Baníkovský týden

Baníkovský týden (6.)

Baníkovský týden (6.)

Šest plus jeden důvod vzestupu Baníku. Mimořádný střelecký počin Ondřeje Chvěji v juniorce jako hozená rukavice dalším hráčům. Proč mám rád pohárové zápasy? Co nás čeká v sobotu na stadionu U Nisy?

Novinář a jeden z tvůrců mimořádného časopisu Football club Karel Haring rozpoutal na Twitteru debatu ohledně důvodu vzestupu Baníku, který po šesti kolech nové sezony dosáhl na stejný bodový zisk, jaký v minulé sozoně dosáhl po kole jedenadvacátém. Nedokázal jsem určit jen jednu příčinu, vyjmenoval jsem jich v omezeném prostoru 256 znaků šest. Zkusím je trochu rozvést.

  1. Hráči se mohou soustředit na fotbal.

Hráčům jsou ze strany klubu plněny smluvní závazky, mají slušné tréninkové podmínky, zaměstnanci klubu se jim snaží poskytovat veškerý potřebný servis. Nemusí se bát si s kýmkoliv z klubu promluvit a říci svůj názor. Že je to vše samozřejmost? Dalo by se ještě stále v měsících počítat, kdy tomu tak nebylo.

  1. Psychologická práce trenéra.

Když se lidí z fotbalového prostředí zeptáte na trenéra Páník, je to věc, kterou nikdy neopomenou. Bob umí s hráči skvěle pracovat. Umí dobře odhadnout jejich myšlenkové pochody a trefit, kdy má hráče povzbudit, pochválit, udržovat ho v naději na větší porci minut na hřišti apod. Dokáže hráčům povolit, dokáže přehlédnout nepodstatné prohřešky, pokud to nemá vliv na trénink nebo zápas. Jeho přístup pomáhá fungujícím vztahům mezi hráči.

  1. Práce Baroše a Laštůvky v kabině.

Milan Baroš ani Honza Laštůvka to do Ostravy nedošli ,,jen dohrát.” Oni chtějí s Baníkem ještě něco dosáhnout. V každém zápase chtějí uspět. Dokážou tým vyhecovat, dokážou vzít odpovědnost na sebe. Chtějí co nejvíce ze svého umění předat ostatním klukům.

  1. Uzpůsobení hry kádru.

Baník nemá mužstvo na to, aby byl dominantní na míči, aby soupeře uběhal. Dokáže ale zodpovědně bránit, dokáže být nebezpečný ze standardek a dokáže se prosadit individuální kvalitou hráčů při rozhodujících momentech v obou šestnáckách. A přesně na těchto přednostech kádru trenér Páník hru postavil.

  1. Majitel se už trochu naučil fotbalovému zákulisí.

Václav Brabec sice přátele ve fotbalovém prostředí měl, ale ocitnout se v něm jako majitel klubu je něco jiného, než se o fotbale bavit s kolegy z byznysu. Této určité slabiny si byl vědom, a jako schopný manažer se ji snažil od začátku eliminovat. A když se to ne zcela podařilo zaměstnáváním lidí z fotbalového světa, a on sám se v mocenských a silových fotbalových strukturách dostatečně zorientoval, rozhodl se zájmy Baníku hájit do značné míry sám. A vypadá to, že se mu to daří.

  1. Nakažlivost atmosféry kolem klubu

Klub, jeho fanoušci i výsledky udělali z Baníku zajímavý ,,produkt” z hlediska médií i dobrou ,,fotbalovou značku” pro hráče, trenéry, manažery. Celé to žene všechny v klubu a kolem něj k co nejlépe odvedené praci, lidé do toho dávají srdce a soupeřům to nahání strach.

A také je tu jeden vlastně paradoxní důvod, který se mi do 256 znaků nevešel. Loňská bída. Představte si, že by tým pod trenérem Kučerou hrál na pohodu desáté, dvanácté místo. Všichni by byli tak nějak přiměřeně spokojení. Nebyl by důvod přivést hráče jako Procházku, Filla, Fleišmana nebo trenéra Páníka. A tak by i letošní sezona prostě vypadala jinak.

Po třígolových zápisech Milana Baroše a Dame Diopa se k mimořádnému střeleckému počinu vybičoval v zápase juniorské ligy Ondřej Chvěja – hattrick proti Třinci stihl za osmnáct minut od úvodního hvizdu, v druhém poločase přidal svůj čtvrtý gól. Tak schválně, dá někdo z Baníkovců v jednom zápase gólů pět?

