Srdce obrany, díl I. – Jakub Pokorný
Stoperský post je jedním z nejlépe obsazených postů v celé sestavě Baníku. Tři relativně podobně kvalitní hráči střední generace, na které bude postupně více a více dorážet mladý Kukučka. I s přihlédnutím ke zkušeným krajním parťákům F+F a matadorovi v brance se v mých očích jedná o ideální mix. Byť nás v poměrně blízké budoucnosti čekají na této pozici změny (a že by mě nepřekvapil odchod ani jednoho z hlavní trojice našich stoperů), rozhodl jsem se v takovém blogovém miniseriálu na každého z trojice Pokorný-Stronati-Svozil podívat blíže, rozebrat jejich silné a slabé stránky a také se zaměřit na jejich vzájemnou kooperaci.
Jako malý tahák pro hodnocení jednotlivých hráčů může posloužit výtah některých herních statistik, které považuji za velmi důležité pro popis středních obránců:
Obrázek 1: Statistické srovnání trojice baníkovských stoperů ze zápasů Fortuna:Ligy v sezóně 2020/2021. Zdrojem vstupních dat jsou web fortunaliga.cz a databáze wyscout.
Ať už tyto hráče seřadíme abecedně nebo od nejmladšího po nejstaršího, vzejde z toho stejné pořadí, a tak dnes začneme odchovancem znojemského fotbalu, Kubou Pokorným.
Jakub Pokorný (24 let, 187 cm, 83 kg)
Počet odehraných ligových zápasů v sezóně 2020/21: 21, z toho v 16 základu
Počet odehraných ligových minut v sezóně 2020/21: 1458
Bilance v ligových utkáních sezóny 2020/21: 1+0
Bodový zisk týmu v ligových zápasech sezóny 2020/21, kde odehrál minimálně 45 minut: 43,1 %
Bodový zisk týmu v ligových zápasech sezóny 2020/21, kde odehrál méně než 45 minut: 61,1 %
Byť to zní téměř neuvěřitelně, nejmladší z trojice stoperů zakončí v létě svou první baníkovskou pětiletku. Tím je také společně s Azevedem posledním pamětníkem druholigových časů mezi hráči současného kádru. I tuto zkušenost v kabině pak považuji za velmi potřebnou pro fungování mužstva. Kuba bývá často kritizovaný zejména za svou nestálost výkonů, špatnou rozehrávku a v minulosti také za nedostatečnou sílu ve vzdušných soubojích. V posledních letech však zesílil, což se začalo projevovat právě ve zlepšených číslech při hlavičkách. Dnes však se svou úspěšností pohybující se kolem 67 % patří k jedněm z nejlepších ligových hráčů v této herní dovednosti. Té využívá nejen v defenzivě, ale také při útočných standardkách. V dresu Baníku vstřelil již čtyři ligové branky, přičemž v poháru přispěl dalšími třemi zásahy.
Jedním z charakteristických rysů Pokorného hry je výborné předvídání situací. To má v sobě zakořeněné asi odjakživa, poněvadž se tímto stylem prezentoval už v 19 letech při svých prvních zápasech v modrobílém dresu po boku Tomáše Zápotočného. Ti společně vytvořili velice funkční dvojici, kdy starší ze stoperů vynikal krom svého přehledu a klidu také výborným obsazováním a silou v osobních soubojích na zemi i ve vzduchu, přičemž tehdejší benjamínek dokázal šance soupeře eliminovat spíše už v zárodku svým včasným vystupováním. Kombinace silných stránek těchto dvou hráčů v srdci obrany pak byla základem pro to, že tehdejší Baník obdržel nejméně branek ze všech týmů celé soutěže (20 branek ve 30 zápasech). Ne zcela nepodobná kombinace se pak na hřišti objevuje i dnes, když Kuba nastupuje po boku Patrizia Stronatiho. Ale ke vzájemné spolupráci jednotlivých dvojic se dostaneme až v dalších dílech tohoto miniseriálu.
