Baníkovský týden

Baníkovský týden (133.)

Někdy je radost k psaní blogu sednout, jindy člověk do poslední chvíle přemýšlí, o čem vlastně psát, aby se neopakoval.
A to je i dnešní případ. Baník si sice připsal vítězství nad Libercem, nutno však dodat, že dosti šťastné. Nejvíce se nakonec k tomuto zápasu napsalo o výkřicích jednoho z diváků, které následovaly bojovou vložku skoro celé utkání podrážděného hráče hostů Jhona Edisona Mosquery Rebolleda, abych korektně napsal jeho jméno celé. Vzhledem k tomu, že klub (který ale absolutně nemůže něčemu takovému předejít) i autor výroků se omluvili a hráč omluvu přijal, přišly mi některé články přepjaté. Obzvláště v kontextu, kdy se mediálně zcela přecházejí věci jiné. Vlastní klub stbák co využíval na práci v továrně politické vězně? Píšeme o klubu, který dělá dobré jméno v Evropě. Žije klub z peněz totalitního režimu? No ale podívejte, jak dominují lize. Hostí klub při svých pohárových zápasech ligové rozhodčí? Pohoda, však spolu chodí i na plesy…
Utkání s Plzní sice nepřineslo krásný fotbal ani bodový zisk, zato nechybělo hodnocení trenéra Kozla, který umí svými pozápasovými rozhovory fanoušky rozdráždit víc jak Stiflerova máma. Vlastně měl pravdu, že zápas se lámal Azevedovou neproměněnou šancí. Jenže je také třeba dodat, že to byla šance pohříchu jediná, a Plzeň vyhrála zaslouženě. Branku nám vstřelil ,,kobra“ Ondrášek, který asi patří do okruhu jmen, která by se pro naši ofenzivu hodila a také na seznamu posil svého času byl. Stejně jako Doležal nebo Beauguel. Jenže si nemyslím, že pes je zakopaný v samotných útočnících.
Problémem je celá hra v poslední třetině hřiště. Náš bývalý trenér Vlastimil Petržela to v rozhovoru pro Deník Sport nazval ,,hrou k ničemu, která se mu nelíbí.V počtu střel je Baník třináctý v lize. Ve střelách na branku dokonce šestnáctý, kdy horší je jen Příbram a Opava. Obrovským problémem jsou domácí zápasy – i Zlín v nich nastřílel více branek, než my. A řekněme narovinu, bodový zisk pod trenérem Kozlem, který je jen o chlup lepší než byl pod Martinem Pulpitem, neodpovídá zázemí, který má jak trenérský štáb, tak hráči vytvořeno. Jenže co s tím rychle udělat?
Za působení pana Brabce je Luboš Kozel třetím trenérem. První, kterého si současný vlastník přivedl byl Radim Kučera. Když končil, bylo vidět, že už neví co s týmem dál, aby se výsledkově probral. Přišel Bob ,,válka“ Páník a dokázal účelnou hrou klub zachránit a předvést dva povedené podzimy i dojít do finále poháru. Avšak správně bylo vyhodnoceno, že svého stropu dosáhl, klub dál neposune a pokud chceme fotbalisty rozvíjet, musíme mít jiného trenéra a hrát jinak. Ze dvou vážných možností dostal před Martinem Haškem přednost Luboš Kozel. A ten se teď dostal do situace podobné Radimu Kučerovi před jeho odvoláním. Nejde nám sice o ligový život, ale jde o to, aby ukázal, že ještě umí tým posunout. Trenér má pravdu, že rozestavení zápas nikomu nevyhraje. Dokonce si i myslím, že by nevadilo stále stejné herní schéma, pokud bychom v něm dokázali soupeře přehrávat. Jestliže máme problém ve finální fázi, nebylo by tedy správné více do ní položit těžiště hry. A proč se o to nepokusit v zimní pauze nacvičovaným stylem 4312? Je vůbec ještě co ztratit?
A když ani to nevyjde? Pak tedy vedení jeho rozhodování nezávidím. Nahradit Kozla ještě nákladnějším Vrbou by možná mnohé fanoušky potěšilo, už jen kvůli oživení vzpomínek na mistrovskou sezonu let 2003/4. Jenže co když by se hra a výsledky nezvedly ani pak? Co když by s novým trenérem přišla zase éra přebudovávání mužstva podle koučových představ? No jo, ale co když vedení klubu bude ještě doufat v probuzení týmu pod Kozlem, to nepřijde a Vrba v létě volný nebude? Vidíte jiné trenéry, kteří by byli volní či dostupní a dokázali pracovat s cizinci, zlepšovat mladé, hrát atraktivní fotbal a zároveň mít výsledky? Podle mých informací dostal Alois Grussmann za úkol vytvořit analýzu současného stavu a vyvodit závěr, zda projektu Kozel stále věří. Obdobně důležité ale je, aby mu věřili i hráči, fanoušci, a samotný kouč. Baník byl silný ve chvílích, kdy byly všechny tyto síly napnuty stejným směrem. Víra nesmí spočívat v nekonečném čekání na zázrak. Potřebujeme vidět, že to má smysl. Ne při trénincích (které má Kozel náročné a výborné), ale na hřišti. Nejbližší šanci to ukázat má tým v pátek. Jestli nezíská ani body, ani nezaujme lepší hrou, bude pomalu čas na zavedení indexu Luboše Kozla…

BP!

Další články z:Baníkovský týden

Komentáře nejsou povoleny.