Pamatujete si na útočníka Václava Činčalu? V lize si připsal 219 zápasů, vstřelil v nich 33 gólů. Nejvíce toho odehrál za Slovácko (resp. Synot) – 94 zápasů. Více než za Baník, jehož byl odchovancem, nastupoval i za Zlín, Bohemku, Karvinou, Frýdek. Jenže když přijde řeč na to, který klub je mu nejbližší, odpoví: ,,Abych byl upřímný, nejblíže mám k Baníku, který mě vychoval.” Víte, peníze za práci jsou jedna věc, ale slyšet takovéhle věty, to je to, co všem lidem v klubu dává smysl jejich práce.

V pohárovém zápase v Uničově Baník žádnou fotbalovou hitparádu nepředvedl, ale to hlavní – postup – zvládl. Pohárová soutěž při nedávných bojích o sestup nebo v druhé lize šla viditelně stranou a jako fanoušek jsem to nenesl zrovna libě. Nebo možná přesněji – pěkně mě to sralo. Příležitost ke konfrontaci s jinými týmy nebo velkými rivaly, možnost návštěvy nových stadionů a v neposlední řadě šance na výlet do Evropy by se prostě neměla brát na lehkou váhu. Zápasy Goliášů s trpaslíky sleduji rád nejen v České republice, ale také v Anglii. Stadion narvaný k prasknutí, natěšení fanoušci, kteří odmění outsidera za každou povedenou akci potleskem, často životní výkony noname hráčů…Prostě zábava, a tou má fotbal být. Takže se těším z postupu a sobecky vůči většině fanoušků Baníku doufám, že los a další kola dovedou Baník někam pro mě blíže, než do Uničova.

V sobotním brzkém odpoledni čeká naše borce zápas u Nisy. Liberecký Slovan nepatří k oblíbeným soupeřům. V hlavě se mi vynoří vzpomínky jak na nepříjemný domácí zápas na jaře (1-1), kdy hosté bojovali jak o život, přitom už neměli v lize o co hrát, nebo na klepec 0-6 pod trenérem Svědíkem, s Pavlenkou v brance, kdy jsme jeli do Liberce jako perfektně bránící tým… Liberečtí tradičně před sezonou hodně pozměnili kádr, přišel nový trenér a mnozí tipovali Slovan na bídu u spodku tabulky. Jenže Liberec body pod náročným trenérem Hornyákem sbírá. A vlastně by si jich zasloužil mít více, než uhraných devět. Z utkání s Opavou měl z Brna dovést tři, v Plzni by zápasu slušela remíza, nezasloužený bod si Slovan připsal pouze ze zápasu s Bohemians. Výsledky v utkáních Liberce docela často ovlivňují chyby rozhodčích, ale snad je to jen náhoda. V sobotu se tedy může na hřišti odehrávat naprosto cokoliv. Bylo by fajn brát alespoň bod a udržet tak od Liberce šestibodový odstup.

Když si sestavu Slovanu projdete jméno po jménu, zjistíte, že stahovat kalhoty před brodem nemusíme. Na žádném postu nevidím lepší hráče, než má k dispozici trenér Páník. V kádru Liberce vidím určitou slabinu na postu gólmana (když jsem to psal o Slovácku, tak nás pak Daněk vychytal, tak snad to nepřivolám znovu) a také obranná hra má své rezervy. Jediný, proti komu udržel Slovan čisté konto, byla Karviná. Stejně tak produktivita útočníků nepatří zatím k silné stránce našeho sobotního soupeře. Nejzajímavějšími hráči pro mě jsou Kerbr, Ševčík, Breite, na základě datové analýzy (pokud mám správné informace) angažoval Liberec Oscara. Nádherně se umí do míče svou levačkou opřít Potočný, takže bychom se měli v okolí vlastního vápna snažit vyvarovat faulů. V kádru Liberce jsou kromě Breiteho ještě další dva hráči, o kterým měl podle tisku Baník v létě uvažovat – útočník Pázler a pravý krajní záložník Pešek. Pro sázkové kanceláře jsou favority domácí, za nejpravděpodobnější výsledek však podle kurzů považují remízu 1-1. Liberec doma s Baníkem již sedmkrát za sebou neprohrál. Bylo by hezké to změnit.

Další články z:Baníkovský týden

Komentáře nejsou povoleny.