Autor Už nikdy „Kdy, když ne teď?“
„My jsme Baník,“ upozornil Ondřej Smetana. „Naši fanoušci jsou nároční a hladoví, takže nemůžeme říct, že jedeme hrát v klidu, že máme nahráno.“
Baník: kdy jindy, když ne teď? Slavia má plnou hlavu odchodů, říká Vrťo
Když se během týdne začaly v médiích objevovat tyhle titulky a různí novináři, fotbalisté či odborníci přicházeli s prognózami a hodnoceními vstupu jednotlivců nebo Baníku jako celku do sezóny, začal jsem být neklidný. Už několikrát se v minulosti stalo, že se Baníku povedl úvod ligy, případně série několika vítězných zápasů (naposledy loni v zimě) a pak hned poté co byl „pochválen“, přišel políček. Naposledy to bylo právě na začátku jara, kdy jel Baník na rumuny s tím, že teď je velká šance na úspěch a slabší povahy už slyšely oslavné chorály a radnici viděly zahalenou do modrobíla. Víme však, jak to dopadlo. Dostali jsme bůra a naše drahé město na čas zahalily černé chmury.
Proto jsem na slova předčasné chvály na výkony Baníku poté, co porazí ty, co by porážet měl, už alergický a označení Nový Baník, mě nutí stisknout čelisti a sevřít ruce v pěst. Když jsem pak v pondělí zhlédl podcast s pány Vaitem a Kvasnicou, došlo mi, že jde do tuhého. V ten moment mi něco říkalo, že to v neděli nedopadne dobře. Aby bylo objektivitě učiněno za dost, tak podotýkám, že veškerý optimismus pocházel výhradně ze zdrojů mimo klub. Jednu výhodu to mělo, na neděli jsem se stále těšil, ale obava z nepříznivého výsledku opadla. Když si totiž od středy připouštíte, že to na konci týdne nastaví zrcadlo, nepříjemná realita na vás dopadne méně tíživě.
Vyzbrojen očekáváním všeho možného a s tichou nadějí, která šeptala: „Však jsi blbý, dobře to dopadne,“ jsem přenechal prostor před televizí dětem a vyrazil do pohostinství, kde je obsluha rychlá, ceny příznivé a vždy se najde někdo, s kým je možné sdílet radost, případně smutek. Bohužel první poločas utvrdil mé pesimistické já, že dnes bude mít navrch.
„Nevím proč se z těch Esek vždycky posereme už před Brnem.“
Prohlásil chlap vedle u stolu v krásném, novém tričku, které si nezadá svou kvalitou s dresy a připomíná družbu Baníku s Gieksou. Těmi Esky měl na mysli pražská S a já mu v tu chvíli dal za pravdu. Měl jsem také pocit, že nám přílišný respekt k úřadujícímu mistrovi svázal nohy a zaklapl hledí. Nemyslím si, že by synci v modrých dresech do utkání nedali vše, nicméně mi přišlo, jakoby právě ta veškerá pozornost médií a to, že byli stavěni do role toho, který by mohl přerušit úctyhodnou sérii 49 neproher SKS v řadě, jim podrazila nohy.
Druhá půle už byla lepší, bohužel v zápase se soupeřem, jakým je Slavia, potřebujete kromě fotbalového umu i jistou dávku štěstí a asi ještě více odhodlání jít si pro vítězství, což se nedostavilo. I když nerad, protože nechci, aby to vyznělo jako omluva, musím připomenout, že už jsem dlouho nezažil tak úzkostlivého sudího, co se týče útočných faulů v pokutovém území. Tohle dodávám jen na okraj, protože zápas nám rozhodčí zcela jistě neprohrál. Sešívaní vyhráli zaslouženě a já se ke konci už jen modlil, ať naše konto není zatíženo známkou nedostatečnou.
Po ukončení zápasu mě ovládl pocit, jaký už dlouho ne. Nebylo to zklamání, ani vztek a dokonce ani pocit marnosti. Bylo to smíření. Smíření s tím, že ne vždy se na světě dějí věci tak, jak bychom si přáli. Když tohle přijmete jako fakt, zvládají se neúspěchy a prohry mnohem lépe. Zkrátka a dobře občas narazíte na soupeře, který je nad vaše síly a i když výsledek 4:0 zavání debaklem a ostudou, já to tak v neděli nevnímal. Prohráli jsme, ale jedeme dál. Čekají nás teď soupeři, které bychom porážet měli a věřím, že i budeme. Jestli je tenhle tým tak silný, jak si myslím, tak v nadcházejících 5 zápasech udělá minimálně 11 bodů.
Jak krásně psal ve svých blozích Homor1922: „Tenhle tým bude lidi bavit, kupujte permanentky.“ Souhlasím, podepisuji v plném rozsahu a přidávám glosu Josefa Csaplára, se kterou se mi líbí souznít a vše hezky zakončit:
„Na prvním místě Slavia vyhrála proto, že byla výborná. Ne dobrá, ale výborná! A nikoli proto, že by soupeř byl špatný. Vyhráváme proto, že jsme dobří, ne, že byl soupeř hroznej. Tohle pro mě patří mezi základní pilíře myšlení. A platí to naopak z pohledu Baníku. Nebyl slabý. Prostě narazil na kvalitu, která mu nedovolila vůbec nic.“
Věřím, že na stejnou kvalitu narazí v sobotu Boleslav.
Fotbalu zdar a Baníku zvlášť!