Oproti svým dvěma kolegům uhrává Pokorný drtivou většinu obranných soubojů ve stoje. To souvisí s už zmíněným čtením hry, kdy dokáže být v soubojích natolik včas, že při nich není třeba využívat skluzů. Chápu, že je skluz docela atraktivní herní činností a že může vyvstávat pocit, že hráč, jenž skluzů využívá hojně (např. Fleišman, Svozil či Stronati) je „větším bojovníkem“, než ten, kterého na zemi tak často nevidíme. Na druhou stranu bych vzpomněl citát jednoho hráče, jehož obranné kvality a nedostatek bojovnosti snad nebude chtít nikdo zpochybňovat:
„Pokud musím jít do skluzu, znamená to, že už jsem někde dříve chyboval.“
– Paolo Maldini
Skutečnost, že Pokorný bývá kritizován za rozehrávku, osobně považuji za nespravedlivou. Patrně nebude od věci si také nejdříve stanovit, co slovíčko „rozehrávka“ vlastně znamená. Podle mne se totiž rozehrávka skládá hned z několika herních aspektů. Konkrétně se v mých očích jedná o první dotyk a kontrolu míče, schopnost vyvézt míč a přejít 1 na 1, vnímání prostoru při přebírání a držení míče, nabídku spoluhráčům na případnou přihrávku a v neposlední řadě také schopnost svými přihrávkami přispívat ke tvorbě ofenzivních akcí svého týmu. Leckdy mi přijde, že je Kuba v rámci rozehrávky hodnocen jen na základě toho, že leckdy zkazí poměrně jednoduchou přihrávku a neberou se v potaz i ostatní atributy rozehrávání. Svým nepřesným pasem ještě ke všemu málo kdy zapříčiní chybu, která by vedla k nebezpečnému ohrožení naší branky, většinou totiž končí spíše v autu. Jinak ale situace řeší z celé trojice stoperů nejvíce chladnokrevně a osobně jej považuji také za nejlepšího technika z našeho výběru. Krásným momentem, jenž toto deklaroval, byla situace ze 60. minuty v únorovém zápase s Pardubicemi, kdy si těžký míč nejdříve mezi dvěma napadajícími soupeři zpracoval, následně si je přehodil a vše završil přesnou přihrávkou na nabíhajícího spoluhráče za pardubickou obranu. Tohle byl pro mě osobně asi nejhezčí fotbalový moment našich chlapců v celém dosavadním roce 2021.
Obrázek 2: Soustředěný pohled Jakuba Pokorného na merunu při zcela jistě konstruktivním odkopu. 🙂
Asi největší Jakubovou slabinou je obsazování hráčů. Byť má během letošní sezóny F:L na obranné třetině hřiště soubojovou úspěšnost 74,7 % a ve vlastním vápně dokonce velmi slušných 81,0 %, tak se nevyvaruje prohraným soubojům, které vedou k nebezpečné šanci soupeře, konkrétně jich průměrně za zápas předvede 0,61. A to není málo. Tyto situace jsou navíc velmi zřetelné, a pokud z nich skutečně padne gól, je velmi jednoduché označit viníka. Zejména proto nemá Pokorný mezi příznivci Baníku takovou auru, jakou má třeba jeho stoperský kolega Stronati. Pokud však dokáže na této své slabině zapracovat a také začne míče po svém vystupování více a efektivněji vyvážet, bude Baník disponovat komplexním stoperem, jehož prodejní a kariérní potenciál může být ještě větší než právě u Zia.
’96, Ostrava born and raised. Baník sleduji od 15 let, letos tedy spolu slavíme krásné desáté výročí. Po dvou letech strávených v zahraničí nastal v září 2020 čas se vrátit domů a věnovat se v životě věcem, které mají smysl. Třeba této blogové platformě, nahrávání podcastů, psaní o fotbale a trénování TJ Unie Hlubina B 🙂
„The decisions you make and the actions that follow are the reflection of who you are. You cannot hide from yourself.“
