Baníkovský týden

Baníkovský týden (196.)

Vedení Baníku došla trpělivost s předváděnou hrou a ztrátou reálné šance skončit na umístění, které by za vhodné konstelace znamenalo postup do evropských pohárů a sáhlo k radikální změně. Odvolalo trenéra a na jeho místo dosadilo kouče, který jím, alespoň dle zápisů o utkání, byl celou dobu.

Rošáda

Jak moc dočasné je povýšení Tomáše Galáska, se teprve ukáže. Ondřej Smetana se ze záskoku stal hlavním na déle než rok, vydržel podobně dlouho jako před ním koncepčně vybraný Luboš Kozel a dovedl tým k lepším výsledkům. Kozel opouštěl Baník na devátém místě, Smetana jej opustil na pátém. Úkol pro budoucího trenéra je tedy jasný, zlepšit to znovu o další čtyři pozice. 🙂

Mimochodem, naposledy byl z pátého místa z Baníku odvolán jistý Martin Svědík, který také začínal bez potřebné licence. Kéž by se tedy v Baníku zrodila další trenérská hvězda a kéž by to tentokrát nevedlo k opakovaným potupám od jeho týmů, jak se právě Svědíkovi daří.

Když jsme u trenérů, neuběhl ani týden od odvolání Ondřeje Smetany a už padají s vysokou intenzitou jiná jména, než padala v prvních dnech. A třeba v anketě Deníku, kterou v tuto chvíli vede s přehledem Martin Svědík před Petrem Radou a Pavlem Vrbou, úplně absentují. Bude to ještě asi napínavé, tak nějak z toho ale člověku stále vychází jako vhodný ten Petr Rada. Jenže ten nemusí vyhovovat všem…

Neděle ve znamení utrpení

Od mnoha příznivců jsem v uplynulých dnech v různých souvislostech s Baníkem slyšel slovo „trpět.“ Skoro by to člověku složilo obrázek o tom, že jsme nějakou bandou masochistů, kteří se nechávají týden co týden bičovat výsledky, předvedenou hrou nebo rovnou obojím. Možná tomu tak i je, ale za sebe musím říct, že ty záblesky štěstí jako titul, postup, několikeré pokoření pražských S a hlavně všechny ty příjemné i nepříjemné zážitky z tribun a navázaná přátelství mi za tu dávku masochismu stojí. A doufám, že to tak i zůstane.

Velikonoční nadílku utrpení servírovalo nejprve béčko domácí prohrou 0:3. Nutno dodat, že po výkonu, který byl lepší, než by výsledek napovídal. Od podvečerního utkání v Plzni člověk preventivně radši nečekal nic. Popis dění na hřišti si zjednoduším do kladů a záporů, jak jsem je subjektivně viděl:

Plusy
+ Starty Jaroně, Šína a Smékala
+ Takácsova solidní premiéra. Hlavně směrem k příštímu ročníku jej potřebujeme zdravého
+ Více mezihry ve středu pole, záložníci si tentokrát nevykroutili hlavy při sledování přeletů míče
+ Výsledek není ostudou a ukázalo se, že postavit mladé nemusí být černou můrou trenéra
+ Výkon Buchty, Chlumeckého, Fleišmana a Laštůvky

Mínusy
 Křižné míče na Ndefeho jsou jednoduchým způsob, jak Baníku natropit problémy
Rozdíl mezi námi a mužstvy nad námi je větší, než rozdíl mezi námi a mužstva pod námi
Série bez vítězství se natáhla na šest utkání

Sannehovo hostování

Po nějaké době jsem se podíval na jednoho z našich hráčů hostujících v jiném týmu. V posledním týmu slovenské ligy, Pohroniu, hostuje Mo Sanneh. Tomu se podařilo prosadit natrvalo do základní sestavy, kde odehrál devět utkání v řadě s plnou minutáží. K dispozici tak začíná být dostatečně reprezentativní vzorek dat pro posouzení, zda u hráče dochází k požadovanému progresu v ofenzivních činnostech. A odpověď bohužel uspokojivá není. Zatímco v defenzivních činnostech obstojí (snad vyjma úspěšnosti ve vzduchu, na obránce podprůměrných 37 %), chybí mu atributy nezbytné směrem pro hru dopředu – absence náběhů, málo centrů se špatnou přesností, málo pokusů obejít protihráče, málo soubojů na půlce soupeře, slabá nabídka do hry, nízká přesnost přihrávek vpřed či přihrávek do stran. Zkrátka od ledna 2021, kdy se k Baníku poprvé připojil, není vidět žádný posun. Pozice pravého obránce je v Baníku sice obsazena Ndefem (byť i on má chronické nedostatky, v lize přesto patří k tomu lepšímu), za ním ale může nejen kvůli opakovaným absencím Jurošky a výše popsanému (ne)vývoji Sanneha číhat časovaný problém. Ten by se dal vyřešit buď nákupem (např. Cadu si o přestup do lepšího klubu minimálně druhou sezonu říká), anebo odvážným doplněním z vlastních řad, ačkoliv tam nevypadá aktuální situace nijak růžově.

Čím dnešní vydání zakončit? Chtělo by to trochu optimisticky. Takže – trpět budeme sice dál, ale také nás čekají vítězství, která budou stát za to!

BP!

Další články z:Baníkovský týden

Komentáře nejsou povoleny.