Baníkovský týden (176.)

Ze dvou venkovních utkání přivezl Baník se štěstím čtyři body. A vzhledem k prohře Slovácka o ně snížil ztrátu na pohárovou pozici. Proč by bylo fajn otupit hrany některých sporů a jací hráči mohou z Baníku v zimě odejít?

Tam v Karviné

Karviná nemá tak špatný tým a myslím, že Páník je v lize s pomocí baráže udrží. Pětibodový zisk po čtrnácti zápasech působí hrozivě, ale výčet týmů, se kterými nasbírali body, nechá v člověku dojem trochu jiný. Jsou to třeba Slavia a Slovácko. Množství hráčů, kteří okusili dres soupeře, je také překvapivě velký, připočtěte extrenéra Baníku na lavičce soka, regionální blízkost a klasický nevyzpytatelný zápas je na světě. V Karviné se hrálo rušné utkání, každou chvíli se před některou z branek něco dělo, šance byly na obou stranách. Klíma ukazoval, že s míčem u nohy je jen těžce bránitelný. Sestavu Smetana prostřídal a určitou logiku jeho tahy měly. Nakonec, v podcastu Kudy běží zajíc zazněl velmi dobrý postřeh, že Baník chce (podobně jako Slavia) asi některá utkání hrát „na dva zápasy,“ jako by první a druhý poločas měly samostatné herní plány. Nástup do druhé půle ale tentokrát ovládl soupeř a převahu korunoval brankou. Opět situace, která byla řešitelná a opět se jednalo o souběh chyb dvou hráčů. Jedním z nich byl brankář Budinský, který tak dal velkou černou kaňku svému jinak výbornému výkonu.

Naštěstí se brzy odehrál v pokutovém území domácích billiard, míč se dvakrát dostal k Sorovi a ten dostal míč do branky. Když si vezmete, jakým odrazem se k němu míč dostal nebo jak vypadala asistence, kterou si připsal v Budějovicích, je to jednoznačně naše letošní dítě štěstěny. Ale tu každý sportovec k úspěchu potřebuje. Běžely poslední vteřiny zápasu a já už měl rozepsanou poznámku: „Když si Klíma řekne o základ, není produktivní. Celkově remíza zasloužená.“ Jenže Sor doběhl míč, z rohu hřiště poslal centr do vápna a spolupráce se zakončujícím Klímou nám ve druhém zápase po sobě zachránila zadek. Z hlediska faktoru zvaného „team spirit” mi radost podobně velikou jako míč v síti Karviné udělala upřímná radost celé lavičky, která vyběhla slavit spolu se střelcem a jeho nahrávačem.

2 x 2 tábory

Po utkání se na sociálních sítích strhly diskusní mely týkající se dvou témat, ke kterým cítím potřebu se vyjádřit, čehož budu samozřejmě vzápětí litovat, protože v historii lidstva je mnoho případů, kdy ten, který přišel zakopávat válečné příkopy mezi dvěma tábory, byl následně oběma tábory rituálně obětován Bohům. 🙂 

„A proč ten Sor nehraje víc, je to nevybroušený diamant a prodáme ho nejméně za dvacet milionů“ vs. ti, kteří zmiňují na můj vkus někdy příliš ostrými slovy to, co trenér Smetana jasně pojmenoval po utkání. Nemá žádné předsudky, naopak to byl on, kdo jej do áčka ještě Luboši Kozlovi doporučil. 

Začnu trochu zeširoka. Hranice slávy a zatracení je strašně tenká a naše fanouškovské soudy asi až příliš rychlé. A ano, vím, že se jich často dopouštím i já. Příklad Budinského a Sora ze zápasu v Karviné je velmi dobrou ukázkou toho, co chci popsat. Budinský předvede tři perfektní zákroky, ale mluví se zejména o jeho podílu na obdržené brance. Mimo jiné proto, že hraje na pozici, na které za něj chybu zpravidla už nikdo nenapraví. Může svým kiksem, leností či lajdáctvím pokazit práci celého týmu a zrovna u něj to každý uvidí. A když bude dělat chyby a nebude pracovitý v tréninku, tak nebude v sestavě a nikdo nebude volat po tom, ať chytá zrovna on.

Sor hraje na jiné pozici. Na takové, kde z něj mohou dvě povedené akce udělat muže zápasu. Když k nim udělá pět chyb, může je ještě zachránit někdo jiný z hráčů na hřišti, třeba právě Budinský. Pro fanoušky však bude Sor hvězdou, rozdílovým hráčem, protože nemají šanci vidět, že jeho chyby pramenily třeba i z nedbalosti při přípravě, která může vést na příklad k nedodržení trenérových pokynů v situacích, na které byl opakovaně upozorňován. A jen díky práci jeho spoluhráčů neměly vliv na výsledek. A přitom se bude psát o diamantu a bohatství, které se v něm pro Baník skrývá.

Jenže jaký vliv budou mít tyto chyby na atmosféru v týmu? Na autoritu trenérů? Jak se vy v práci koukáte na borce, který je za hvězdu, ale jen díky tomu, že na něj dřel celý pracovní tým a vy jste hasili jeho chyby?

Vím, jaké slabiny toto přirovnání a celý popis má, ale snažím se vyjádřit, že hodnocení hráčů ze strany fanoušků je oprávněnou zálibou nás všech a i ty emotivní diskuze nás nakonec všechny poutají k zájmu o klub a vždy jsou lepší emoce, než postoj leklé ryby. Sor nám dvakrát doslova zachránil prdel. Ještě, že tak. Ale dokud těch dvacet či více milionů v kase klubu za něj není, jeho zastánci zatím nemají pravdu a zároveň dokud je v klubu pod smlouvou a za Baník hraje, nemají pravdu ani jeho odpůrci. Ukáže čas. Jak někdo poznamenal na Twitteru, celkově by nám všem slušelo trochu ty hrany obrousit a mít sakra radost, když se někomu povede něco, co je ku prospěchu celého Baníku.

