Autor Baníkovský týden (218.)
Sparta za očekáváním. Čtyřikrát za sebou nevyhrála, v domácích zápasech ji obrali Bohemians a po nich i Zlín. A nyní přijíždí Baník. Její oblíbený soupeř, na kterém se pravidelně chytne.
Tak se dala vnímat atmosféra před utkáním. Tak to zaznívalo v různých podcastech a psalo se v mnoha diskuzních příspěvcích.
Otázka tedy zněla: Vzepře se Baník obvyklému scénáři?
Odpověď po závěrečném hvizdu zněla: Vzepře.
Co si budem‘ povídat, až na závěrečnou pasáž první půle jsme předvedli méně než Plzeň na Barceloně. Mezihra se nedařila, pokud jsme zrovna měli vůbec míč na kopačkách, Spartě se dařilo jej brzy získat zpět. Brečet nad tím, že brance Sparty předcházel nesprávně posouzený roh ve chvíli, kdy byl poměr střel v první půli 10:0, je o ničem. Byli jsme prvním sparťanským soupeřem letošní sezóny, který na Letné během prvního poločasu nevystřelil. Slibovaná aktivita? Spíš obvyklé střevní potíže.
No a pak začala půle druhá. Klíma se dostal k odraženému míči a z dálky vyslal nádherný projektil za záda brankáře Kováře. Ale byla to také jediná střela, kterou hráči Baníku vyslali na branku domácího celku. Ke cti jim tak slouží hlavně to, že se po většinu zápasu nenechali zatlačit do příliš hluboké defenzivy a vyvarovali se individuálních chyb, které by nás připravily o kýžený bod. Pokud mám něco speciálně vyzdvihnout, tak individuální výkony výborného Lischky a velmi dobrého Frydrycha, Laštůvky a Kuzmanoviče. Bod z Letné beru. Nakonec není to Baník, kdo má po zápase nadílku v trenkách a čelí zlosti svých fanoušků.
Jedna jistota u Baníku platí vždy a za každých okolností. Fantastičtí fanoušci. Skvělá účast na Letné.
A proč dnes nekončit zrovna tím, co je na Baníku fantastické?
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
