Autor Baníkovský týden (272.)
Dva zápasy venku, dvě výhry, dva mimořádné výkony brankářů. To přinesl fanouškům Baníku minulý týden.
Předsváteční svátek fotbalu v Zápech
Středeční předsváteční pohárový zápas v Zápech byl pěkný nervák. Rozhodl ho v posledních vteřinách úspěšnou dorážkou Michal Frydrych, který se v průběhu utkání vyznamenal u branky pod svahem Teletník arény také v prvním poločase, kdy hlavou zázračným zákrokem (spíše náhodným, než chtěným) zabránil domácím ve skórování. Hned několikrát se to samé podařilo výborně chytajícímu Markovičovi. Odhodlaní domácí na extrémně úzkém hřišti byli, tak jak jsem trochu předpokládal, mnohem těžším oříškem než byl doma Zlín. Po jejich vyrovnání při hře v početní nevýhodě se z jednotlivých úst ozvalo i „Hapal ven!“ Možná žertem, možná ne.
Obecně mi tato kola poháru přijdou zajímavá. Nová místa, kam se jinak člověk na fotbal nepodívá, pro domácí týmy je utkání událostí roku a sváteční nálada na stadioncích tomu zpravidla odpovídá. Hned od prvního setkání s domorodci v podobě policistů, kteří radili, kde zaparkovat: „Jeďte ke hřbitovu, tam je místa dost.“ A podobně jako v Zápech se stává, že vlastně všichni odcházejí ze stadionu spokojeni. Domácí fanoušci s tím, jak dokázali ligovému týmu vzdorovat, ligisté se splněným úkolem. A člověk zažije i humorné chvilky, když třeba v poslední minutě utkání domací kotlík s bubínkem spustil „nejste slyšet,“ načež sám po obdržené brance ztichl. Hezkým momentem byl i dlouhý pozápasový rozhovor Matěje Šína s domácím brankářem. I to ukazuje Matějovu osobnost, když mu i po takovém utkání, které jistě vzalo hodně sil, stojí za to jít utěšit domácího hráče. Když píši o hráčích, kromě Markoviče se mi moc líbil Kubala. Často v zakončení, stále pracující. Výkony jiných pak ukázaly, že důvod měnit ustálenou ligovou sestavu skutečně není.
Na utkání nechyběla početná skupina hostujících fanoušků a s některými, ať už ze severu Čech nebo z Havířova jsem si mohl hezky pohovořit, což se při lize ne vždy podaří. A podařilo se to i s panem Půllitrem. Možná si vzpomenete na fanouška, který na výročním zápase s Celticem právě touto v plyši vyvedenou pokrývkou hlavy mnohé zaujal. V osobním hovoru jsem byl vyveden z omylu, že by se jednalo o člověka, který dorazil jen na výroční zápas. Jak mi vyprávěl, jednou jde v klubovém oblečení, podruhé za Homera Simpsona (tak jako na Celtic a tak jako v Zápech) a vyjmenoval mi i výjezdy, na kterých byl. Takže tímto se mu za tehdejší mylný odhad omlouvám.
Z Olomouce s úsměvem
Z úplně jiného soudku byl sobotní zápas v Olomouci. Výsledek hovoří jednoznačně, ocenění hráč utkání dostal Boula, vyjma dvou zaváhání předvedl skvělé zákroky Letáček, já ale budu tvrdit, že zápas udělal Tanko. Do jeho branky a do Macíkova vyloučení po zákroku na něj byla lepší Sigma. Ocenil jsem spoustu kombinací z prvního, ze druhého doteku, přihrávky do pohybu, ne do stoje a týmovost, kdy si hráči chtějí navzájem na hřišti pomoci. Stejně tak rozehrávka od brankáře dává smysl a není tím, co byl člověk od Baníku dlouho zvyklý, že to dá brankář stoperům, ti si to čtyřikrát přihrají mezi sebou a pak to stejně nakopnou. Čím dál víc se bavím nad gesty a grimasami Ewertona. Je to skvělý fotbalista a rozumím jeho frustraci nad občasným neuměním spoluhráčů. Avšak těmi nonverbálními projevy připomíná pubertální dítka, která sere všechno a všichni.
Pohled do tabulky po desátém kole nás může těšit. Průměr 1,7 bodu na zápas by nás v minulém ročníku po třiceti kolech poslal na čtvrté místo! A to jsme za soupeře měli 4 z 5 možných protivníků z aktuální první šestice v tabulce, kdy se zbývá postavit pouze vedoucí Spartě.
Klobouk dolů, zajíci
Musím se uznale zmínit ještě o jednom baníkovci. Ondřej Novotný totiž opravdu umí. Během cca měsíce dokázal svůj fotbalový podcast překlopit na podnikání s očekávaným ročním obratem kolem deseti milionů korun. Přičemž k tomu nepotřebuje v podstatě žádnou investici, jen přesvědčit pár lidí z fotbalového prostředí, aby mu věnovali svůj čas, čímž udělal produkt, o který je zájem (počet předplatitelů přesáhl 5,7 tisíc). Všechna čest! Vrací mě to k myšlence, kterou jsem několikrát mezi fanoušky zaslechl. Totiž že by bylo fajn, kdyby Baník dokázal schopnosti tohoto VIP fanouška využít. Třeba pro nalákání více lidí na stadion ve Vítkovicích. Třeba se to jednou všechno sejde – zájem klubu, ochota Ondřeje Novotného a to, s čím bojujeme podstatnou část života všichni – čas. Jsem si jistý, že vzájemné spojení by fungovalo a ze zápasů udělalo víc než jen fotbal. Tak jako nesporně zafungovalo spojení s Luďkem Mikloškem jako sportovním ředitelem.
V sobotu ukažme Pardubicím, kde se dělá nejlepší perník v republice!
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
