Autor Baníkovský týden (298.)
Písek ze Sahary přinesl výhru, krásné branky, levné pivo a posun na čtvrté místo. Lidé mohli stadion opouštět spokojení. Bude vůbec ten Kováč do takového Baníku chtít?
Efektivita!!!
Jak nahradit nenahraditelného Riga? To byla největší předzápasová otázka a trenér Hapal si s ní pohrál zajímavě změnou rozestavení a nasazením tří silovějších stoperů, což bylo s ohledem na obrovskou sílu dvojice Yasser-Fila správným rozhodnutím. Oba z této hostující dvojice by se do mozaiky kádru Baníku hodili. Podobný kousek jako před časem s Ndefem předvedl s Kpozem – po dlouhém cestování z reprezentačního srazu jej nenasadil do základní sestavy. Nebo to snad byl vzkaz do jedné z kanceláří, že když už on sám není chráněnou osobou, nebude jí ani Kpozo?
Baník zápas vyhrál svou efektivitou a standardkami. Tedy přesně tím, čím o spoustu bodů v sezoně přišel. Výsledek hovoří jasně, avšak vystřihnout z něj branky, tak jednoznačný by nebyl. Teplice pod koučem Frťalou složily zajímavý, pracovitý tým a ukazovaly to navzdory velkému množství absencí i v Ostravě. Baník v obou poločasech prohrál na střely (6:10 a 8:10), horší byl i ve střelách na branku (celkově 7:9).
Z pohledu fanouška to bylo hezké odpoledne. Pěkné počasí, krásné branky, výhra, posun v tabulce na pohárovou pozici, akce na pivo, bavící se publikum a přestože byla neděle, další den volno. Co si to jednou prostě hezky užít místo hledání chyb?
Za mě tweet víkendu:
Skandál. VAR rozhoduje o ceně piva..
— Radim H (@Hlavin78) March 31, 2024
Proč se Baník upíná ke Kováčovi?
Možná by stačilo napsat, že se Baník rozhodl pro větší risk nebo pro cestu odchovanců a hráčů z regionu, kterou již delší dobu hlásá, ale ne úplně naplňuje, před orientací na sportovní výsledek a cestu do Evropy, kterou by asi lépe reprezentoval trenér Martin Svědík. Pojďme si ale tu úvahu trochu rozvést.
Baník se trochu vrací do bodu, kdy se v minulosti rozhodl pro trenéra Luboše Kozla. Výkonný ředitel Michal Bělák tehdy cíle klubu popisoval v rozhovoru pro Deník Sport takto: „Baník bude jiný. Bude opravdu spoléhat na své DNA, to znamená na odchovance, hráče z regionu. Že bude v české lize trochu svéráz. Myšlenka majitele, se kterou jsme ztotožněni, je taková, že Baník je specifický klub v českém prostředí. Že dokáže nejen vychovat hráče v mládeži, ale také si je udržet. Chceme, aby Baník stál na hráčích z regionu, kteří Baníkem v nějakém věku projdou. A samozřejmě trenér Kozel je pro nás zárukou a věříme, že je tou správnou osobou, která tento cíl naplní. Chtěli jsme zahájit něco, co má mnohaletou perspektivu. Naším cílem je jednou se podívat na sestavu a mít v ní vedle zkušených hráčů i kluky, kterým je dnes 14-17 let a pro Baník teprve rostou.“
Jak se poměrně záhy ukázalo, Baník tehdy nebyl na takovou cestu připraven. Trenér Kozel se snažil změnit herní styl s kádrem, který si pro úplně odlišný způsob hry poskládal Bob Páník. Kýženou mladou krev z vlastního chovu tehdy představovali Filip Kaloč, Kuba Drozd, David Buchta, Ondřej Chvěja nebo Ondřej Šašinka, z nichž do dnešních dní působí v áčku Baníku jen populární Buchtič. Osu mužstva tehdy tvořili již stárnoucí hráči a ochota investovat do posil nebyla velká, spíše v maximálně nižších jednotkách milionů. A tak se nepřivedl například Adam Vlkanova.
Dnes je situace do značné míry odlišná. Stárnoucí hráči jsou pryč, tým je skládán z hráčů pro kombinaci a rychlostních typů a v průměru patří k nejmladším v lize. Tým má zkrátka a dobře postavený kvalitní základ na to, aby během jedné, dvou, maximálně tří sezon dosáhl svého výkonnostního stropu. Ochota přivádět hráče s cenovkou vyšší než 5 milionů korun je také jinde, jak ukázalo letní přestupové období.
Trenér Kováč o své práci mluví rád. Nejen s novináři, ale i s kolegy trenéry nebo představiteli jiných klubů, takže si lze představit, o čem s představiteli Baníku, Liberce, Plzně nebo reprezentace, kde prý mohl působit jako asistent, mluvil.
Jeho ideálem je zkušená osa týmu kolem 27 let, doplněná mladými hráči, které lze zlepšovat, prostor rok, dva pro práci při minimálních změnách, trpělivost a víra v nastolenou cestu i když se výsledkově nedaří. Zakládá si na férovém jednání s hráči, říká se, že umí do týmu integrovat nejen složité povahy, ale i cizince a hráči pod ním působí rádi. Hráče, které chce do týmu přivádět, sleduje dlouhodobě a odmítá je k přestupu přemlouvat. Chce, aby pracovat pod ním a v klubu chtěli sami a aby byli ochotni růst nejen fotbalově. Pověstné jsou jeho „anglické tréninky,“ čímž jsou myšleny jednotky, které řídí v angličtině. Obecně nemá moc rád hráče, kteří jsou uspokojeni. Chce je vést k tomu, aby chtěli ještě víc. Lepší výkony, lepší klub, lepší kariéru. Přijímá zpětnou vazbu na svou práci, a to i kritickou. Má rád zápasy proti silnějším týmům, a to včetně předzápasové přípravy. Je považován za člověka, který se stále učí a nebojí se zkoušet nové věci. Ale také za trenéra, kterému zatím chybí úspěch. Určitě ale ne chuť úspěchu dosáhnout.
Baník jako by v jeho případě šel do většího risku s vidinou toho, že se mu může podařit jackpot. Že konečně může začít naplňovat omílanou vizi o týmu postupně stavěném na odchovancích vlastní akademie a že konečně také najde trenéra na více než sezonu a půl. Pokud je to cesta, kterou chce klub jít, chápu, proč Kováč a proč by k tomu dozrál čas nyní v létě. Jen si nejsem tak moc jistý, že to není další slepá ulička. A že Kováč bude chtít do Baníku tak moc, jako Baník touží po něm.
BP!
Fanoušek Baníku od dob Mikloška a Hýravého. Promiňte mi (mé) chyby.
