Autor Baníkovský týden (59.)
Baníkovský týden (59.)
O tom, jak už ani Pelta nebere discipinárku vážně, radostech a smutku z Baníku posledních dní.
Nedělní odpoledne přineslo mnohem více otázek, než pouze tu, jaký výkon předvede v Jablonci Baník. Disciplinární komise nakázala domácímu klubu uzavřít sektor pro hostující fanoušky. A klub bývalého předsedy fotbalového svazu ukázal, že ani on příliš autoritu současných mocipánů neuznává, když hezky po švejkovsku sice nechal sektor určený pro hostující fanoušky uzavřít, ale třístovku fanoušků Baníku nechal vpustit na vedlejší, mnohem lepší sektor bez mříží. Jako takové tresty bych si nechal líbit :-). Jenže ono to je úsměvné jen na první pohled. Z toho druhého je patrné, že krize řízení fotbalu v České republice je mnohem hlubší a fanoušci jsou jen dalším nástrojem boje. A všechna čest FK Jablonec, že se v tomto boji dal na stranu fanoušků.
Mimochodem cesta do Jablonce byla příslušníky obsazena o něco méně než při dvou jarních návštěvách. Security na stadionu pak zaujala hlavně svým znakem, který jako by z oka vypadl jedné premiové automobilce. Společnost Inpos security se na svém webu chlubí, že uhlídat 30.000 fanoušků není problém, a tak se nedělní zápas obešel bez problémů :-). Ikdyž dva diváci, původem z Polska, na boční tribuně kotel Baníku na dálku provokovali, a to žluté tričko bych za úplnou náhodu nepovažoval. Přiznám se, že pro mě bylo celkem zajímavé sledovat roznos piva, ikdyž jsem si pivo nedal. Ne všechny jsou Pekové! Fotbal přináší tolik krásných okamžiků… A úplně tím nemyslím poločasovou story, kdy místní fanoušek vzezření bezdomovce usoudil, že jsem nejdůvěryhodnější osoba, které může svěřit svou petku s vínem aniž bych mu ji vypil, než se vycinká (autentická slova).
A kupodivu to o té kráse v některých pasážích platilo i o hře Baníku. Vážně nepamatuji, kdy jsme tak jako podstatnou část druhé půle a jednu pasáž první, soupeře přehrávali. A dokonce jsme předvedli několik hezkých kombinací. Opakovala se v nich účast Jánoše či Azeveda, kteří dokázali dát přihrávkou z první akcím rychlost.
To vstup do zápasu byl katastrofální. Po čtvrthodině jsme byli na ručník a já se bál, abychom neodjeli s přídělem jako nedávno Slovácko. A upřímně, mít domácí lepší mušku, klidně to mohlo být čtyři, pět nula, a nazdar. Na druhou stanu, mít naši borci v černých dresech větší kliku, bez bodů by domů nejeli. Vlastně díky tomu, jak Baník závěrečnou pasáž zápasu odehrál a donutil domácí k obavám o výsledek, jsem porážku přijal celkem v klidu.
V klidu se mi naopak nezdáli někteří naši hráči během zápasu. Honza Laštůvka fénoval spoluhráče skoro po každém zakončení Jablonce, slušný (opravdu slušný, bez sprostých slov) fén dostal pomezní rozhodčí od Jirky Fleišmana v 73. minutě, kdy mu vyčítal, že neupozornil hlavního na hraní rukou hráče v zeleném (seděl jsem přímo u toho a sám bych váhal, zda to ruka byla či ne) a tradičně dostával seřvání Diop (činili se hlavně Fillo s Barošem). Na jednu stranu je fajn vidět, že výsledek není hráčům buřt, na stranu druhou mi chybí jako protiváha vzájemné zatleskání, povzbuzení.
Zajímavý byl výkon rozhodčího, který první půli nenastavil snad vůbec a v druhé opravdu minimální tři minuty (zaznamenal jsem dvě přerušení hry + pět střídání). Na Smolu nebyl tentokrát snad ani jeden faul, nepadla jediná žlutá karta a celkově mi přišlo, že jsme neměli snad kromě posouzení jedné ofsajdové pozice našeho hráče důvody ke stížnostem. To nebylo v Jablonci pro naše barvy zvykem.
Osobně jsem si v zápase užil jednu premiéru – viděl jsem naživo gól Milana Baroše za Baník. Je to neuvěřitelné, ale je tomu tak. A to jsem ho pár zápasů viděl ještě před odchodem do Liverpoolu, nebo nedávno zahrávat dvě nebo tři penalty, a když už jsem jeho gól slavil v prvním zápase minulé sezony, nakonec byl připsán jako vlastní…
Radost nám o víkendu udělalo béčko první výhrou v MSFL a šestibrankovým přídělem do sítě rezervy Zlína. Bylo by krásné, kdyby rezerva mohla hrát zápasy na Bazalech, a to pro hráče i pro diváky. Od Hodyho jsem dostal fotku, kde už svítí modrý nápis a já si vybavil svou první návštěvu a jedinečnou atmosféru, který ten stadion měl, nebo mistrovskou sezonu a konfety… Vpadá to, že o posvátné místo již brzy opět bude sloužit klubu. I to je radostí.
Menší radostí je oznámení Slovácka, že z Baníku získalo osmnáctiletého Pavla Jurošku. Ale to je život. Ztráty a nálezy. Tak snad si jednou neřekneme, že setrvání Jurošky by bylo pro klub lepší, než složité získání toho hocha z černého kontinentu, který si odkroutil první jedenáctiminutovku na hostování v druholigovém Třinci.
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
