Baníkovský týden

Baníkovský týden (271.)

Splněná povinnost. Nic jiného než tři body nepřipadaly z utkání proti Zlínu v úvahu. A je jen dobře, že tato povinnost byla odvedena i s potěchou a radostí příznivců Baníku.

Zápasu předcházel fanouškovský pochod. Ti zaslouží absolutorium i za další choreo s přesahem mimo fotbalový svět. Vsadím se, že vyhledávání jména někdejšího sjednotitele Ostravy Jana Prokeše vystřelilo v žebříčcích Googlu a Seznamu vzhůru.

Sestava Baníku, vypadá to, se docela ustálila. A myslím, že po zásluze a ku prospěchu týmu. Nejvíc se asi mluví a bude mluvit o tom, zda by větší prostor neměl dostávat Matěj Šín. Nebojím se o to, že by jeho větší vytížení postupem času nepřišlo. A pohledem odehraných minut zase tak malé není. 333 minut za 9 kol znamená 37 minut na kolo (web Fortuna:Ligy uvádí minutáž bez nastavení).

Pavel Vrba, jako by snad konečný výsledek tušil, zvolil pro zápas na Vítkovickém stadionu černé oblečení. Práci ve Zlíně mu opravdu nezávidím. Situace, kdy stojící Ewerton nahrává stojícímu Kubalovi, který se uvnitř vápna otočí a vstřelí gól, jsou až neligové. Kdo ví, jestli takový prostor dostanou naši hráči při poháru v Zápech.

Ale ať příliš nepředbíhám. Baníku se povedl vstup do utkání a brzy se dostal do vedení. Po Ewertonově brance ale nikdo z jeho spoluhráčů nepřidal další a tempo ze strany Baníku po první půl hodině uvadalo. A přišel trest, když se z velké dálky náramně trefil Simerský.

Naštěstí se Baník vrátil z šatny do druhého poločasu odhodlaný, ne podělaný. Vedení vrátil Filip Kubala a protržení střelecké smůly slavil tak vehementně, že být u hrací plochy zeď, hlavou by ji prorazil. Na Kubalovu premiérovou branku v ligovém Baníku navázal chytrým volejem premiérovou prvoligovou brankou v kariéře Rigo a tím bylo vlastně hotovo. Zlín do konce utkání působil už jenom odevzdaně, smířeně s prohrou.

Zato hráči Baníku chuť neztráceli, nechtěli utkání jen dohrát a soupeře nešetřili. Kpozo jediným podařeným centrem ze svých čtyř pokusů našel chytře po zemi zakončujícího Kubalu. Krásná souhra. Za stavu 4:1 se trenér Hapal odvázal a již v 68. minutě vystřídal trojici hráčů. Na hřišti nechal trápícího se Tanka a ten mu důvěru splatil pátou brankou v Rakovanově síti. Dobrá nálada vládla mezi baníkovci jak na hřišti, tak v hledišti a pokud někoho k návštěvě utkání přilákalo povedené video Honzy Petruse, tak mu musel dát za pravdu. Chodit na Baník je zábava.

Nechci povedené vystoupení kazit popisem situací, které tak vesele nepůsobily, neboť o nich nic podrobnějšího než bylo diskutováno na sociálních sítích nevím. Zmíním tedy věc, která se mi líbila. Když na hřiště přišel Filip Kaloč, David Lischka mu přiběhl předat kapitánskou pásku a povzbudivě ho poplácal. Takové okamžiky pozorné oko fanouška potěší. Mimochodem výkon Davida Lischky byl stejně jako před týdnem výborný. Byť méně postřehnutelný, protože byl zastíněný skvělým Ewertonem, dvougólovým Kubalou nebo nápaditým Rigem. Pochválím i Boulu, viditelně mu svědčí pevné místo v sestavě a z bořiče se stává hráčem se slušným přínosem i pro ofenzivu. Komu tentokrát podle mého utkání příliš nesedlo byl Ndefe a Tanko. Když však bude dávat góly i v nepovedených zápasech, zlobit se nikdo nebude.

Pavel Hapal dovedl svůj tým ke splnění další povinnosti a v domácím prostředí drží výbornou bilanci 4-1-0. Už je ale načase ukázat, že z týmu dostane ještě víc, než jen to, co se od něj čeká. V Olomouci pro to bude slušná příležitost. I z toho důvodu, že bodová ztráta Baníku na Sigmu činí čtyři body. A bude docela rozdíl, jestli to po víkendu bude sedm, nebo jeden.

BP!

Další články z:Baníkovský týden

Komentáře nejsou povoleny.