Baníkovský týden

Baníkovský týden (147.)

Uplynulý týden rezonovalo mezi příznivci Baníku mnoho témat. Až do nedělního večera, přikořeněného hořkostí z prohry na Letné, bylo o čem diskutovat. A bude tomu tak i dále…

To si připouští i samotný klub, který domlouvá setkání s reprezentanty fanoušků, aby skrze některé z nich komunikoval jisté kroky, především personální.

Ale začněme nedělní večerní Prahou. Trenéru Smetanovi nebylo souzeno ani potřetí v zápase na hřišti pražských ,,S” bodovat. A i tentokrát nechybělo zas až tolik, aby utkání neskončilo prohrou. Pravda, poměr střel i počet šancí mluvily výrazně pro soupeře, nemohu se však ubránit dojmu, že výsledek nesmírně ovlivnila situace, kdy si Kaloč v pokutovém území chystal tělo na převzetí přihrávky, došlo ke kontaktu s protihráčem, kterého od míče odclonil, pokutový kop se nepískal, při další útočné akci dostal Baník ,,výhodu” ve chvíli, kdy měl dva hráče vyřazené ze hry a prakticky z protiútoku šla Sparta do vedení… Kdyby do něj šel Baník, téměř jistě by i střídání vypadala jinak a hráči jako Sor či Holzer by Spartě pěkně zatápěli…

Ještě pár postřehů… Ve zkratce – naše šachy s pravým stoperem dosáhly zajímavého efektu, kdy ze dvou nadprůměrných máme dva chybující. U Laštůvky se mění barvy vlasů, ale ne brankářské schopnosti. A sakra, fungujte zas jako tým. Jánoš tam napadá, ostatní na to kašlou, a tak Jánoš začne rozhazovat rukama a kašle na to také. To vidět fakt nechci.

Ondřej Smetana byl docela kritizovaný za pozápasový rozhovor. Viděl jsem to jinak. Zatím se mu dobře daří trefovat pravděpodobné scénáře zápasů a dobře dle nich chystá své plány na sestavu, taktiku. Považuji to za jeden z kamenů úspěchu současného realizačního týmu.

Úspěchu? Naskočilo mi to slovo, ale chladným pohledem na čísla bych s jeho použitím byl opatrnější. Počítáme-li i pohárová utkání, činí bodový zisk trenéra Smetany 1,36 bodu na utkání (při započítání záskoku v Příbrami by to bylo lepší). Luboš Kozel měl bilanci 1,33 bodu na zápas. Bohumil Páník 1,57 bodu. Nicméně jak klub dnes ráno oznámil, trenérskou sestavu pro vstup do další sezony považuje za vyřešenou, Ondřej Smetana bude nadále hlavním trenérem a doplní ho Tomáš Galásek. Ano, za to jsem moc rád. Na takových lidech má být klub stavěn!

Opět by šlo rozumem vyjádření korigovat. Třeba nedávné působení Marka Jankulovského hodnotíte mnozí záporně, byť jsem si skoro jistý, že pro klub odvedl v několika ohledech práci dobrou a možná ji doceníme teprve časem.

Otázku trenérskou tedy můžeme považovat za vyřešenou, přestože poslední hodiny nabídly extrémně zajímavou možnost – Adriana Gul’u, jehož práce v Žilině byla spojena s mladými, s odchovanci a se zvyšováním hodnoty hráčů v klubu, který navíc nebyl v zemi ekonomicky nejsilnější. Bodových průměrů na zápas pak Gul’a dosahuje také velmi hezkých (Trenčín 1,49, Žilina 1,77, Plzeň 2,00). Platí však stále, že chce Baník jít takovou cestou?

