Autor Baníkovský týden (278.)
Česká klasika. Název, který se vžil pro utkání Baníku se Spartou. Ke klasice patří plný stadion, skvělá atmosféra, emoce mezi hráči, potrhaný trávník a špinavé dresy. A statistitcky také většinou výsledek, který nás nepotěší.
Těch několik málo výjimek, které člověk zažil, pak o to více zůstávají v paměti. A možná i proto člověk pokaždé doufá, že to zažije znovu.
V neděli odpoledne nastupovali naši hráči podruhé v pár dnech na vyprodaný stadion. Pavel Hapal si je, soudě dle jeho reakcí vědom své pozice, která spíše než pevné křeslo připomíná jízdu na jednokole. Zkrátka musí po očku sledovat, zda už si Danny Searle koupil letenku zpět a zda to není po zápasech, ve kterých ani metry v intenzitě nebo počtem chytrých přihrávek nevymazali blbý výsledek a pocit, že se očekávaný progres nedostavil, přičemž by se nejednalo o slavnou brněnskou kapelu. Ale těžké zkoušky jsou v životě také tou nejlepší příležitostí. Příležitostí ukázat, co v nás je.
Před zápasem proběhlo povedené soustředění twitterového mužstva v restauraci U Edisona, speciální díky posílám fanouškům do Vratimova, jejich samolepky doplnily moji sbírku.
Sparta uválela tři body
Do utkání vstoupil Baník velmi dobře. Trenér Priske již v sedmé minutě sundaval kabát, jak mu bylo horko. Baník vypadal perfektně připraveně, dokázal hodně útoků Sparty přerušovat vystupováním či dostupováním už ve středu hřiště. I Sparta však studovala hru Baníku a kdykoliv si Ewerton hodil od kraje míč směrem do středu, byl okamžitě zdvojován či ztrojován. V pětadvacáté minutě dostal v kontextu utkání přísnou žlutou Ewerton, po centru do našeho vápna rozhodčí zapískal a k udivení všech ukázal na penaltový puntík. Po konzultaci s VAR však svůj verdikt anuloval. Každopádně se Ewerton pro další kolo vykartoval a taktika dostat čtvrtou žlutou na zápas se Slavií, kde by stejně hrát nemohl, nevyjde. Po půlhodině se na hřišti odehrála strkanice, její příčinu jsem nezaznamenal. V závěru poločasu tlak Baníku gradoval, ale ani série rohů ke kýžené brance nevedla. Přesto to ze strany našich kluků byl poločas BABA. BAník BAvil.
V začátku druhého poločasu dostala možnost několika rohů Sparta. A ukázalo se, že ďábel je zakopán v detailech (a ve standardkách). Panákův náběh nikdo nezachytil, kdy někteří naši hlavičkáři byl soupeřem výborně odstaveni, zavěsil se vysoko do vzduchu a nechytatelně trefil. Baník trochu znervózněl a na následující úsek zápasu trochu ztratil trpělivost na míči a připsal si několik lehkých ztrát po uspěchaných řešeních. Velký zážitek všem milovníkům sportu, olympijských myšlenek, vyznavačům skautingu a čtenářům Rychlých šípů přineslo střídání Haraslína. Kromě toho není z druhého poločasu vlastně moc co popisovat, jakmile Sparta dala gól, zbytek zápasu v podstatě uválela po zemi.
Našich hráčů je mi líto. Podali výkon, za který by si odměnu v podobě bodů zasloužili. Před necelým rokem dostal Baník v poháru doma tři kusy a rozdíl mezi týmy byl veliký. Včera Baník Spartu přehrál, ale prohrál v těch zmíněných detailech. Škoda.
Posunul, nebo neposunul, to je oč tu běží
V týdnu jsem se poučil, že dělat závěry z diskuzí bývá ošidné. Člověk načerpá dojem podle komentářů. Mnozí lidé zůstanou pouhými čtenáři a svůj názor nevyjádří. A tak jsem zkusil anketu o tom, zda Pavel Hapal v roli trenéra Baník posunul. Dopadla takto: 25 % ANO, 57 % ANO, ALE MÁLO, 18 % NE.
S tím jsem vlastně naprosto v souladu. A myslím, že s chladnou hlavou může být s takovým výsledkem spokojený i Pavel Hapal. Stará poučka říká, že končit se má v nejlepším. A tak, pokud to čte Petr Fousek, mám pro něj vzkaz:
HAPAL K REPRE! 🙂
BP!
P.S. Velkou parádu opět předvedli lidé, kteří chystali chorea. Díky, že zážitky z fotbalu posouváte o takový kus výš!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
