Baníkovský týden

Baníkovský týden (252.)

Na hřišti Jablonce mohl Baník definitivně potvrdit prvoligovou příslušnost pro další ročník nejvyšší soutěže. Oba týmy se přitom ještě v ročníku 2019/2020 utkaly ve skupině o titul.

Baníku do sestavy opět zasahují zdravotní problémy, kvůli kterým tentokrát nemohli na hřiště dva hráči z minulého kola, a to Lischka a Juroška. Možná by se tak trenérům hodil Kulajar, který o víkendu v křížovkách a hádankách získal titul mistra.

Svůj názor na nadstavbu zopakovali transparentem i skandováním příznivci Baníku, tradičně zastoupeni v pěkném počtu. Byť na koupání v přehradě to zatím nebylo. Mezi příznivci domácích nechyběl pan Trumpeta. Pozor, jakkoliv to může znít posměšně, či jakkoliv lze pochybovat o tom, že takové instrumenty na tribuny fotbalových stadionů patří, člověk si uvědomí, že to jsou lidé, které na stadionu týmu jejich srdci blízkému potkává deset, dvacet, možná i více let. A to si zasluhuje respekt.

Utkání tempem a hlavně nasazením úplně nepřipomínalo ligové boje. Baník mohl poslat do vedení Tijani, ale ani nadvakrát míč po Fleišmanově přihrávce z levé strany nekopl za záda domácího brankáře. Na druhé straně o chvíli později si Čermák ukázkově přikryl vypadlý Letáčkův míč, načež se náš brankář naopak zachoval zcela neukázkově a hráči skočil pod nohy. Jasná penalta, jasně proměněná. No co, podobné rozhodují i boje o titul.

Baník měl několik pěkných střel z větší vzdálenosti, které však branku domácích minuly. Střílení branek zpoza hranice pokutového území je v současném ročníku spíše doménou Jabloneckých (13 branek) než Baníku (8 branek). Baníkovským receptem na soupeře jsou spíše branky hlavou, kterých si připsal již 14, v čemž je spolu se Spartou nejlepším v lize. Mimochodem Tijani je s pěti zásahy hlavou vůbec nejlepším ligovým střelcem v této zdravotníky nedoporučované disciplíně. Kdo podle nich roky pravidelně hlavičkuje, nebude ve stáří žádným Herculem Poirotem kvůli degeneraci šedých mozkových buněk, které otřesy způsobují.

Tijani byl vidět i ve druhé půli, kdy pohrdl největší šancí Baníku na zvrat v utkání. Po Plavšičově skvělé přihrávce mířil po vzoru svých spoluhráčů nad. Zmínil jsem zvrat, protože ještě předtím dokázal srovnat Cadu a tím dát zápasu do té doby chybějící náboj.

Remíza je nakonec zasloužená, pro Baník však ještě nepřináší definitivní jistotu záchrany v soutěži. K tomu Baníku stačí v neděli uhrát doma s Teplicemi alespoň bod.

Jsem zvědavý, jestli některého z hráčů, kteří v utkání oblékli dres Jablonce, nebudeme od léta vídat častěji než dvakrát, třikrát za rok. Za pár týdnů budeme chytřejší.

BP!

Další články z:Baníkovský týden

Komentáře nejsou povoleny.