Baníkovský týden (55.)
Baníkovský týden (55.)
Baník i podruhé v roce 2019 ovládl derby s Opavou. Azevedovi stačilo šest týdnů, aby se z nechtěného hráče dostal do základní sestavy. Proč je lepší Smola než Poznar?
Derby je naše! Zápas v Opavě se mi líbil. Po fotbalové i fanouškovské stránce. Takovým vtipným paradoxem je, že poslední ligovou nulu na kontě obdržených branek jsme uhráli v derby jarním. A budeme-li upřímní, vlastně každý ze čtyřech odehraných zápasů v této sezoně mohl skončit opačně. V Karviné i Opavě jsme mohli prohrát, Liberec i Teplice porazit. Jenže kdo by měnil výhru v Opavě…
Opava stejně jako před dvěma týdny Karviná předvedla některé hezké kombinace, až se člověk diví, že jich moc nejsou schopni naši lepší fotbalisté.
Z individuálních výkonů je třeba pochválit brankáře Budínského. Předvedl nejméně tři perfektní zákroky (dvakrát proti střele, jednou proti hlavičce) a z trojice Stronati, Šindelář, Budínský i nejlepší rozehrávku :-). V čem má Viktor rezervu, jsou centrované míče, pro které skoro vůbec nechodí. Přitom se 186 cm výšky žádným prckem není.
Dalšími, kteří podali velmi solidní výkon, byli Stronati, Jánoš, Fleišman a střídající Procházka. Fleišman po delší době předvedl velmi kvalitní výkon a svými zkušenostmi a hrou tělem si poradil s nepříjemnými krajními hráči Opavy. Možná mu i pomohlo, že Opava se snažila hlavně v prvním poločase tahat své útoky přes naši pravou stranu, ale Fillo i Reiter to dozadu zvládi. Zajímavé byl i výkony zmíněného Reitera (až získá větší zkušenosti, kdy za to vzít sám, a zlepší finální přihrávku, bude ozdobou ligy) či Azeveda.
Brazilský fotbalista se po neúspěšném angažmá ve druhé francouzské lize vrátil do Baníku s velkým vroubkem u fanoušků, kily navíc a strašidelnou chybou v přípravném zápase se Slovanem Bratislava, která skončila gólem soupeře. Byl v pozici, kdy ho klub chtěl vyměnit nebo poslat na hostování. Jenže Azevedo má dvě velké přednosti – fotbal ho prostě baví a kondici dokáže nabrat velmi rychle. Ostatně proto patřil mezi ,,miláčky” trenéra Petržely, který jinak cizince moc rád v kádru nemá… A tak se Azevedo během šesti týdnů z nechtěného hráče stal díky špatným výkonům Holzera a bohužel i Granečného a zranění Lalkoviče levým záložníkem číslo jedna. Jeho přínos je ve schopnosti podržet míč proti přesile a přesně přihrát. A prakticky neustále se na hřišti o míč hlásí. Aby si však milovník capoery svými fotbalovými tanci udobřil všechny fanoušky, to bude muset ještě hodně pro klub udělat…
Výhrou se zřejmě stabilizovala pozice trenéra Páníka u vedení klubu. Ne tak u všech příznivců klubu, který vládne Slezsku. Jsme sice schopni vyhrát válku, ale vážné otázky zůstávají. V posledním roce se v širší reprezentační nominaci ukázali čtyři baníkovci – Stronati, Jánoš, Fleišman a Hrubý. Tři hráči, kterým válečnický, soubojový styl sedí, a jeden technik, který se v Páníkově Baníku občas dívá na hřiště z lavičky. Otázka, zda jsou za tím výkyvy formy, nebo neschopnost využít hráčových předností je namístě. Nakonec i další techničtí hráči mají v Baníku problém se pořádně prosadit. Holzer, Fillo, či nejnověji Kuzmanovič. Nepřijde mi to jako náhoda.
S velkým zájmem jsem se podíval na zápas Slovácka se Zlínem. Na hřišti se prohánělo na obou stranách po jednom současném hráči Baníku, několik exbaníkovců a i pár hráčů, kteří neměli do modrobílého dresu daleko (např. Zajíc, Havlík nebo Dostál). Výborný výkon předvedl v tříčlenné obraně Zlína zleva hrající Azackyj (ve Sportu známka 7). Byl jistý dozadu a překvapivě hodně aktivní dopředu. Až budeme zase naříkat, že nemáme stopera schopného rozehrát, schválně na ,,Azu” hrajícího za Zlín koukněte. Ondra Šašinka dostal důvěru v základní sestavě domácích, prohazoval si se Zajícem pozici hrotového a pohrotového hráče a ve hře se jevil slušně. Jenže se šancemi, do kterých se dostal, dobře nenaložil. Pro mě překvapivě i on si zasloužil ve Sportu sedmičku, osobně bych ho právě kvůli zahozeným šancím hodnotil známkou nižší. Z bývalých hráčů Baníku je asi zbytečné zmiňovat spolehlivý, poctivý a dobrý výkon Hlinky. Využívaného mimochodem také v obraně. I kvůli dobré rozehrávce. Při pohledu na Poznara, který toho spoustu naběhal, vyhrával hlavičkové souboje a na hřišti nechal všechny síly si podobně jako u Hlinky člověk řekne, proč pro nás nebyl v určitou chvíli dost dobrý. Jenže pak mrknete na statistiky a vidíte, že Smola u nás dal za čtyři kola dva góly a Poznar za sedmadvacet startů tři. A byla to právě kvalita ve vápnech, co zápasy v Opavě nebo Karviné rozhodlo v náš prospěch.
Sezonu začalo ve třetí lize béčko remízou, v sestavě se z kádru áčka ukázali například Kaloč, Celba, Pokorný či Bolf. Budou to přesně ty zápasy, kam si člověk půjde na klobásu a pivo, užít si fotbal bez ligových nervů a buzerací a jak ukázalo hned první kolo MSFL, o support a pyro třeba taky nepřijde. Na zápasy béčka i Baněk se moc těším a určitě je navštívím. Nakonec, je čas po těch prvo a druholigových destinacích poznávat zas další města.
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.