Autor Baníkovský týden (244.)
Jedno slovenské přísloví říká, že na posratého aj záchod spadne. Neznám větu, která by lépe popisovala pocit, který mají fanoušci Baníku při sledování výsledků svého týmu a zároveň při rozpadu trenérského štábu, který (jak klub prezentoval) po vzájemné dohodě opustil fanoušky oblíbený David Oulehla. Jenže jak popíšu v dnešním blogu, o nic překvapivého se vlastně nejedná. Větší problémy se však na Baník řítí v oblasti, o které se zatím tolik nemluví.
Cesta Davida Oulehly k angažmá v Baníku nebyla rychlá, ani náhodná. Když na konci roku 2021 skončil ve Viktorii Žižkov, bylo jeho angažmá na Bazalech a ve Vítkovicích téměř jisté. Nejprve se mluvilo o působení u mládeže, kdy v té jihlavské i později jablonecké odvedl trenér Oulehla výbornou práci, jenže nakonec se námluvy protáhly a z mládeže bylo působení u áčka. Nevím, proč se tak opatrně našlapuje kolem toho, kdo stál za příchodem Davida Oulehly do Baníku nejvíce. V klubu za tuto osobu totiž byl a myslím, že oprávněně, označován především Michal Bělák.
Po konci Pavla Vrby ve Spartě Baník oznamuje ještě v průběhu loňského ročníku jeho letní příchod. Pavel Vrba při jednání s klubem nejprve zmiňuje své přání spolupracovat s Pavlem Malurou, ale nakonec říká, že si všude vodil svůj realizační tým, a že tentokrát to udělá jinak a s vidinou dlouhodobé spolupráce bude nejprve pracovat s lidmi, kteří v klubu jsou. A tímto způsobem se k němu jako asistent dostává na práci v Baníku vyčkávající David Oulehla, který to dle svých vyjádřeních bere jako příležitost rozvoje po boku nejúspěšnějšího aktivně trénujícího kouče v zemi.
Jenže Pavel Vrba působí v Baníku poněkud jinak, než se čekalo a ve srovnání s dříčem Davidem Oulehlou je to velký kontrast. Oulehla tráví na Bazalech celé dny, nasazení a komunikativnost Pavla Vrby je, diplomaticky řečeno, na poněkud nižší úrovni. Přicházejí první krizové chvíle. Hráči, kteří potřebují znát před startem sezony svou pozici v týmu, konzultovat tréninkové či osobní záležitosti, jsou těmito okolnostmi nuceni chodit za asistentem, místo za hlavním trenérem. Asistent ale není tím, kdo určuje sestavu nebo pozici hráčů v týmu. Jedním z takových klasický příkladů byl výroční zápas se Celticem. Pavel Vrba ve veřejných vyjádřeních budí rozpaky, kdy například neví, že Celtic je již také v konečné fázi přípravy, David Oulehla naopak soupeře nastudovává, chystá taktiku, kterou ještě den před utkáním s hráči probírá. Jenže v den utkání trenér Vrba oznamuje pozměněnou sestavu, a to zrovna na citlivém místě obranné čtyřky.
Jak náročné musí být fungování v takových podmínkách, si asi umíte představit sami. K tomu se začaly přidávat špatné výkony v lize, zvláštní doplňování kádru, kdy řada hráčů přichází pro Baník netypicky na hostování (Letáček, Šehič, Cadu, Plavšič) nebo až v rozehrané soutěži (Miškovič), což nakonec vyústí ve změny na postech sportovního ředitele a trenéra A-týmu. A David Oulehla se podruhé ocitá v pozici na čekané. Pavel Hapal se netají tím, že by chtěl mít v realizačním týmu za asistenty pány Nečka a Janotku. Druhého jmenovaného ale odmítá Sigma jen tak pustit od své U19, a tak v pozici asistenta zůstává i u nového kouče David Oulehla. Ale v pozici někoho, kdo tam být neměl. A tomu konec konců odpovídá i jeho role, kdy, pokud správně interpretuji informace, které ke mně doputovaly, měl na starost hlavně rozbor hry soupeře, vyhodnocování tréninků, dat ze zápasů a z tréninků. A to je na člověka s ambicí růst prostě málo.
