Autor Baníkovský týden (197.)
Tomáš Galásek odkoučoval jako hlavní trenér svůj druhý a třetí zápas a okusil v nich výhru nad Jabloncem a prohru na Spartě. Hra Baníku se mění, více se hraje na průnikové přihrávky a méně na centry, více s odchovanci a méně s hráči, kteří v klubu hostují.
V základní části naposledy „doma“
Jablonec byl hrozný, bylo znát, že i někteří jeho zkušení hráči pod hrozbou baráže, v kombinaci s dalšími problémy klubu, situaci úplně nedávají v hlavě a na hřišti se bojí a schovávají. Naopak Baník první půli zvládl velmi dobře běžecky a hráči často využívali přihrávky za obranu po zemi, z čehož těžili Jaroň, Buchta i Smékal, který mimochodem jestli bude schopný na ligové úrovni dávat góly a nezešašinkovatí, bude výborný.
Tato trojice těžila i z toho, že se nedostávala do tolika soubojů a nebyla tak vystavována herním situacím, ve kterých zatím trochu zaostává. Rozdíl jednoho gólu v poločase byl pro hosty milosrdný. Jaroň se Smékalem dodali naší hře aspekt, který se z ní v průběhu jara notně vytratil – rychlost a tahovost okořeněné odvahou. Na to se vždy dobře kouká.
Z Jirky Bouly roste pěkný hajzlík, co umí soupeře pokopat. Někdy je to sice na hraně karet, a to nejen žlutých, ale takové hráče tým také potřebuje. Tým slušně zvládl i druhou půli, škoda, že Šín nebo Smékal nedali své šance. Po delší době však byla i bez toho radost na Baník koukat. Hrát Baník takový fotbal, tak je mi prostě fuk, zda jsme pátí nebo osmí…
Znovu na Letné, znovu bez bodů
Zápas na Spartě potěšil oznámenou sestavou, ve které nechyběl po předchozím dobrém výkonu Smékal, byť tentokrát hrál hlavně z krajů zálohy. Pro mladé hráče je ale důležité vědět, že po dobrém výkonu ze sestavy nezmizí. A na nich samotných se mi líbí, že je za Baník hrát baví a hrát za něj chtějí.
Zápas připomínal takový přátelák s lepší návštěvou. Z přátelských mezí vystupovali snad jen Krejčí s Čvančarou, u kterých se člověk divil, že do pauzy nedostali buď po žlutých, nebo po hubě. Kdo naopak něco dostal, byl Baník a byl to gól. Má význam psát, že po centru a skrz pravou stranu obrany? Skórujícího Krejčího měl sice nabrat Kaloč, především však k situaci nemělo vůbec dojít. Naši hráči měli dvě či tři příležitosti centru předejít. Zda míč byl, nebo nebyl za čárou, je prostě trochu fuk…
V druhé půli se navzdory střídáním zápas ubíral podobným směrem až do pětasedmdesáté minuty, kdy Sparta, opět po centru, přidala druhý gól, konkrétně Čvančara. Kdyby však neumístil míč do sítě, pravděpodobně by se pískal penaltový zákrok Pokorného.
Trenér Galásek vypustil na hřiště místo Smékala, který obdivuhodně zvládl vysokou porci minut během anglického týdne, Šína, jenž se okamžitě po svém příchodu dral do šance. Bohužel se však nezadařilo, a tak Sparta udeřila na druhé straně, kde se přes Lischku prosadil Haraslín. 3:0 bylo vzhledem k průběhu docela kruté, a proto Heča sportovně poslal Almásiho do čela tabulky střelců, kde však společně s Jurečkou vydržel jen necelý den, načež je po dvou vstřelených brankách předstihl Beauguel. Mimochodem, copak asi Vitík šeptal do ouška po utkání našemu kanonýrovi?
Prohrát o gól jako před pár dny, nebo o dva, ale se Smékalem, Jaroněm a Šínem na hřišti? Neřekl bych, že je to horší. Z hlediska statistik si Baník oproti nedávnému utkání v základní části připsal více střeleckých pokusů (mimo branku + 6, na branku +2), více kombinoval (+58 přihrávek), ale také dostal míč méně často do útočné třetiny (-34), méně centroval (-10) a mnohem hůře zahrával rohy, kdy ze sedmi dovedl k zakončení dva a minule tři ze čtyř. Je dobře, že si ligu více, než na několik minut v závěrech utkání vyzkouší mladí a že má Tomáš Galásek gule je do zápasů dát. Do nové sezony to totiž vypadá, že by tým mohl mít gule i nadále. Nebo alespoň Guľu.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
