Autor Super leden Aloise Grussmanna
Nevím, jak vy, ale já přestávky mezi ligovými zápasy nemám rád, a to ani ty krátké, reprezentační. Pokud navíc přijdou v době, kdy se Baníku daří, je to o to horší.
Když 19. prosince po zápase se Slavií utichly spolu s policejní hodinou prostory zápasem rozbouřené Cihelny, spousta návštěvníků a paradoxně permanentkářů, která odmítla býti ten den na stadionu jen do počtu povolených osob, stvrdila posledním pivem či panákem remízu 3:3 a také dala slib, že se na první jarní kolo zase všichni sejdou ve zdraví a na svých místech, přišlo mi, že je to za dlouho a počítal jsem s nudným lednem. Ó, jak jsem se pletl. Netušil jsem, jak bohatý bude leden na události, možná jsme takový dokonce ještě ani nezažili. Super leden!
Definitivní návrat domů. Lischka dostal v Baníku dlouhodobou smlouvu
Jestli někomu na naší fotbalové scéně dopřává osud při přestupech na napětí a dramatičnosti, pak určitě Davidu Lischkovi. Kdykoliv ten kluk mění dres, mají sportovní novináři žně. Dost možná se dočkáme nějakého pokračování či reedice příběhu, který tým Bez frází tak skvěle zpracoval.
Když jsem se dozvěděl, že si Sparta stahuje Davida zpět, okamžitě letěla z mých úst na adresu vedení týmu z Letné sprška slov, kterou většinou častovali život havíři, vracející se po odpolední šichtě domů. Přišlo mi hrozně nefér, že Sparta využívá Davida jako prostředek k nátlaku na Baník, protože měla spadeno na Yiru Sora.
Postupem času mé emoce ztrácely na síle a já si uvědomil, že to, že na Letné použili všechny dostupné prostředky k tomu, aby získali co chtěli, je nejlepším důkazem o stále rostoucím postavení Baníku na české fotbalové scéně. Když jsem si navíc přečetl ve čtvrtečním Sportu rozhovor s Davidem, ve kterém se velmi pozitivně zmiňuje o tom, jak s ním během celé „krize“ otevřeně a na rovinu komunikoval Tomáš Rosický, musím uznat, že Sparta hrála tvrdě, ale nedávala podpásovky. Což se při tom, když své zájmy prosazují těžké váhy, občas stává.
Vše dopadlo dobře a David je zase v tom správném dresu.
Sor už patří Slavii. Tvrdá jednání, zní z Baníku
Ještě média nestačila pořádně rozebrat výsledek boje o Lischku a už bylo vedení Baníku nuceno zasednout k jednacímu stolu v další přestupové bitvě. Předmět zájmu druhého z pražských S byl totožný. Mladý, nevybroušený nigerijský diamant. Nebudu tady vypisovat Sorova čísla a herní charakteristiky, protože se jeho osobě už dostatečně věnovali kolegové ve svých blozích. Zkusím se na tento přestup podívat trochu jinou optikou. Jak v těchto jednáních, které jak se shodli zástupci Baníku i Slavie, byly vedeny tvrdě, ale férově, oba kluby nakonec uspěly? Na první dobrou to vypadá na výsledek win-win, Slavia získala hráče o kterého stála a Baník jej uvolnil poté, co sešívání uspokojili pravděpodobně všechny jeho požadavky.
Nicméně, je to skutečně tak? Získal Baník maximum možného, nebo mohl odložením prodeje do léta svůj už tak výborný kauf, ještě více zhodnotit? To je otázka, na kterou se odpověď už nedozvíme a tak zkusím sečíst plusy a mínusy tohoto přestupu.
Odchodem Yiry Sora klub přišel o bezesporu hodně zajímavého hráče, který, a to několikrát, během podzimu dokázal svým vstupem na hřiště úplně změnit styl hry a tím i ovlivnit konečný výsledek zápasu, jenž se do jeho příchodu nevyvíjel dobře. Jeho podíl na obratech je neoddiskutovatelný. Tuhle jeho schopnost nebude vůbec lehké nahradit. Ano, nebude, ale tímto v mých očích součet ztrát, které jeho odchodem Baník Ostrava utrpěl, končí.
A zisky? Cena za přestup je na současnou dobu a poměry velmi dobrá. Sor odchází do klubu, který díky tomu, že hraje pravidelně evropské poháry, může jeho hodnotu lépe a rychleji navýšit, než by tomu bylo v modrobílém dresu. Vzhledem k tomu, že součástí dohody jsou i bonusy ze Sorova případného dalšího přestupu, může být konečný zisk pro Baník třeba i násobně vyšší. Nesmíme také zapomínat na mentalitu hráčů z Afriky, která je v mnoha případech dost odlišná od té naší. Nemá smysl za každou cenu držet hráče, který chce odejít. Často pak takový plejer začne trucovat a skončí třeba v B-týmu. Neříkám, že by to byl nutně Yirův případ, ale stává se to a nejen u Afričanů. O vyvzdorovaném přestupu by totiž mohl vyprávět třeba i současný asistent trenéra. Stejně jako v případě Davida Lischky řadím mezi klady, i to, že Baník dokázal proti v současné době nejlepšímu českému týmu hájit a prosadit své zájmy na 100 %.
Sečteno a podtrženo, lépe to dopadnout nemohlo a vedení si zaslouží uznání za to, jak dobrý výsledek v přestupovém klání nakonec uhrálo.
Po osmi letech v Baníku končí jeden příběh. Příběh, který mohl ještě minimálně rok pokračovat, ale Carlos řekl ne. Neřekl to ústně, písemně ani esemeskou, ale dal to najevo svým postojem k životosprávě a tím i ke klubu a k jeho fanouškům. Hlavně vůči fanouškům je to tak trochu podpásovka. Zvláště vůči té části, která mu odpustila jeho pařížskou zradu. Já do ni patřil, přičemž si Carlos získal zpět mé sympatie svými výkony na hřišti během loňské sezóny. Bohužel ani dobré výkony, s jistotou proměňované penalty a tím získané ligové body, nedávají hráči právo přistupovat lehkovážně k plnění svých pracovních povinností. Pokud už necítí morální povinnost vůči klubu či nejlepším fanouškům na světě, měl ctít své závazky a povinnosti vyplývající ze smlouvy. Nelze se do nekonečna spoléhat na shovívavost vedení, které Carlosovi několikrát podalo pomocnou ruku a promlouvalo do duše. Nic naplat, vše marné.
Tohle rozloučení mohlo být o mnoho více pozitivní, protože byly momenty, kdy Carlos svými výkony těšil publikum a rozdával radost. Bohužel žádný strom neroste do nebe a pokud si někdo dostatečně neváží toho, že je hráčem Baníku Ostrava, ať jde o dům dál.
Super leden je za námi a snad se nepletu, když napíšu, že zázemím a také po materiální stránce se v současné době Baník zařadil tam, kde podle mě historicky patří. Mezi top 3 týmy naší ligy. Teď už jen zbývá zařadit se tam výsledkově. Snad k tomuto nelehkému cíli úspěšně vykročíme už v neděli v Boleslavi. Čeká nás těžká šichta.
Fotbalu zdar a Baníku zvlášť!