Ještě v březnu loňského roku pro Deník Sport Michal Bělák říkal: ,,Bob Páník odvedl velký kus práce. Debata, kam se vydat, nezahrnovala jen nás tři. Své hrála i role Radka Slončíka a názor ostatních lidí v klubu. Celá debata vyústila ve shodu: pokud chceme opravdu jít za vytyčeným cílem, je vhodné v této chvíli přivést Luboše Kozla. Jednání s FAČR nebyla jednoduchá, trvala nějaký čas, protože byl pod smlouvou, takže se to vleklo. Doufáme, že bude tím, který Baník… Nechci říct někam posune, aby to nedegradovalo práci předchozích trenérů. Ale že Baník bude jiný. Bude opravdu spoléhat na své DNA, to znamená na odchovance, hráče z regionu. Že bude v české lize trochu svéráz. Myšlenka majitele, se kterou jsme ztotožněni, je taková, že Baník je specifický klub v českém prostředí. Že dokáže nejen vychovat hráče v mládeži, ale také si je udržet. Chceme, aby Baník stál na hráčích z regionu, kteří Baníkem v nějakém věku projdou. A samozřejmě trenér Kozel je pro nás zárukou a věříme, že je tou správnou osobou, která tento cíl naplní. (…) Našim cílem je jednou se podívat na sestavu a mít v ní vedle zkušených hráčů i kluky, kterým je dnes 14-17 let a pro Baník teprve rostou.

Hráčské příchody od tohoto rozhovoru? Sor, Ndefe, Sanneh, Mena, Zajíc, Juroška, Ciencala, Tetour. Slončík, který si pomalu v kanceláři balí. Kozel pryč. Sice i pan prezident se drží hesla, že jen blbec nemění názory, ale jestli z těch vytyčených cest neuhýbáme příliš často…

Přesto se Michala Běláka zastanu. Doba koronavirová změnila lecos. Pří řízení klubů s tradicí vždy bojujete s požadavky, které jdou proti sobě – někteří chtějí výsledky, někteří pěknou hru, někteří odchovance, všichni spokojené fanoušky a to vše musíte podřizovat rozpočtu, který není neomezený. V rámci těchto parametrů hledáte jejich optimální poměr. A ve vedení jakékoliv společnosti – ať už je to firma, fotbalový klub, občanský spolek nebo bytové družstvo potřebujete jednu klíčovou věc – důvěru vlastníků. Michal Bělák přicházel do funkce s velkou důvěrou a menšími zkušenostmi. Různá ,,údolí smrti” již s Baníkem prošel a díky tomu se i leccos naučil. Pokud se těší důvěry majitele, pak je respektuji, přestože některé kroky nepřijímám s nadšením. Ono být majitelem znamená nést vždy tu největší míru odpovědnosti a také vlastně i povinnost vidět dál. Možná některé věci kritizujeme oprávněně, možná některé jiné ne, protože právě ten výhled ,,za roh” nám chybí. Některé věci rozsoudí až čas.

Záležitosti posledních dní kolem hráče Sanneha také mohly naše vedení něco přiučit. Třeba to, že s cizinci se mohou pojit specifické záležitosti. Mimochodem, počtem cizinců (mimo Slováků) převyšujeme Jablonec, Liberec, Slovácko, Plzeň, a dorovnáváme Spartu, tedy celky, které jsou před námi. Na celé věci se Sannehem mě vlastně nejvíce zaráží, že hráč, klub i agent nedokážou na věc zareagovat dříve, než vůbec nějaký problém či pseudoproblém nastane. Myslel jsem si, že klub a agent by měli hráče znát i po mimofotbalových stránkách, měli by spolu komunikovat o obrazu, který vytváří, o tom, jak mohou být v jiné zemi některé věci vnímány jinak. Čekal bych to. Nestalo se. Škoda. Zbytečné.

Aby ale dnešní blog nevyzněl jen smutně, mám i dobrou zprávu. Během přenosu bylo v ruchovým mikrofonech prakticky celý zápas slyšet nějakého milého příznivce sportu, který si pobyt na stadionu zpestřoval křičením jmen našich hráčů doplněných o ,,tý zmrdééééé.” Jelikož nepředpokládám u takového jedince schopnost čtení, a kromě v lize dávno etablovaných Laštůvky, Stronatiho, Fleišmana či Jánoše vyřvával toto slovní spojení i s Kaločem, zaregistrovali tohoto odchovance i příznivci jiných klubů a berou ho jako součást ligové scény. Pro Filipa dobrá zpráva!

BP!

Další články z:Baníkovský týden

Komentáře nejsou povoleny.