Autor Ambice Baníku aneb proč je důležité porážet týmy zespodu a středu tabulky
Po třech odehraných kolech se baníkovská obec shodne na jednom. Sezonu jsme rozjeli opravdu solidně. Po odvážném výkonu a smolném výsledku v Jablonci jsme nasázeli Zlínu a Českým Budějovicím dohromady osm gólů a suverénním způsobem si tak došli pro prvních šest bodů.
Získali jsme tak první ze dvou vítězství proti dvěma nepříjemným soupeřům, druhým z nichž budou doma Pardubice, tak jako jsme si to minulý týden v podcastu naplánovali. Kdo ještě neslyšel, může si celý díl pustit zde.
Ve svých nováčkovských sezonách skončily Pardubice (2020/2021) i Budějovice (2019/2020) na skvělém sedmém místě a prezentovaly se sympatickými výkony. I přesto si ale dovolím tvrdit, že to jsou týmy, s nimiž bychom měli – pokud míříme vysoko – sbírat klíčové body.
Po Pardubicích jedeme na Slavii, kde budeme chtít nastoupit s čistou hlavou a netrápit se příliš tím, že tam absolutně potřebujeme bodovat, ač je samozřejmě jasné, že tam bodovat chceme.
Jen bychom neměli podmiňovat umístění vysoko v tabulce výhrami pouze proti přímým konkurentům. Body se snáz sbírají s týmy, které neoplývají takovou silou, jakou má v kádru Baník. Zároveň je nejtěžší vyhrávat proti úplné špičce, což bude letos s největší pravděpodobností Sparta a Slavie.
Dobrým příkladem tohoto je naše mistrovská sezona, kde jsme body sbírali proti většině týmů s výjimkou právě Sparty a Slavie. S druhou Spartou jsme brali pouze bod, se čtvrtou Slavií tři a jenom s tehdy nakonec třetí Sigmou jsme v tomto vybočili ze zajetých kolejí a získali bodů šest. To ale odpovídá trendům, protože proti Sigmě se nám dlouhodobě spíše daří.
Druhým dobrým příkladem je sezona 2009/2010. Skončili jsme třetí, ale proti druhému Jablonci jsme opět uhráli jen tři body a proti první Spartě dva.
Že si to musíme uhrát v soubojích s těmi pod námi, vychází i z dlouhodobých statistik. Se Spartou od rozpadu Československa prohráváme 61 procent vzájemných střetnutí (počítal jsem i ta v poháru). Řečeno jinými slovy, z každých pěti zápasů proti Spartě tři prohráváme, v jednom vítězíme a jeden dotáhneme k remíze.
Pro představu uvedu i srovnání s jinými soupeři. Slavia proti nám vyhrává 58 procent utkání, což jsou také tři z pěti, které s nimi tím pádem ztratíme, což je téměř stejné jako u Sparty. Sigma proti nám vyhraje 39 procent utkání, což jsou už jenom asi dvě z pěti, Liberec 44 procent, Jablonec 35 procent, Slovácko 40 procent a Brno 31 procent.
Ostatně, posílení našeho kádru má přinést právě větší stabilitu výsledků proti týmům z dolních a středních pater, zvlášť vzhledem ke zkušenostem z minulé sezony, kdy jsme konečně dokázali hrát vyrovnaně s mužstvy první šestky, ale bohužel se zbytkem soupeřů až příliš pravidelně ztráceli body. Pokud se však přesně toto obrátí, nebudou nás ani takové ztráty, jako byla ta s Jabloncem, muset v konečném součtu mrzet.
V jakémsi ideálním scénáři, v němž škrtám Plzeň, Spartu a Slavii, bychom až do patnáctého kola kromě těchto tří zápasů jen vítězili. S těžšími soupeři jako Boleslaví a Slováckem hrajeme doma. Liberec máme venku, ale ten se zatím neprezentuje vůbec dobře. Zápas na Sigmě je pro nás prakticky domácí. S týmy kolem sestupového pásma – Karvinou, Hradcem nebo Teplicemi musíme vítězit i venku.
Na reálné výsledky si budeme muset počkat. Snad nám fazóna vydrží, v opačném případě bychom totiž dali šanci pochybnostem, že jsme měli na začátku opět jen lehký los. Věřím v to první.
P.S. Teď hurá v co největším počtu na Pardubice pomoct týmu získat doma další důležité tři body. Snad Baník všechny svými výsledky a hrou navnadil. Doufám v sedmitisícovou návštěvu!
P.P.S. Ještě osobní apel. Pokud aspoň trošku můžete, nechte se, prosím, očkovat. Ulehčíte tím klubu otevření celého stadionu a zároveň umožníte vstup na stadion těm chacharům, kteří se z různých důvodů očkovat nemohou nebo nechtějí.
Věřím a věřit budu.
