Autor Rozhovor s Honzou Nevřelou
Sedmnáctiletý odchovanec Baníku se v tomto rozhovoru rozpovídal o svých začátcích na hřišti, nedávných úspěších nebo o svých kariérních i studijních plánech…
O svých fotbalových začátcích
Fotbalově jsem vyrůstal u nás na vesnici, kde mě k fotbalu přivedl taťka. Do Baníku jsem pak přestoupil v 10 letech. Nejprve jsem hrál v útoku, až někdy v kategorii U-14 jsem se přesunul na křídlo a posléze dokonce i na beka. Tam jsem sice nejdřív nechtěl příliš hrát, mělo se jednat jen o provizorní řešení, ale nakonec jsem si zvyknul a dnes se mi na té pozici samozřejmě líbí.
O tréninku v době covidové
Pochopitelně to není ideální, nemůžeme trénovat týmově a tak máme aspoň video hovory s naši kondičním trenérem (Michael Reichl – pozn. autora), který nám nastavuje individuální přípravu. Nově také krátce trénujeme alespoň ve dvojicích, kdy se konečně dostaneme i k míči. Tyto mechanismy jsme měli nastavené již z jara, kdy byla liga přerušena poprvé.
O minulé sezóně
Týmově jsme si neskutečně sedli a přerušení a následné ukončení soutěže nás opravdu zklamalo (v době přerušení měla U-17 na druhém místě ztrátu dvou bodů na vedoucí Slavii, která měla o zápas navíc – pozn. autora). Já osobně jsem si na levé straně skvěle rozuměl s Danem Šmigou, který je i mým velkým kamarádem mimo hřiště. Musím přiznat, že mi směrem do defenzivy příliš nepomáhal 😊, ale zase předváděl neskutečné věci směrem dopředu (Daniel se stal s 30 brankami nejlepším střelcem zkrácené sezóny, Honza mě pakl zase nejvyšší úspěšnost přihrávek z celé ligy – 82% – pozn. autora).
O únorové nominaci do ČR U-17
Bylo skvělé být nominován do tak kvalitního týmu vedeného trenérem panem Radkem Bejblem, který je opravdu velkou osobností. Kluci v nominaci, kteří již měli zkušenost s A-týmy ve svých klubech (Černák, Endl, Vitík, Daněk, Šíp, Drozd – pozn. autora), se nechovali nějak nadřazeně, ba naopak. V únoru na Pinatar Cupu ve Španělsku jsme společně strávili celkem dlouhou dobu a vytvořila se tam skvělá parta. Jsem za tuto zkušenost nesmírně vděčný.
(Honza na Pinatar Cupu odehrál dohromady 124 minut a vstřelil gól SAE – pozn. autora).
O areálu Vista a porovnání mládežnické základny Baníku s ostatními
Je to jednoznačně skvělý areál, který je v českých podmínkách naprostou špičkou, i v porovnání se sparťanským areálem na Strahově. V rámci dorostenecké ligy jsem měl možnost zázemí různých klubů porovnat a můžu říct, že drtivá většina akademií není ani zdaleka na takové úrovni.
O škole
Studuji sportovní gymnázium v Ostravě-Zábřehu, kde pochopitelně mají velké zkušenosti s výukou a výchovou sportovců, takže mi ve všem vycházejí maximálně vstříc. Kvůli fotbalu leckdy prošvihnu nějaké testy, ale když je možnost, tak se vždy snažím si známky dohnat troufám si říct, že jsem dobrým studentem. Škola mě baví, mimo tělocvik mám rád zeměpis nebo češtinu, ale obecně nemám problém se žádným z předmětů.
O názoru na stáže, či působení v zahraničních akademiích
Musím říct, že jsem ještě žádnou takovou nabídku nedostal, ale zcela upřímně, pokud by se tak stalo, zahraničí bych si chtěl jednoznačně vyzkoušet, minimálně ve formě stáže. Jak určitě víte, Sam Grygar nyní působí v Interu a nemůže si to vynachválit.
O jiných sportech mimo fotbal
Když u nás na vesnici zamrzne rybník, tak si s klukama hrajeme hokej, rád si zahraju i florbal nebo basket. Jsem dost sportovně založený, takže nemám problém s žádným sportem. Žádný z nich ale pro mě není na stejné úrovni jako fotbal, ten je číslem jedna.
O Baníku jako klubu
Je to skvělý, velký klub. Když jsme podávali míče, ať už na Bazalech nebo ve Vítkovicích, tak jsem se vždy snažil dostat co nejblíže ke kotli. Ta atmosféra, jakou fanoušci dokáží vytvořit, je neuvěřitelná.
O svých vzorech
Nikdy jsem neměl nějaký vyložený vzor, dokonce ani v Chelsea, které ze světových klubů fandím nejvíce. V současném kádru Baníku mi pak jsou nejvíce sympatičtí Jirka Fleišman a Zio Stronati. Zio je navíc z Hlučína, což je blízko k mému bydlišti, dokonce jsme spolu s ním a s Honzou Baránkem byli na rybách. Působí na mě jako jeden z největších srdcařů aktuálního kádru. Jirka je zase velký bojovník a cením si na něj jeho nasazení, skutečně nevypustí jediný souboj.
O cílech do budoucna
Určitě se chci dostat do béčka, nejlépe i do áčka Baníku a živit se fotbalem. Nezapomínám ale ani na vzdělání, jak jsem říkal, studium mě baví a je pro mě velmi důležité. Po gymnáziu bych chtěl navíc pokračovat dále na vysokou školu.
Abych nezapomněl, tak na závěr bych chtěl poděkovat své rodině a přítelkyni za dosavadní podporu během života ať už na hřišti nebo mimo něj. Velmi si této podpory cením.