Druhým oblíbeným tématem je pozice a schopnosti trenéra Smetany. Jo, taky ve mě někdy vypění krev, když vidím naši klasiku, kdy si tři lidé v obraně přihrávají, na hřišti zaujmeme postavení 3-2-5 a jedinou otázkou je, jestli to jeden z těch tří vzadu práskne vzduchem na Almásiho, nebo to pošle u lajny po zemi. Ale řekněme také to, že pod Páníkem a Kozlem jsme v Karviné dohromady vyhráli jen jedno utkání ze čtyř. Nepřehlížejme, že osobnostní nastavení pana Smetany je přesně takové, po jakém jsme přeci za Páníka i Kozla volali. Otevřenost, upřímnost, emoce, komunikativnost, touha se zlepšovat a vyhrávat. Mám rád lidi, kteří pochopí že dostali šanci, která se nemusí v životě opakovat. A já to u trenéra Smetany vidím. Nejsem slepý k nedostatkům, ale nesmí zcela zastínit klady. Podobně jako o pár řádků výše popsané příklady hodnocení Budinského a Sora, dejme i trenérovi prostor nás přesvědčit, že ještě nedosáhl svého stropu. 

Defenzivní tragédie ve Zlíně

Zlín se pohybuje v nižších patrech tabulky, ale díky práci trenéra Jelínka není tím nudným týmem, kterým býval. Nebýt smůly na četná zranění, dost možná by Ševci uhráli bodů podstatně více. Trenér Zlín přetváří jak ve způsobu hry (vysoká intenzita aktivity bez míče tým vyloženě zdobí), tak ve snaze zapracovávat hráče z mládeže, jakým je třeba Tkáč. Těch hráčů, kteří ze Zlína v mladém věku utekli, bylo dost a pokud se to do budoucna změní, Ševcům to velmi pomůže.

Po zveřejnění sestav jsem se bavil myšlenkou, že Budínský v Karviné a Potočný ve Zlíně byli do sestavy zařazeni dle logiky okresního přeboru „dáme je tam, hráli za ně, a hráči se často prosazují proti svým klubům.“ No jo, jenže v úvodní sestavě domácích byli exbaníkovci hned čtyři.

A Zlín hrál výborně. Míče za obranu na nabíhající hráče nám dělaly velké problémy. Spíše než obránci to bylo špatnou defenzivní činností našich záložníků, kteří dávali soupeři pro takovou hru prostor. Přesto jsme šli po Potočného rohu a Almásiho hlavičce do vedení. Lacův šestý gól, z toho čtvrtý hlavou.

Sice jsme tentokrát nenechali jít soupeře do vedení, ale zase jsme mu dovolili hned vyrovnat. A ještě hůř mohlo být v úplném závěru poločasu, kdy až zásah VARu odvolal krásnou branku, která by domácí poslala do vedení. Zaslouženého.

Brzy po pauze dostal Baník dar v podobě penalty – loket na Klímově hlavě byl jasný. Nešlo si nevšimnout Tetourova pohybu směrem k pokutovému puntíku, odpovědnost si však pro sebe uzmul Azevedo a domácího brankáře si vychutnal dloubáčkem à la Panenka. Co víc si mohl Baník přát?

No třeba to, aby se konečně probral ve hře dozadu. K tomu nedošlo, Zlín stále držel vysoké tempo, zahrával mnoho rohů a po jednom z nich srovnal exbaníkovec Procházka. Možná něco na tom pravidle z fotbalového pralesa bude… Podstatné u obdržené branky ale je, že nechat přímo po rohu zakončovat hráče uvnitř vlastního pokutového území nohou, je šílenost. Skoro jako reklama „Kuřata fandí Ševcům,“ která se rozsvěcela na reklamních panelech lemujících hřiště.

Defenzivní hru celého družstva si bude muset tým probrat u videa. Pustit Zlín do třiadvaceti zakončení, je prostě špatně. Pro porovnání, když Baník dostal čtyřku na Slavii, připsali si sešívaní 17 střeleckých pokusů.

Nejlepší dojem z výkonu tak zanechali fanoušci na svahu, kteří svůj tým neúnavně podporovali a snad tentokrát nebyli ani vyváděni z místa příliš aktivními bezpečnostními složkami…

Hranaři

Tak nazývám hráče, kteří do áčka či na hranu áčka a béčka patří a jejichž osud v zimním přestupovém období bude zajímavé sledovat. Automaticky směřujeme svůj zájem na jména možných posil, ale to neznamená, že po letním ozdravném průvanu směrem ven nebude očistná kůra pokračovat i v zimě. U dvou hráčů, kteří svou kvalitou patří k ligovému nadprůměru, bych se nedivil, pokud by v zájmu své kariéry toužili po změně. Jsou jimi Adam Jánoš a Jakub Pokorný. A pak je tu delší seznam těch, u kterých si klub musí vyhodnotit, zda by dočasné či trvalé odloučení neprospělo oběma stranám. Lumír Číž, Denis Granečný, Carlos de Azevedo, Roman Potočný, Ondřej Chvěja. Všech sedmi jmen se zimní změny jistě týkat nebudou, u žádného ze jmenovaných by mne ale odchod či hostování v jiném klubu nepřekvapilo. Nakonec, na nejbližším domácím utkání Baníku jsou dva možní zájemci o některé z nich ohlášeni. Dočkáme se nečekaných tahů v sestavě, aby se zájemcům mohli ukázat?

Příště za tři body a s dobrým výkonem. Bassey si neškrtne.

BP!

HoMor

Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.