Autor Podzim, jak má být
„Půjdeme do toho zápasu s jasným cílem bez ohledu na předchozí výsledky. Čeká nás atraktivní zápas, na který se těšíme.“
Tohle prohlásil Ondřej Smetana po utkání s Pardubicemi o zápase následujícím a posledním, který na jeho tým čeká v kalendářním roce 2021.
Může jít Baník na Slavii s otevřeným hledím? Má dost sebevědomí, sportovní formy a odhodlání se utkat s SKS jako rovný s rovným? Může vyhlížet směrem k nedělnímu špílu s nadějí na bodový zisk?
Já bych řekl, že na všechny otázky můžeme s klidným srdcem odpovědět pozitivně. Jak to nakonec dopadne, zjistíme za týden a já dnes nechci psát o tom, co bude, ale o tom, co bylo. I když ligový podzim skončí právě až posledním hvizdem, který zarezonuje skoro prázdnými ochozy Městského stadionu, už dnes se pokusím zhodnotit půlsezónu, která z mého pohledu nedopadla vůbec špatně, či spíše bych řekl, že dopadla lépe, než jsem čekal. I kdyby Baníček v neděli se sešívanými prohrál, na mém hodnocení se už nic nezmění a já už se těším, jak si zápas v klidu užiji.
Čeká nás konečně pohárová účast?
O tomhle se napsalo hodně a mám pocit, že už to na Baníku leží tak trochu jako stigma. No a teď do toho ještě přišlo zahájení oslav stoletého výročí založení klubu. Samozřejmě, že by se slušelo to zakončit pohárovou účastí a tím potěšit fanouška, vzdát hold značce jako takové a historii klubu, která nebyla k Baníku v tomhle ohledu vůbec skoupá.
Cesta do pohárové Evropy vede dvěma cestami. Tu první, a z mého pohledu vzhledem k počtu zápasů snazší, čili vítězství v MOL Cupu, Baník trestuhodně prohospodařil. To, co musela paní štěstěna vykonat, aby se Baník vůbec dostal k osudnému osmifinálovému zápasu, bylo až heroické. Pak nám dokonce pomohla i s losem, kdy nám přisoudila Hradec, jenže my onu šanci, kdy soupeř nastoupil téměř s béčkem, poslali k … šípku. Tady vidím první a asi jedinou kaňku jinak zdařilého podzimu. No co už, zbývá tedy cesta sice delší, ale za to složitější, jež vede přes úspěch v ligové soutěži.
Když jsem před startem sezóny zvažoval podzimní šance Baníku a tipoval bodový zisk, vyšlo mi, že v ideálním světě by to mohlo vydat na čtvrté místo a 32-35 bodů. Dnes je tedy Baníček na 100 % mého bodového ideálu a může se ještě zlepšit. Trochu horší je to s umístěním, i když i tady může dojít k posunu vzhůru, pokud v neděli vyhrajeme a grupa kolem Martina Svědíka prodlouží šňůru ztrát o další zápas. Z boje o pohárovou účast nejsme vyřazeni, ba naopak čekám na jaře tvrdý útok na čtvrté místo. To je to hlavní – je pořád o co hrát, byť ke kvalifikaci do pohárové Evropy z bramborové pozice je ještě zapotřebí i vítězství jednoho z prvních třech mužstev ligové soutěže v domácím poháru.
Jistota mezi tyčemi
Čas nezastavíš a i když je Honza Laštůvka stále v perfektní kondici a jen velmi nerad bych nad jeho působením v Baníku dělal kříž, už zanedlouho bude jeho narozeninové dorty zdobit číslovka 4. Chvíle jeho konce se neodvratně blíží, a proto je moc dobře, že se ukázalo, jak kvalitní a okamžitou náhradu máme. Šanci způsobenou Laštyho zraněním využil Viktor Budinský naplno.
