Baníkovský týden (125.)

Sobotní derby nabídlo mizerný fotbal. Přesto se možná odehrál zlomový okamžik sezony, kdy se z party rozhádaných kluků stala banda válečníků.
Před utkáním panovalo mnoho otazníků. V jakém stavu bude tým po desetidenní karanténě, promluví Covid opět do sestavy a zvládne Baník důležitý zápas?
Sestava nakonec ovlivněna byla – předzápasové testy nedopadly dobře pro Filipa Kaloče a delší průběh nemoci nepustil do základu Martina Filla. Na celý zápas se nedalo počítat ani s Tomášem Zajícem. Otazník visel i nad startem Jana Laštůvky, ten ale nakonec sám řekl, že je na zápas připravený.
Vstup do utkání dal odpověď na stav mužstva po dlouhé pauze. Nebylo to dobré. Hráči rozhazovali rukama a některý z domácích funkcionářů hlasitě poznamenal: ,,Je to dobrý, už se hádaj.“ Chyběla dynamika, chyběla přesnost a výsledkem celkové pasivity byla zvláštní penalta po čtvrthodině hry. Honza Laštůvka si pohlídal nohy na čáře a tygřím skokem ji Žídkovi lapil. Jako by tím trochu spoluhráče probral (nebo uzemnil domácí?), hra od toho okamžiku přeci jen byla vyrovnanější. Rozhodně však ne dobrá. Druhá rána přišla těsně před závěrem poločasu. Po rohovém kopu se snažil zakončit nůžkami Jakub Pokorný, nohou trefil (Trefil?) domácího hráče, ten padl k zemi jak severokorejci po výstupu na Pektusan a sudí Franěk, vzhledem předchozímu nebezpečnému zákroku Dordiče na Svozila, velmi necitlivě udělil Pokornému druhou žlutou.
Jaký paradox, našemu výkonu to prospělo. Dolů šel Kuzma a Šašinka, na hřiště s velkým rizikem Fillo a Zajíc. Druhý jmenovaný byl od hry odstřižený obdobně jako Šašinka v první půli. Zato Fillo nám herně obrovsky pomohl. Mimochodem, je zajímavé, jak podobně se odvíjí příběh dvou exteplických hráčů. Fillo přišel jako hráč, který nás měl z kraje zálohy brankami a přihrávkami táhnou za záchranou. Jenže zpočátku to tak vůbec nebylo. Nakonec je pro nás velmi platný na jiné pozici a ve hře dopředu patří k nejlepším krajním obráncům a oblíbencům fanoušků. Podobně se zatím vyvíjí pozice Romana Potočného. Ten sice nezamířil do Baníku přímo ze Stínadel, avšak podobně jako Fillo zatím nenaplňuje očekávání a fanoušci nad ním pomalu lámou hůl. Pozici krajního obránce si už také vyzkoušel…
Ale zpět ke Slezskému derby. Vyloučení Pokorného nepustilo v poločase na hřišti Menu, protože se trenér Kozel rozhodl přeskupit rozestavení na 4-4-1. Velmi se zlepšil náš pohyb po hřišti a hra se zcela vyrovnala. Domácí trenér Kováč chtěl na na vývoj reagovat trojitým střídáním a využít na poslední čtvrthodinu naší únavy dané tréninkovým výpadkem a hrou v deseti. Jenže věci se děly na druhé straně. Po rohu a přistrčení upadl ve vápně Fillo (intenzitu přistrčení vědí jen zúčastnění) a po zásahu videorozhodčího se pískala penalta tentokrát v náš prospěch. Míč si postavil Azevedo, strkanicí hráčů na úrovni pokutového území se rozhodit nenechal a ,,na Panenku“ poslal Baník do vedení. V tu chvíli už na hřišti nebyl tým, který by se hádal, kde by po sobě hráči máchali rukama. V tu chvíli jsem viděl tým, který je odhodlaný se o výsledek bít.
Dohrát zkušeně vzadu na nulu se nám nepoštěstilo. Po centru zprava zaváhala dvojice Svozil + Fillo, nepokryla nabíhajícího Žídka a ten srovnal. V tu chvíli by asi Baník bod bral. Jenže v 89. minutě poslal na hřiště trenér Kozel Tijanyho, jehož nasazení jsem čekal spíše než Zajícovo již v poločase, ten sklepl dlouhý mít a přemotivovaní domácí se dopustili faulu v zajímavé vzdálenosti od branky domácích. Fleišman se poradil s Jánošem, a zakončení vzal na sebe. Gólman domácích vytáhl krásnou střelu na břevno, do sítě ji rybičkou vrátil Svozil a radost mohla propuknout. Odhodlání, s jakým se náš stoper vrhl po hlavě do zakončení bylo vzhledem k počtu obdržených ran v tomto utkání obdivuhodné. A podobně jako minule Smola se Svozil vůbec nerozpakoval svou branku oslavit. Tak to má být.
Emoce plály i po závěrečném hvizdu a je asi jedno, zda strkanici odpálil konstatováním pravdy o vládcích Slezska Patrizio Stronati, nebo hráč domácí vulgárními slovy ke kouči Kozlovi. Co mi udělalo opravdu velikou radost – na tohoto domácího gentlemana se vrhl Honza Laštůvka. Že se trenéra zastal zrovna on je velmi důležitý detail. Stejně tak společný vítězný ryk týmu. A tak z party rozhádaných kluků z počátku zápasu byla najednou banda bojovníků. Možná důležitější věc, než se zatím zdá.
Jak na Twitter napsal @perdazd – Baník vyhrál dva zápasy po sobě poprvé za více než rok. Navléknout s klokany třetí korálek na šňůru vítězství, zas by bylo lépe…
BP!

HoMor

Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.