Baníkovský týden (89.)
Baníkovský týden (89.)
Myslím, že platí tvrzení o tom, že lidi poznáš v těžké době. A celá rodina Baníku v té současné odstává na výbornou. Přestože dopady současné krize dopadnou nějakým způsobem na každého z nás, klub, hráči ani fanoušci nepřestali myslet na druhé. Klub začal prodávat a velmi rychle vyprodal roušky, podobnou iniciativu předvedli Chachaři, v obou případech půjde výdělek či pomoc potřebným. Individuálně se do charitativních aktivit zapojují i hráči – například Jaroslav Svozil a Ondřej Šašinka v rámci aktivity ,,Fotbalový anděl.“
Co se fotbalových událostí týká, zažíváme mrtvé období a práci sportovním redaktorům vážně nezávidím. Za zmínku z mediálního prostoru stojí, spíše bodově, tři věci:
– Baník zatím nesáhl ke krácení mezd. Hráči dostávají celé základní platy. K jejich omezení již přistoupil například Jablonec, Mladá Boleslav či Zlín.
– S trojicí hráčů (Procházka, Baroš, Jirásek), kterým v létě vyprší smlouva, se pro příští sezonu pravděpodobně nepočítá. Dle Deníku Sport naději na obnovení kontraktu živí Jirásek. Ovšem pokud chceme dát větší prostor odchovancům, jako jsou Buchta či Kaloč, pak spíše počítejme i s jeho letním koncem. Ohledně Milana Baroše pořád doufám, že osud mu za vše co pro Baník udělala dopřeje nějaký krásný rozlučkový okamžik. Těch divných konců exkapitánů jsme zažili už nějak dost…
– V Deníku Sport vyšel rozhovor s extrenérem Baníku Bobem Páníkem. Baníku se týkala pouze poslední otázka: ,,Vracíte se v mysli k angažmá v Baníku? – Každé angažmá vás posune. Některé hráče jsem po svém příchodu znal, jiné ne. Někteří neodpovídali úrovni Baníku a ligy. Musíte správně vybrat ty nejlepší a postupně to dočistit. Já říkám: Nejdříve uklízíte stáj a potom pošlete koně do závodu.“ Přiznám se, že vyjádření trenéra chápu asi odlišně, než jaké byly většinové reakce na sociálních sítích. Já si slova bývalého trenéra vztahuji k období po jeho příchodu do klubu. Z týmu, který zdědil po Radimu Kučerovi odešli postupně po ligové záchraně (vyjmenovávám hráče, kteří skutečně patřili do A týmu): Mičola, Azatskyi, Breda, Šustr, Stáňa, Chmiel, Celba, Sus, Psyché a Hlinka. S výjimkou Hlinky je asi férové přiznat, že se skutečně nejednalo o koně do základu klubu, který měl zamířit z bojů o záchranu výš. Pokud si tedy Páníkovo vyjádření vztahuji správně na tuto dobu, nestavěl bych se k němu kriticky.
Krásnou vzpomínku mi v předminulém týdnu poslal Zdeněk, pamětník slavné generace Baníku: ,,Co se týče generace okolo Rosti Vojáčka, Libora Radimce, Zdenka Rygla, Mičky, Tondry, Šreinera…, ale i starších, jako Határa, Humla, ale i mladších, jako Záleského, Hýravého atd… (nemá cenu jmenovat, musel bych vyjmenovat celé sestavy, včetně náhradníků a hlavně bych musel hledat na netu, abych si na všechny hráče vůbec vzpomenul – věk nezastavíš :-)), tak nám opravdu můžete závidět.
Na druhou stranu, člověk si pamatuje jen to hezké a i tehdy byla období, kdy nás tyto „hvězdy“ pořádně sraly. A pamatuji, jak mi tehdy otec říkal, že to nejsou hráči, opravdoví fotbalisté byli ti, co zažil v mládí on (Wiecek, Křižák, Ondračka,…). To je ale úděl každé generace, fanoušků i hráčů, s tím nic nenaděláme, proto si hodně važme toho, co zažíváme teď. A snad ten blbinec brzo skončí a zase budeme moci na fotbal.“
Není lepších slov na rozloučení. Snad se opravdu zas časem v plném počtu sejdeme na fotbale.
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.