soupeřům jen málo šancí. A jak říkával trenér Petržela –⁠ nejdůležitějším údajem v tabulce je počet obdržených branek.

Přestože Teplice v pěti domácích utkáních současného ročníku již na svém stadionu narazily na Plzeň, Spartu i na Slavii, míč z branky lovily pouze dvakrát a ze střetů s těmito soupeři si připsaly za bilanci výhra nad Plzní a dvě remízy s oběma S krásných pět bodů. Soupeřům v domácím prostředí tepličtí v průměru dovolili pouze 1,8 přesné střely na svou branku na zápas. Vyjádřeno v ⌀xG: Teplice–⁠soupeři 1,16:0,89. Baník pak na v průměru 1,2 branky v utkání na hřišti soupeře potřebuje xG 1,6.

Baníku jak známo hra do organizované obrany nesvědčí, což je prostě fakt a k tomu přičtěme absenci Dannyho Searla, který o tom jak nácvikem tuto bolest odstranit hodně dumá. Zkrátka předzápasové úvahy dávaly záminky k obavám.

A z pohledu fotbalového představení se vlastně i naplnily. Když jsme utkání na konci hodnotili jako svátek fotbalu, ironie v hlase byla cítit veliká. Náboj a emoce utkání nechyběly. Ještě před úvodním hvizdem se nenápadně prodíral za zády diváků zkraje hlavní tribuny Jindřich Trpišovský s Pavlem Řehákem a hned za lavičkou Baníku seděl Muhamed Tijani. Hned jsme si vzpomněli, jak slávisté nedávno naháněli Sora po vzájemném utkání přímo na hřišti. V utkání prý delegace z Prahy sledovala více hráčů, kromě Tanka třeba teplického Chaloupka.

Vstup do utkání vyšel více domácím. Naši hráči možná drželi více míč, domácí ale získávali balony v soubojích i ty odražené a naše hra působila poněkud staticky. Přesto se Baník prokombinoval do třech slibných zakončení v pokutovém území, ale ani jednou se střela nevydařila. Klíčový okamžik utkání se tak odehrál v samém závěru poločasu, kdy zabíhající Tanko ustál souboj lépe než poslední domácí hráč Mičevič a byť to tak z našeho pohledu nevypadalo, po zásahu VARu putoval domácí obránce pod sprchy.

Za brankou domácích byl k vidění fanoušek Baníku, který jezdí se svou mamkou, která je na vozíčku, na všechna utkání. Potkal jsem je o přestávce u bufetu a byl nucen jim říct, že jsou skvělí a že je moc hezké, když spolu takto jezdí. Snad je to potěšilo.

Sotva začala druhá půle, domácí Vachoušek jako by byl mastný jak bílá klobása (s rohlíkem, protože chleba došel), proklouzl obranou, ale sám před Letáčkem branku minul. Baník jako by si v tu chvíli uvědomil, že pokud chce pomýšlet na tři body, musí přidat, a proto skutečně přidal. Nepropadal sice v soubojích, ale i kvůli tentokrát málo kreativnímu středu zálohy chybělo akcím finále. Nutno poznamenat, že také spoluhráči svým nedostatečným pohybem Rigovi s Boulou nepomohli.

Čas utíkal, všichni jsme na tribuně nervózněli, kdy už ten Hapal konečně vystřídá. Stalo se tak v 71. minutě a trenér měl šťastnou ruku. Laco Almási míč naštěstí netrefil tak, jak chtěl, ten zamířil jinam, než všichni aktéři čekali a jako by vše živé hrálo hru na sochy. Ztuhlí hráči a ztichlé publikum pozorovali, jak se míč pomalu kutálí do sítě. Ticho vystřídala bouře v sektoru hostů a obrovské emoce se odehrávaly i ve šťastném střelci. Ten o chvíli později hezky hlavičkoval, tentokrát bohužel tak, jak chtěl a brankáře nezaskočil.

Baník nepochopitelně dovoloval domácím přečíslovat náš střed, kdy z jedné takové akce vyplynul trestný kop a po něm dokonce penalta. Z tribuny opět těžké posoudit, k nevoli domácích ji sudí opět po zásahu VAR odvolal. Zbytek utkání již branku nepřinesl, domácí spílali rozhodčímu, my mu tleskali a prorocky si dovolili předpokládat, jak po utkání se Spartou si role a pocity směrem k rozhodčímu nejspíš s teplickými vyměníme.

Při odchodu se před stadionem strhla potyčka mezi fanoušky, ke zmatení Baníkovců to vypadalo, jako by šlo o potyčku mezi domácími navzájem. Rychle bylo po všem a v podstatě nešlo o nic, co by se nemohlo stát v sedm ráno při mlíku v akci o pár metrů dále v Kauflandu. Kolem na zemi držených aktérů fackovačky odjížděl tím směrem vozík s nesnědenými uzeninami, a tak se třeba tepličtí obyvatelé dočkají řáholeckého salátu za zvýhodněnou cenu.

Výkon nic moc, zábava díky společnosti z Prahy a z Havířova výborná, šatník díky havířovským obohacen o decentní modrobílý kus, výhra na hřišti, kde se to nepodařilo Plzni, Spartě, ani Slavii, pohled do tabulky pěkný. Važme si toho, minulá sezona nás poučila, že to není samozřejmost.

BP!

HoMor

Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.