V zimní přestávce přichází pro Davida Oulehlu laso z druholigové Opavy. Ze strany některých představitelů Baníku je ale ujišťován o kladném vnímání své práce a přesvědčován, ať setrvá. I s určitými náznaky, že by mohl převzít vedení třetiligového B-týmu. Každopádně pro Baník nemohou být, skočím-li do událostí nedávných hodin, ambice Davida Oulehly zastávat rozhodující či významnou pozici u některého týmu žádnou novou informací. Stejně tak to, že jeho pohled na fotbal je prostě odlišný od pohledu některých lidí v klubu. A to v základních bodech jako jací hráči mají tým tvořit nebo jaký fotbal má Baník hrát.
Dochází to do bodu, kdy David Oulehla cítí potřebu se nenápadně ke směru, kterým se klub ubírá, veřejně vymezovat. Ale pokračujme dále, konkrétně do zimy. Příprava a ligový start vyzní docela optimisticky, brzy ale Baník padá výsledkově, herně i náladou. Že se něco musí stát, je ve vzduchu. Názory na to, co to má být, však nejsou ve vedení jednotné. Někdo volá po konci Pavla Hapala a jeho nahrazení z vlastních zdrojů, jako to zafungovalo s Galáskem, jiní zase po ponechání času na práci stávajícímu trenérskému týmu. Jednota nepanuje ani na tom, zda se mají hráči za výkony finančně trestat, nebo mají být naopak motivováni k lepším výsledkům. Jeden by dával kabině bodové ultimátum, druhý by nevytvářel na skleslou kabinu další tlak. A v této situaci, kdy má David Oulehla smlouvu s klubem stále jen do konce současného ročníku, dochází k, jak uvedl klub, dohodě o ukončení vzájemné spolupráce mezi Baníkem a asistentem trenéra. Jako k jediné změně.
Tak trochu si myslím, že pro Davida Oulehlu je to kromě zklamání i úleva. Má šanci stát se někde tím, kdo si bude dělat fotbal po svém a myslím, že předpokladů k úspěchu má dost. Pracovitost, ochotu se učit nebo komunikativnost. A co realizační tým Baníku? Zatím to vypadá, že se do konce sezóny nijak doplňovat nebude. Co se totiž s realizákem stane v létě, není tak jisté, jak se z oficiálních vyjádření může zdát.
Jenže pod povrchem bublá v Baníku zcela jiný a závažnější problém, pro budoucnost klubu možná i důležitější než nejbližší ligová kola. Asi každý při pročítání sestav mládežnických mužstev pozvedá obočí nad různými exotickými jmény v množství větším než malém. Ještě větší nepochopení pak vyjadřují ti, kteří fotbalový um těchto hráčů viděli. Nevnímají v tom žádnou logiku. Pokud má Baník skutečně málo hráčů v mládeži, proč nejsou doplňováni ze spádových regionů? Proč Baník udržuje partnerství se spoustou klubů v okolí, pokud to nenese výsledky v té podobě, že si Baník může vybírat hráče do mládeže ze širokého okolí, čímž by se vytvářelo pro růst hráčů tolik žádoucí vysoce konkurenční a náročné prostředí? Vždyť to, co je dnes mládež, je zítra áčko. To v celém regionu nejsou šikovní kluci, kteří chtějí hrát za Baník? To vážně Baník za nemalé peníze pořizuje hráče, o jejichž dosavadní kariéře neexistují ani věrohodné záznamy v mezinárodní databázích? Velmi se obávám, že na řečech zaslechnutých nad pivem o klíšťatech přisátých na klub, respektive na peněženku Václava Brabce, něco skutečně je. A na závěr možná ještě smutnější otázka: Vadí to vlastně vůbec někomu?
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
