Baníkovský týden

Poslední zápas Šafarčíkova týmu

Poslední zápas Šafarčíkova týmu

Psal se šestý prosinec roku 2015 a Baník nastupoval ve Vítkovickém azylu za nevlídného počasí jako beznadějně poslední tým ligy proti Spartě. Byl to poslední soutěžní zápas, ve kterém byl Baník vlastněn Šafarčíkem. Byl by vůbec z tehdejšího kádru někdo platným členem současného áčka? A jak pokračovaly kariéry některých hráčů?

Zápas to byl zvláštní. Všichni už tehdy spíš věděli než jen tušili, že sezona nemůže dopadnout jinak než sestupem, a krach klubu odvrátí jen zázrak v podobě jiného majitele. Sestava proti Spartě byla lepena s ohledem na zimní úprk části kádru, někteří cizinci dokonce již odletěli domů a fanoušci si přáli, ať už dvě věci skončí. Tou první byl ten hrůzostrašný podzim, tou druhou sám Šafarčík. Na hřiště vyběhla sestava: Pavlenka – Dostál, Kaša, Honiš, Lučič – Mondek, Ježdík, Mišák, Ožvolda, Holzer – Mičola. Jako střídající se do hry dostali Szotkowski a Ondra Šašinka. A Baník, na jehož byť jen jednobodový zisk v domácím zápase vypsaly sázkové kanceláře kurz 7,3, Spartě zle zatápěl. Holzer dal tyč, Szotkowski těsně nedosáhl před prázdnou bránou na centr, Mičola se na hrotu rval o každý míč. Jen Pavlenkovi jeho zatím poslední zápas v Baníku nevyšel a po jeho chybě Lafata Baník jediným gólem popravil.

Přišla zima plná změn. Naštěstí. O tom ale tentokrát psát nechci. Chci se vrátit k tomu, s jakými hráči Baník ten tragický podzim odehrál a zda by některý z nich našel své uplatnění v současnosti, kdy jsme schopni získávat hráče konkurence. Ne jen ty, kteří na nás zbydou nebo si zrovna chtějí udělat výlet do Evropy. A překvapivě zjišťuji, že bych takové našel.

Ze sestavy proti Spartě jsou hned čtyři hráči, kteří se velmi slušně prosazují ve fotbalovém světě. Pavlenka je hvězdou bundesligy a prý se o něj zajímá i slavná Barcelona. Dostál v Bohemce dál platí za řízného pravého obránce a občas, světe div se, dokáže centrem trefit i nějakého toho spoluhráče před bránou soupeře. Což se mu v Baníku mockrát nepovedlo. Kaša se velmi slušně rozehrál v Žilině, ale nejen způsob jeho přestupu či faul na Diopa při přátelském střetnutí jsou dokladem, že v oblasti lebeční jisté rezervy v jeho případě existují. Holzer se do Baníku vrátil jako Evropskými poháry ostřílený hráč… Myslím, že ikdyž zrovna brankáře nebo stopera nyní fakt nepotřebujeme, a Dostál by byl hráčem, který by byl na hraně základu, tato čtveřice by se v současném Baníku neztratila.

Ani někteří další hráči ve své další kariéře úplně nepropadli. Mišák stabilně kopal polskou ligu (některé zápasy Termalice jsem sledoval a nevedl si v první sezoně zle, byť ho často na hřišti předběhl i rozhodčí, v minulé sezoně už dostával menší prostor), Mičola nás jako kapitán táhl z druhé ligy, slušná čísla v polské lize má i Karel Mondek (27/4).

Do podzimního týmu, který získal za šestnáct zápasů ostudné čtyři body, patřili i další hráči, kteří do zápasu se Spartou nezasáhli. Davor Kukec, Richard Lásik, Dyjan Carlos De Azevedo, Marek Červenka, Jaroslav Machovec, Martin Kouřil nebo Francis Narh. Karierně se nejlépe z nich daří asi Richardu Lásikovi který patří do kádru druholigového italského Avellina. Být v Baníku dnes, ani on by nepatřil k hráčům druhého sledu. Francis Narh hrál stabilně v Levski Sofia, nyní působí na Kypru. Gólový střelec se z něj nikdy nestal, v Baníku nastřílel pět ligových branek, v Levski za dvě sezony čtyři a na Kypru se zatím trefil dvakrát. Podobnou střeleckou bilanci má Marek Červenka, který působí v Teplicích. Do tehdejšího kádru patřil i Derick Mensah. Ten dostal pouze čtyřikrát šanci v norském Haugesundu, pak se neprosadil v Karviné a pravidelněji se na hřišti začal objevovat až ve slovinské Aluminiji. Martin Kouřil, který ostravské prostředí úplně nezvládl, uzavřel kruh a po Liberci a Jablonci, kde si nezískal trvalé místo v sestavě, kope opět za Varnsdorf. Davor Kukec po odchodu z Baníku zkoušel Teplice, Příbram a nyní baví svými kličkami v druhé chorvatské lize, kde v minulé sezoně odehrál 13 utkání a nastřílel 7 branek. A právě tohoto hráče, jehož k příchodu z Řecka do Baníku prý přemluvil Václav Svěrkoš (protože lepší je nedostávat výplaty v Ostravě, než je nedostávat v Řecku 🙂 ), si připomeňme na dvou videích. Jestlipak by něco takového z dnešního kádru někdo uměl?

Přestože se cesty řady hráčů z Šafarčíkova Baníku s Ostravou už dávno rozešly, a na různé věci z toho závěrečného období nemají hráči důvod vzpomínat v dobrém, mnohým z nich v srdci něco zůstalo. Nejen, že o době strávené v Baníku mluví hezky, ale když máte štěstí, během letní či zimní pauzy je v ulicích hornického města stále potkáte. A platí to i naoak. Přestože to byla pro klub doba temna, na některé z těch hráčů vzpomínám rád.

Další články z:Baníkovský týden

Komentáře nejsou povoleny.