Často, když jsem jej viděl posedávat na lavičce náhradníků, jsem si říkal, jak dlouho to ten chlap může ještě vydržet. Pokud si je vědom své kvality, nemohou mu přece pohárová intermezza v ostravské bráně stačit. A to přesto, že je jeho povaha dle několika zdrojů zcela bezproblémová, nekonfliktní a týmová. Přece jen jsem trnul, aby nepřišla nějaká nabídka například z průměrného klubu polské Ekstraklasy, která by nám Buďu odvála k severním sousedům či někam ještě dále.
Naštěstí je Buďa držák a já mám velkou radost, když vidím, jak mu to jde. Mužstvo už několikrát téměř laštůvkovskými zákroky podržel a když jsem viděl, jak mu záleželo na tom, aby s Budějovicemi konečně vychytal nulu, což se mu nakonec nepodařilo, říkám si, že vydrží-li mu zdraví, máme na 2-3 roky velmi kvalitní jedničku zajištěnu.
Kaloč–Buchta, trasa made in Baník
Nic tak nepotěší letitého fanouška Baníku tak, jako když vidí, že se v týmu začínají znovu prosazovat odchovanci. I když máme movitého majitele, nemám rád plýtvání finančními prostředky, pokud domácí kuchyně nabízí dostatek kvalitních surovin.
Filip Kaloč i David Buchta pro mě představují typický příklad toho, jak by to mělo v klubu s tak širokou a kvalitní mládežnickou základnou fungovat. Už jsem to v jednom z blogů psal, a proto jen zopakuji, že Baník by měl kupovat hráče pouze v případě, kdy je výrazně lepší, než jsou kluboví odchovanci. Nejde si nevšimnout, že na sebe ti dva slyší, ví o sobě a že góly, které se Spartou a s Budějovicemi přiletěly právě po ose Kaloč–Buchta, nebyly náhodné. A určitě nejsou ani poslední, jež nás donutí zvednout ruce nad hlavu.
Jak zvednout flintu ze žita
Pro mě osobně velmi milé překvapení a dle tweetů kolujících v naší milé, neorganizované skupině fanoušků FCB, nejen pro mě.
Není to tak dávno, co jsem mu jen tak pro sebe přiřkl přezdívku Padanče. Nemám rád hráče, kteří se místo bojovností, technickými finesami nebo maximálním sebeobětováním pro hru, snaží prezentovat teatrálními gesty, pády a simulacemi. Častokrát jsem se i zastyděl, když po běžném kontaktu s protihráčem letěl Jarda Svozil vzduchem, jako by právě přišel z Cirku La Putyka a jeho výkřik byl slyšet až U Chýlků. To jsem si pak říkal: „Synku, s takovou tady uznání nedojdeš,“ a počítal s tím, že v této sezóně zapadne do podprůměru a zmizí z pamětí a srdcí fanoušků.
Naštěstí jsem se mýlil, Jarda šel do sebe a je fajn tu proměnu sledovat. Dře, zákroky rozdává, ale už je umí i přijmout. Pochopil, že nežli se chovat jako slečinka z nedělní školy, je lepší souboj ustát a příště zase soupeři stejnou mincí oplatit a štulec pod žebra uštědřit. To, že na podzim nechyběl ani minutu a byl jen dvakrát žlutě napomínán, je skvělá vizitka a jeho přínos pro tým ohromně vzrostl. Byl už odepisovaný a tak trochu vysmívaný, on však zvedl flintu ze žita a stala se z něj důležitá opora zadních řad.
Co dodat závěrem?
I kdyby Baník v neděli nebodoval, podzim mu vyšel na výbornou a na jaře je rozhodně na čem stavět. Pár chyb nepadá na váhu a jak říká jedno krásné slovenské přísloví, které rád připomínám lidem v mém okolí, když se zrovna něco nepovede:
„Kto pracuje aj chyby musí robiť!“
Fotbalu zdar a Baníku zvlášť!
