Česká klasika

Česká klasika?? Ano!

Pokud to počasí dovolí a dnes opravdu pro Baník začne jarní (Jako jak jarní, dívali jste se z okna?) část ligy, tak se stane, že i díky obrovské snaze silničářů autokar v rumunských národních barvách dorazí včas za bránu borců Městského stadiónu Ostrava a přiveze Kotalův soubor písní a tanců* k účasti v „České klasice“. Líbí se mi tohle označení pro zápasy dvou tradičních týmů, které spojuje taková nenávist, že pokud jeden z nich sestoupí o soutěž níže, tak jsou fanoušci druhého týmu na nervy z toho, že není komu nadávat a s kým se případně poměřit silou fyzickou někde na pláni za čerpací stanicí.

Neumím dost dobře popsat napětí a nenávist (kam se hrabou zápasy s Jebat Opavu), které mnou probíhají při sledování zápasů s ACS, ale má tepová frekvence je vždy někde na úrovni důchodce dobíhajícího k poslednímu trsu banánů kilo za 9,90 Kč, či skokana na lyžích shlížejícího na buben v Planici. Zkrátka jsou dny, kdy na rudou barvu reaguji jako dlouho nepřipuštěný plemenný býk, protože touha porazit Spartu je základním razítkem do pasu každého, kdo má bíle srdce a modrou krev.

A teď trochu seriózněji

Konec roku 2020 nás namlsal sérií výher, kterou moc přeji všem lidem kolem Luboše Kozla i jemu samotnému, protože dle mého dělají pro Baník první poslední. Bohužel se ve mně usídlil červ pochybnosti, jenž mi našeptává, že tyto body jsme získali s týmy které, s výjimkou Sigmy, budou mít problém se i za rok s Baníkem potkat v 1. lize. Právě Sigma nám nastavila zrcadlo a zápas s ní nám ukázal, že zdaleka není vše tak, jak bychom si přáli. Navíc jsem si dobře vědom, že nás čeká ultra leden a že právě postava s tímto jménem sedící na stolci mezi vládci měsíců nás i kvůli citlivosti LFA důkladně prověří. Věřím, že z patnácti možných lednových bodů alespoň deset uhrajeme. Od 18:30 to může začít a je mi jedno, jestli bude povrch vyhřívaný či politý vodou. Důležité je vítězství, to mi nikdo nevymluví!

Alois Grussmann: Chceme hrát o poháry

Konečně!!!

Lojza Grussmann mi udělal radost a to velkou. Poslední dobou jsem měl pocit, že poháry a snaha se do nich dostat na Baníku leží jako stigma, které není radno otevírat. Všichni kolem toho tak nějak našlapovali, ale nikdo neměl odvahu či koule prásknout do stolu a říct: „Chceme tam, kam patříme!“ A protože jsem postižený 80. léty kdy hrál Baník poháry každou sezónu, tak mi nikdo nevymluví, že Baník do pohárů patří. A pokud chce být klubem, který se po právu cítí být č. 1 na Moravě a ve Slezsku, tak jiné cíle mít ani nemůže. Jsem rád, že jsme v něm našli manažera, jakého potřebujeme.

Doufám tedy, že první krok k cestě do pohárů uděláme už za pár hodin (byť furt chumelí) výhrou nad ACS.

* Označení Kotalův soubor písní a tanců je parafrází původního označení Manchesteru United jedním z hostů podcastu Angličan.

pavluscha