Autor Baníkovský týden (238.)
Tipli byste si, s jakým soupeře měl Baník z posledních sedmi vzájemných utkání bilanci 1-2-4? No když už se takto ptám, tak asi tušíte, že to byly Teplice, ale kdo by to byl řekl, že?
Teplický trenér Jarošík si před utkáním navzdory absenci štírka Gninga na Baník věřil: „Ostrava by nám měla vyhovovat, je to fotbalový tým, fotbalovější než Bohemka. My se musíme zlepšit, nemusíme se pak dívat na to, s kým hrajeme.“
Zajímavostí na straně Baníku byl počet hráčů ohrožených disciplinárním trestem v důsledku žlutých karet, Kaloč jich nastřádal již sedm, Laštůvka, Frydrych, Almási, Cadu, Fleišman a Kuzmanovič si v dosavadním průběhu sezóny připsali shodně po třech žlutých.
Vydat se na výjezd do Teplic je vysoce rizikové. Místní novinář se sice pokusil zajistit fanouškům hostí bezpečnost mírně odstrašujícím článkem, který měl domorodce zahnat do jejich příbytků, avšak Teplice, to je město kde policie vraždí každého, kdo jen trochu připomíná Roma, o čemž píše celý svět, brutálně zabíjejí své děti přímo ve svých domovech, závislost na návykových látkách má samotná městská radnice a místní si klidně dynamitem odstřelí půl města, jen aby se dostali do filmu. Zkrátka a dobře jsem důkladně a dlouho zvažoval, zda do tak rizikového podniku půjdu. Ale klub je klub, láska je láska a tak se do toho kotle na stadion, kde se hrálo i mistrovství světa, v sobotu jelo, přestože i v Kauflandu u stadionu to často vypadá jak někde na Balkáně.
A že jsem cesty nelitoval. Tedy, první poločas ještě nenasvědčoval, že Baník toho dne dosáhne vítězství, které se zapíše do historie. Naši borci sice místy slušně kombinovali, ale šance? Střely? Moc zábavy fotbal nenabídl a k překvapení všech ani žlutou kartu pro – Lischku, když kolem půlicí čáry zatáhl za záchrannou brzdu a taktickým faulem zastavil protiútok teplických. Smolařem utkání byl David Buchta, který se bez přičinění protihráčů zranil a musel ještě během první půlky ze hřiště. Ostře atakovaný postranní rozhodčí, kterého po souboji s Lischkou sundal domácí Urbanec, naopak zápas dotáhl do konce.
S druhou půlkou to přišlo. Pořádná zimní ofenziva, hotová smršť. Klíma podobně jako ve Zlíně výrazný výkon nepodal, jenže dal gól. Pak si Baník chvíli zahrával, příliš couval do vlastního vápna a Laštůvka se nenudil. Pravidlo nedáš-dostaneš ale tentokrát hrálo v náš prospěch. Cadu s Klímou si vyměnili role asistenta a střelce a bylo to 0:2. A hodně veselo. Baník se soustředil, aby neudělal chybu, čemuž hodně pomohl zlepšený výkon stoperské dvojice, kdy si po zápase se Zlínem Lischka s Pojezným vyměnili strany. Jak stav tlačil domácí k otevření zadních vrátek, z našich borců se stali nemilosrdní zabijáci. Kaloč, tak jak má ve zvyku, pálil z dálky a tentokrát mířil přesně, byť s pomocí teče. Baníkovský protiútok po teplickém rohu následně skončil po ose Plavšič – Boula čtvrtým gólem a rekordní zápis klubu v kolonce venkovních ligových výher napsal ve čtvrté minutě nastavení Lischka. Baník 0:5, ale úplně jinak než tehdá v Evropě.
A pak se mohlo zpívat, skákat, hodovat a pít, a taky se tak dělo. Kotel i hráči si děkovačku náramně užívali. To je Baník!
Sudí Berka nám nikoho nevyžlutil (což ale znamená také stejné riziko pro domácí zápas s Jabloncem), žádné letadlo, alespoň co vím, uneseno nebylo, takže i díky osobnímu poznání s dalšími Baníkovci fajny den!
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
