Autor Baníkovský týden (127.)
Kozelball v Boleslavi bavil fanoušky, remíza se Sigmou také není k zahození. A kašlete už na ty průměry…
Ze dvou zápasů Baník získal velmi dobré čtyři body. Úplně správné by bylo napsat zaslouženě získal tři body a vybojoval jeden bod. Zápas v Boleslavi byl totiž ze strany slezského klubu opravdu povedený. V sestavě se překvapivě opět objevil Jirka Fleišman. Původně se počítalo, že právě v tomto zápase si odpočine, aby byl v plné síle pro závěr podzimu, ale okolnosti jeho odpočinek nedovolily. Podzimní příběh Jirky Fleišmana je vůbec zajímavý. V letní přestávce měl rozhovor s trenérem Kozlem o tom, že jeho místo v sestavě obsadí Holzer a Flaška na něj bude z lavičky tlačit, aby ho to nutilo makat naplno. Žádný fotbalista takové věty před startem ročníku (no a vlastně ani kdykoliv jindy :-), neslyší rád. Jenže Flaška to vzal za správný konec a tlačil se do sestavy tak mohutně, až se prokousal zpět do základní jedenáctky a odehraným počtem minut patří do desítky nejvytíženějších hráčů Baníku.
V zápase v Lokotransaréně (zní to ještě hůř, než se to píše) Baník působil živým a sebevědomým dojmem, nebál se kombinací a Boleslav jednoznačně přehrával. Nechyběla ani produktivita a poločasové dvoubrankové vedení. Proměňování šancí bylo problémem třeba v utkání s Bohemians. Samozřejmě, nebyl by to náš klub, aby si to zas nezkomplikoval, a tak definitivní pojistku na cenném vítězství dal po krásném úniku a přesném zakončení David Buchta. Ten umí dávat snad jen krásné branky… Když se radující klubko hráčů posunulo na pokyn (tuším) Pokorného slavit před fanoušky za plotem, až se mi oko zalesklo. Dlouho, opravdu dlouho mi něco neudělalo takovou radost jako tento zápas.
Již o tři dny později nás čekal souboj se Sigmou. V anketě na Twitteru jste právě tento zápas označili jako nejtěžší ze závěrečných tří kol podzimu. A průběh utkání Vám dal zapravdu. Tentokrát jsme to nebyli my, ale soupeř, kdo lítal po hřišti jak vrtulové letadlo LOTu, míra agresivity ve hře Olomouckých byla nesmírně vysoká, hra odvážně vytažená a nebýt čarujícího Honzy Laštůvka v brance, asi se o bodovém zisku z tohoto zápasu nebavíme. A populární Lašty tak otázku, zda brankář musí umět nohama, zase ukázal v novém úhlu. I Baník uměl v zápase kousat a když pod vysokým napadáním soupeře nepanikařil, dokázal jej vykombinovat. Volej Azeveda či uvolnění Šašinky neměly k brance daleko. Do druhé půle trenéru Kozlovi vyšlo střídání. Usvědčil mě tím z fotbalové neznalosti, protože nasazení Holzera se Zajícem jsem se vzhledem k agresivitě hry obával, být na jeho místě, hledal bych (marně) na lavičce Tijanyho. Nakonec právě Holzer byl důležitým hráčem zápasu, když získal pro svůj klub výhodu pokutového kopu. Bavil jsem se debatou na sociálních sítích o správnosti jeho odpískání. Za mě jasná. Když hráč vletí vahou svého těla do soupeře bez jakékoliv snahy hrát míč, co jiného než faul to může být. Uznávám, že řada podobných zákroků v poli skončila na obě strany pouze mávnutím rukou a gestem ,,hrajte dál.“ Mimochodem výkon rozhodčího se mi moc líbil. Vidět byl jen tehdy, když to bylo třeba. V ostrém utkání zapískal oběma týmům dohromady 27 faulů. V Opavě při derby rozhodčí přerušoval 41 x…
Bod z bitvy se Sigmou se nakonec může ukázat jako cenný. Soupeř podal opravdu výborný výkon, kterým by se mohl měřit i s těmi vůbec nejlepšími. Přesto se nám v tabulce nevzdálil. Jarní dohrávky s Libercem a Slováckem nás mohou před oba tyto soupeře dostat.
Pořád dost diskuzí je věnováno průměrnému věku úvodních sestav našeho týmu, který někdy blízce atakuje třicet let. Již dříve jsem psal o tom, že operovat s průměrem je nesmysl, ale ještě se k tomu vrácím. Asi se shodneme, že Laštůvka, Fleišman i Fillo do ideální sestavy patří. Jenže součet věku těchto tří hráčů je 108 let. Kdybychom řekli, že žádoucí je průměrný věk 25 let, aby se s těmito třemi v sestavě Baník na tuto metu dostal, musel by průměrný věk zbývajících fotbalistů činit 20,8 let. Takže hráči jako Murin, Buchta, Chvěja, nebo Šašinka už by také byli pomalu ze hry a ze současného kádru by se hodila pouze trojice Drozd, Kaloč a Tijani. Když naopak uděláme průměr ze sestavy bez uvedených tří ,,dědků“ (Budínský – Holzer, Stronati, Pokorný, Juroška – Jánoš, Kaloč – Potočný, Tetour, Azevedo – Zajíc), jsme na věku 25,9 let. A to na staré mužstvo fakt nevypadá. Ona ta čísla jsou prostě někdy zrádná.
Brno v Teplicích jsem viděl, do zatáčky před Vídní musíme pro tři body.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
